Dopad libyjského chaosu: Premiérka Mayová selhala, stejně jako celá její amatérská vláda

27. 5. 2017

čas čtení 4 minuty


Ve své funkci ministryně vnitra Theresa Mayová selhala: Nevnímala teroristickou hrozbu od vzbouřenců proti režimu Muamara Kaddáfího. A jako premiérka, která prosazuje škrty v policii a rušení bezpečnostní spolupráce s Evropskou unií, činí Mayová další nebezpečné kroky

Salman Abedi, atentátník z Manchesteru byl rodilý Brit. Kulturním zázemím byl Libyjec. Svou totožností to byl radikální islamista, loajální "chalífátu" Islámského státu s centrem v syrské Rakce. Hrozba je to globální, britský stát je ale národní a komunity jsou lokální. Stát a komunity ho nedokázaly neutralizovat. Důležité je analyzovat proč, píše Paul Mason.

Bombardováním Libye jsme nerozzuřili ani nezradikalizovali mladé muslimy, jako byl Abedi: prostě jsme jim jen poskytli prostor k akci. A politikové pak problém zanedbali a přestali ho sledovat.



Bylo správné, že David Cameron zasáhl vojensky v Sýrii: cílem bylo zabránit Kaddáfímu, aby během povstání r. 2011 zmasakroval své vlastní občany. Ta vojenská akce byla schválená OSN, byla přiměřená a nehrozilo, že by se mohla proměnit v okupaci. A Cameron a Sarkozy měli stabilizační plán. Problém byl, že neměli plán pro to, co dělat, jestli se stabilizační plán nepovede. A už  neřešili, do jaké míry Libye, stát, který se rozložil do chaosu, ovlivní růst globálního džihádismu a domácí teroristickou hrozbu v Británii.

V lednu 2016, když svědčil v parlamentním výboru pro zahraniční záležitosti, byl Liam Fox, britský ministr  obrany r. 2011, dotazován, zda britská vláda provedla analýzu hrozby islamistického extremismu mezi vzbouřenci bojujícími proti Kaddáfímu. Fox odpověděl: "Nic takového jsem nečetl."

Je to pozoruhodné selhání, protože, jak parlamentní výbor pro zahraniční záležitosti dále objasnil, od února 2011 se islamističtí vzbouřenci oddělili od hlavní vzbouřenecké armády, odmítli respektovat její příkazy a usmrtili jejího hlavního velitele. V říjnu 2011 už byla situace mimo jakoukoliv kontrolu. Theresa May jako ministryně vnitra seděla od března do listopadu 2011 na 55 schůzích rady pro národní bezpečnost, které jednaly o Libyi. V záznamech není ani slovo o tom, čím k debatě přispělo ministerstvo vnitra, a ani zmínky o tom, co situace v Libyi bude znamenat pro ohrožení Británie terorismem.

Nyní vychází najevo, že britská MI5 umožňovala nedžihadistickým Libyjcům, aby cestovali z Británie do bojů v Tripolisu. To rozhodnutí musela učinit Mayová. Zeptala se, jaký bude mít dopad válka, vedená v Libyi, na hrozbu terorismu zde? To je otázka, kterou by  měli klást novináři, kdyby byli k něčemu.
 
V lednu letošního roku Mayová ve Filadelfii odmítla strategii budoucích intervencí a změn režimu. Avšak zvýšenou hrozbou terorismu se nezabývala, naopak začala provádět škrty v policii a v obraně.

Británie nade všechno potřebuje aktivní spolupráci s bezpečnostními jednotkami v Evropě. Výbušniny, kterých použil Abedi, konstrukce bomby a použité sítě jsou od zradikalizovaných Severoafričanů žijících v Evropě.

May je připravena vyhrožovat Evropské unii zrušením bezpečnostní spolupráce. Jako pitomec tuto hrozbu začlenila do dopisu Evropské unii, informující EU o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy o odchodu Británie z EU.

Masakr v Manchesteru by měl probudit všechny. Současná britská vláda je vládou amatérů: Foxe nenapadlo zeptat se, jaké bude mít bombardování Libye dopady na bezpečnostní situaci v Británii. Mayová zrušila pracovní místa 19 000 policistů navzdory tomu, že před tím byla varována. Bohužel, nepřátelé, proti nimž bojujeme, jsou profesionálové.

Vzhledem k tomu, že chalífát Islámského státu v Rakce a v Mosulu je před kolapsem a jeho bojovníci se rozšíří do Evropy, je mi úplně jedno, kolik bude stát jmenování nových 10 000 britských policistů. Správnou otázkou je: Kdy začnou  pracovat?

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
8386

Diskuse

Obsah vydání | 30. 5. 2017