Jaký je pravděpodobný scénář nové turecké operace v Sýrii?

9. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
Turecko má především v úmyslu vytvořit 25-30 km široký příhraniční koridor kontrolovaný a osídlený Syřany na okraji zbylých území, která dosud v důsledku bojů proti IS a syrské opozici kontrolují kurdské milice YPG (kvazistátní útvar "Rodžava"). Protože ve vedení těchto milic se nachází nespočet příslušníků mezinárodně uznané teroristické organizace PKK působící proti Turecku a protože na územích, která kontrolují, zavádějí oficiální kult vůdce PKK Abdullaha Ocallana, Turecko považuje YPG za pouhou syrskou pobočku PKK.


Po dohodě tureckého prezidenta Erdogana s americkým protějškem Trumpem se americké jednotky dosud podporující YPG stáhly z většiny logistických základen u tureckých hranic. Dvě nejbližší postavení Američanů se teď nacházejí západně od města Tal Abjád a východně od Rás al-Ajn. Turecká armáda by měla spolu se syrskými spojenci v první fázi operace "Pramen míru" překročit hranici v prostoru mezi tureckými městy Akcakale a Ceylanpinar a postoupit zhruba 120 km širokým koridorem 25-30 km do hloubky syrského území, s křídly opřenými o již zmíněná města Tal Abjád a Rás al-Ajn. Příliš mnoho dalších ofenzívních akcí pak po nějakou dobu nelze očekávat, přinejmenším před přímými jednáními Erdogana s Trumpem, k nimž má dojít v listopadu ve Washingtonu.

Velení tureckých ozbrojených sil počítalo se dvěma variantami počáteční fáze operace. V případě, že by se YPG nepostavily na odpor, mělo jít o rutinní obsazení relativně úzkého pruhu území.

Pro případ ozbrojeného odporu se počítalo s leteckými a dělostřeleckými útoky na opevněná postavení protivníka. Zjevně došlo ke druhému, což potvrzují jak nedávné zprávy o mobilizaci kurdských milic ZDE a horečném opevňování příhraničních území jednotkami PKK/YPG s použitím železobetonových prefabrikátů ZDE (z betonárky francouzské firmy Lafargue v Džalabíji poblíž Kobani, kterou kdysi provozoval i "islámský stát"), tak i informace o tureckých náletech ZDE a dělostřelbě ZDE. Pokud jde o americký pokus zastavit Turky odstřižením od společných leteckých naváděcích systémů NATO ZDE, turecká strana uvádí, že při plánovaném charakteru operace (lety v těsné blízkosti hranice) to nepředstavuje větší problém. Ostatně turecká armáda není ve své doktríně zdaleka tolik závislá na letecké podpoře pozemních operací jako Američané nebo jimi vycvičené kurdské milice. Klíčovou roli sehraje zhruba 15 000 bojovníků syrské opozice v roli pěšáků podporovaných Tureckem. Turecké ozbrojené síly se samy podílejí letectvem, dělostřelectvem, obrněnými jednotkami, relativně malým počtem pěších "speciálů" v místech tužších bojů a logistickou podporou.

Pokud jde o samotné pozemní boje, nelze zřejmě čekat příliš mnoho překvapení - snad s výjimkou jednoho či dvou. První pokus o taktické překvapení ze strany PKK/YPG byl už zřejmě ukončen hned v samotném začátku ZDE. Zatímco v členitém horském terénu Afrinu západně od současného bojiště kladly kurdské milice během operace Olivová ratolest v lednu 2018 tuhý odpor, rovinaté oblasti, v nichž se bude bojovat nyní, skýtají mnohem menší šance pěším jednotkám s minimem těžké výzbroje zvyklým bojovat v podmínkách vlastní absolutní letecké převahy; a to ani kdyby jim případně Američané na poslední chvíli dodali větší množství ručních protitankových zbraní ZDE. Jediný škrt přes rozpočet by tak Ankaře mohl udělat Damašek, s nímž vedení PKK/YPG právě via Kreml horečně vyjednává o možné vojenské alianci ZDE. Náhle zahájené, neohlášené íránské manévry u tureckých hranic ZDE ovšem nejspíše nemohou přerůst v nic důraznějšího. Nanejvýš ještě dokážou (z preventivních důvodů) vázat část sil turecké armády, která je ovšem dostatečně početná na to, aby jí ani tak nevznikly významnější problémy.

Ve druhé fázi by 120 km široký koridor měl být rozšířen na západ i na východ, tak aby obsáhl celé syrsko-turecké pohraničí v inkriminované Rodžavě, v celkové šířce cca 150 km. Kurdské jednotky by pak již nemohly snadno přecházet tureckou hranici a útočit na turecké ozbrojené síly.

Poslední fáze operace by se měla dotknout i měst Manbídž a Tal Rifát, z nichž kurdské milice v minulosti vyhnaly velkou část arabského obyvatelstva a vyloupily je.

Postup k oběma zmíněným městům však každopádně nelze očekávat dříve než počátkem roku 2020.

0
Vytisknout
8455

Diskuse

Obsah vydání | 11. 10. 2019