Je příčinou francouzských ekonomických obtíží "přebujelý" zákoník práce?

27. 1. 2016

čas čtení 3 minuty


Francouzský zákoník práce je označován za "přebujelý" a "nečitelný", stejně jako důvod k nadávání na Francouze. Ale vláda připravující reformy varuje před podceňováním role tohoto faktoru jako záruky spravedlivých pracovních vztahů.


Konzervativci dlouho odsuzují například klauzule zakazující konzumaci alkoholu v zaměstnání (kromě vína a piva), pojídání sendvičů u počítače (místo patřičné přestávky na oběd) a odesílání pracovních mailů o svátcích.

Škodlivější je, že zákoník je rutinně kritizován jako hlavní příčina vysoké nezaměstnanosti, která zvýhodňuje ty, kdo mají práci, proti těm, kdo ji nemají. Kritici tvrdí, že omezení pracovní doby a komplikované propouštění poškozuje obraz Francie v zahraničí a odrazuje investory.

Prominentní centristický politik François Bayrou proslul odsuzováním zákoníku v televizních debatách. Dvakrát předložil třítisícstránkový špalek a srovnával jej s tenkou brožurkou, která je podle něj švýcarským protějškem. Nicméně Švýcarsko nemá jednotné pracovní zákonodárství a to s čím Bayrou operoval není adekvátní protějšek francouzského zákoníku.

Alain Supiot, profesor elitní Collège de France, v deníku Le Monde označil Bayrouovy výlevy za "podvod".

Přes všechny údajné chyby mnozí zákoník považují za nedotknutelný. Vlády jedna po druhé vypustily asi 10 000 ustanovení - zejména usnadnily výluky a prodlužování pracovní doby - ale bez zásadního přepracování.

Nyní prezident Francois Hollande zkouší své štěstí. V pondělí jeho vláda obdržela dlouho očekávanou zprávu představující "hlavní principy" nového, stručnějšího zákoníku. Vzhledem k výbušnému charakteru daného tématu výběr autora, kterým je bývalý ministr spravedlnosti Robert Badinter, vysoce vážený na levici a ctěný napříč politickým spektrem, byl vykládán jako pokus vyhnout se potížím.

Jak se ukázalo, ve zprávě nebylo nic zvlášť výbušného. Většinou opakuje existující principy, jako rodovou rovnost, nárok na mateřskou dovolenou a zákaz zaměstnávat osoby mladší šestnácti let. Také pětatřicetihodinový pracovní týden, který představitelé průmyslu nesnášejí, ale mnozí dělníci jej oceňují, byl zachován, ale s důležitými výjimkami.

Vláda musí nyní rozhodnout o citlivém tématu placení přesčasů. To má řešit zákon, který bude předložen 9. března. Ačkoliv přepsání celého zákoníku potrvá léta, vláda chce ve věci pracovní doby jednat rychle. Podle prezidenta je to kriticky důležité pro stávající "ekonomický výjimečný stav".

Francie, kde nezaměstnanost zůstává na téměř rekordních 10 %, přislíbila urychlení strukturálních reforem požadovaných Evropskou komisí. Trvá však na tom, že pracovní zákonodárství zjednoduší, nikoliv dereguluje. Hollande doufá, že do voleb v květnu 2017 prosadí změnu a s ní poklesne nezaměstnanost.

Avšak profesor pracovního práva na univerzitě v Bordeaux Gilles Auzero upozorňuje, že změna zákoníku nemusí nutně vést k poklesu nezaměstnanosti. "Neexistuje vědecká studie prokazující, že současný zákoník omezuje zaměstnanost," zdůraznil Auzero. "Ti kdo to tvrdí jen vyjadřují své osobní přesvědčení."

Kritici na levici tvrdí, že ministrovi hospodářství Emmanuelu Macronovi jde právě o deregulaci. Ten opakovaně napadá zejména pětatřicetihodinový pracovní týden. Levice jej za to nesnáší, milují ho zaměstnavatelé a tisk.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6676

Diskuse

Obsah vydání | 29. 1. 2016