Donald Trump není náhoda

29. 11. 2019

čas čtení 3 minuty
Americký prezident je často označován za "populistu". Avšak Trumpovo zvolení je reakcí na populistu, který obýval Bílý dům před ním, píše Alexander Görlach.


Za dobu kratší než rok proběhnou v USA volby a již začíná být diskutována otázka, jak by země mohla vypadat, pokud by populista Trump již nebyl u moci. To je obecný problém, pokud jde o populisty: Obyčejně nesplní nic podstatného. Ve výsledku, jakmile se rozplynou v mlze, frustrace ohledně politického systému a demokracie má sklon ještě narůstat.

Nicméně s ohledem na současnou situaci v USA je tato perspektiva nepřesná. Donald Trump není ten populista, za jakého ho mnozí považují. Naopak, Barack Obama byl populista, který nesplnil své sliby - a Donald Trump je reakcí na něj.

Zpráva, že existují také "dobří" populisté, může mnohé šokovat - stejně jako autora těchto řádků. Jde o ty, kteří se nesnaží využít marginalizace, ale vyvolávají ducha společenství. Se "špatnými" populisty mají společné to, že zjednodušují skutečnost v takovém stupni, že žádná objektivní politika již není možná.

"Yes, we can" bylo mantrou volební kampaně roku 2008. Ale čeho přesně bylo dosaženo potom není vůbec jasné. Země se měla obnovit, jenže jak?

Pak přišla finanční krize a příležitost postavit cosi nového na troskách banky Lehman Brothers. Avšak Barack Obama jen využil sady nástrojů poučeného politika: Zachránil banky, ale ne stovky tisíc majitelů domů, kteří přišli o střechu nad hlavou. Ani jediný z bankéřů, kteří způsobili chaos, za to neskončil ve vězení.

Mnozí Američané to považují za hluboce nespravedlivé. A pokud byste se tak jako tolik z nich museli nastěhovat do malé sklepní místnosti k tchánovi nebo příbuzným, abyste neskončili na ulici, pak myšlenka národa jako rodiny zajišťující spravedlnost vypadá přitažlivě. To je sdělení Donalda Trumpa: "Amerika především" znamená na prvním místě "spravedlnost pro nás Američany". Kosmopolitní agenda funguje jen tehdy, pokud existuje spravedlnost v domácí aréně.

Barack Obama jen zatloukl poslední hřebík do rakve paralyzované politiky, když zůstal uvězněn ve starých paradigmatech. USA kdysi byly zemí s nejvyšší úrovní mobility. Lidé se kvůli nové práci stěhovali z Aljašky na Floridu. To už dnes skončilo. Krize roku 2008 zintenzívnila to, co už v zemi nějaký čas rašilo: Rostoucí nerovnost.

Dnes jsou USA zemí s nejnižší mobilitou ve svobodném světě; země příležitostí zůstává vzdálenou vzpomínkou.

Pro budoucnost demokracie v USA je důležité správně klasifikovat nedávnou minulost: Donald Trump není náhoda, ale spíše kdosi, koho voliči považovali přesně za ten typ člověka, který může do země vrátit férovost. V této chvíli údaje Trumpovi nahrávají: Zaměstnanost roste, ekonomika prospívá - a také v mezinárodních vztazích, zejména s Čínou, podle jeho příznivců probíhá návrat k férovosti.

Kosmopolitní liberálové, včetně autora těchto řádků, to budou muset strávit.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9521

Diskuse

Obsah vydání | 3. 12. 2019