Fyzikální terapie při Parkinsonově chorobě může být kontraproduktivní

20. 1. 2016

čas čtení 1 minuta


Rutinní předepisování fyzikální terapie pro středně závažné případy onemocnění Parkinsonovou chorobou neznamená z hlediska zlepšení kvality života pacientů vcelku nic, konstatuje britská studie.


Zjištění vědců publikovaná v časopise Journal of American Medical Association (JAMA) ukazují, že současný standard péče o nemocné v raných stádiích onemocnění může znamenat plýtvání časem i penězi.

Parkinsonova choroba zasahuje centrální nervový systém a ovlivňuje zhruba sedm milionů osob po celém světě, včetně zhruba 4 % populace ve věku nad 80 let.

Randomizovaný test zahrnoval 762 pacientů se středním postižením Parkinsonovou chorobou z celkem 38 lokalit v Británii. Všichni zažívají stejné obtíže v každodenním životě, při činnostech jako skládání triček nebo čištění zubů.

Polovině byla předepsána fyzikální terapie a ostatním kariérní terapie - obě skupiny aplikovaly mnohahodinová sezení, k nimž během studie došlo několikrát.

Fyzikální terapie má sklon zaměřovat se na ošetřování zranění, zatímco kariérní terapie se snaží pomoci pacientům s adaptací na zranění a zlepšením životních dovedností.

Výzkumníci po třech měsících zjistili, že mezi skupinami neexistuje rozdíl z hlediska výkonu každodenních úkolů nebo v odpovědích na dotazy ohledně kvality života.

Vědci z Biminghamu nezjistili ani klinicky významné krátkodobé nebo střednědobé výhody žádné z terapií.

Proto dospěli k závěru, že by mělo být věnováno více času výzkumu a testování "strukturovanějších a intenzívnějších programů fyzikální terapie" u pacientů v raných stádiích nemoci.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6081

Diskuse

Obsah vydání | 21. 1. 2016