Polsko: U hradu Olsztyn nalezeny stovky neandrtálských nástrojů

7. 8. 2019

čas čtení 2 minuty
Přes 200 neandrtálských pazourkových nástrojů vyrobených před 40 000 lety bylo nalezeno archeology v jeskyni u hradu Olsztyn ve Slezsku.


Hrad postavený ve 12. století vlastnila řada mocných válečníků a polský král Kazimír Veliký jej považoval jeden z nejlépe opevněných v Polsku. Nicméně jeskyně nalezená ve spodní části hradu byla ještě mnohem dříve obývána neandrtálci.

"Ještě dříve byla využívána jako úkryt neandrtálci, což dokazuje přes 200 nástrojů, které jsme objevili," říká Mikołaj Urbanowski, šéf průzkumného týmu Nadace "Příroda a člověk".

Urbanowski prohlásil, že objevené nástroje pocházejí z doby, kdy Homo sapiens neanderthalensis žil v blízkosti Homo sapiens sapiens. Mezi nástroji se nacházejí nože a štípané čepele. Archeologové na ně přišli náhodou, když se snažili prozkoumat jeskyni kvůli šetření provedenému před desítkami let.

K průlomu ve výzkumu jeskyně došlo v červenci, když tým narazil na dosud nezjištěný fragment masivního pilíře, který podepíral strop jeskyně a spodní část hradu. Několik desítek metrů vysoký pilíř byl spojen s metrovou zdí uzavírající jeskyni. Kameny ve stěně byly spojeny jílem a uspořádány velmi podobně jako ve věži horního hradu.

Archeologové tvrdí, že pilíř i zeď pocházejí z počátečního období hradu ve 13. století. "Stavitelé pilíře si dělali starosti ohledně stability hradu s ohledem na to, že pod ním ležela jeskyně. Z tohoto důvodu se rozhodli zpevnit strop a podepřít zdi horního hradu," říká Urbanowski.

Před rokem archeologové objevili pec z 15. století používanou ke slévání bronzu. "Umístění pece, která vyvíjela velké množství tepla a toxických výparů v v jeskyni je podivnost, přinejmenším v polském měřítku," říká Urbanowski a dodává, "možná měl někdo zájem udržet pec z dohledu kolemjedoucích, zejména pokud byla používána k ilegálním účelům jako lití mincí."

Záhadu ještě dále komplikuje kostra mladého psa nalezená pod pecí - možná jde o doklad předsudků stavitelů pece. "Oběť, jejíž kořeny lze vysledovat do pohanských dob, měla zajistit šťastný průběh tavicího procesu. Ačkoliv kovodělníci byli zruční, intuice a úsměv štěstěny hrály velkou roli, říká archeolog.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
7224

Diskuse

Obsah vydání | 12. 8. 2019