Proč se ruský generální štáb chystá bojovat s opozicí

8. 3. 2019

čas čtení 3 minuty
Ruské nejvyšší velení si dlouho přálo získat domácí politickou roli, místo aby stálo stranou, zatímco FSB a ministerstvo vnitra právě díky podílu na potlačování opozice získávají vliv v Kremlu, píše analytik Aleksandr Golc.


Nyní náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov předložil ospravedlnění pro takovou roli armády. Má jím být údajný americký plán využít ruské opoziční skupiny v rámci své vojenské strategie. Ten by měl odůvodnit použití ruské armády proti opozici.

Gerasimov obvinil USA, že připravují vojenskou akci s kódovým názvem Trojský kůň, která zahrnuje "aktivní využití protestního potenciálu ´páté kolony´ k destabilizaci oponentů".

Ozbrojené síly podle Gerasimova musejí být v rámci "strategie aktivní obrany" zapojeny do "neutralizace" této hrozby. Tak je předpokládaná americká strategie použita ke zdůvodnění toho, co ruská armáda dávno chtěla - tzn. sloužit jako síla určená k domácí kontrole i k akci v zahraničí.

Gerasimov od roku 2013 tvrdí, že "neexistuje zásadní rozdíl mezi obdobím otevřené války a časem míru". Podle něj konfrontace probíhá "nevojenskými prostředky, s pomocí tajných a informačních operací". Takto odůvodňuje různé ruské "hybridní" války.

Nyní však šéf generálního štábu učinil další krok a předložil to, co považuje za nezpochybnitelný důvod nasazení ruských ozbrojených sil proti opozici. A že jde především o tohle ukazuje jeden výmluvný detail.

Gerasimov nepřesně citoval amerického generála ve věci údajné nové strategie - a dokonce tvrdil, že Američan řekl věci, které netvrdil. Tento Gerasimovův "vynález" však nebyla náhoda, ale spíše výraz úsilí spojit potenciální protesty s bezprostřední vojenskou agresí.

Před deseti lety předseda Akademie vojenských věd Mahmúd Garejev, "dobře známý unikátní schopností zformulovat, co visí ve vzduchu", náhle začal hovořit o potřebě "hledat vojenskou odpověď na nevojenské hrozby". Gerasimov postoupil o krok dále.

Protože se Kreml tak obává "barevných revolucí", bylo zřejmě jen otázkou času, než uslyšíme o "vojenském rozměru" lidových protestů. Poslední verze ruské vojenské doktríny z roku 2014 hovoří o lidových nepokojích jako "nové formě vojenské akce".

Gerasimov na tom staví. Jeho nedávný projev v Akademii vojenských věd tedy představuje poslední pokus spojit "vojenské" a "nevojenské" metody obrany. Inovací je, že podle Gerasimova jakékoliv protesty nemohou být snad jen prací nepřátelských zvláštních služeb, ale byly by doprovázeny nasazením přesně naváděných zbraní.

Logika je podle Golce jasná. "Pokud může nepřítel zajít tak daleko, že koordinuje protestní akce s nálety, pak generální štáb musí připravit plány, jak čelit této kombinaci." A tyto plány zahrnou použití síly proti lidem v ulicích ruských měst.

To představuje další krok, který si generální štáb dávno přál. Dává mu novou špičkovou roli - ale také se díky němu dostává na trajektorii, která odporuje nejen ustanovením ústavy, ale znamená i konfrontaci s FSB a ministerstvem vnitra, tj. institucemi, které dlouho považovaly podobnou akci za výlučnou záležitost své vlastní kompetence.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
7686

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2019