Útok na Sýrii krátce po 9. září - se souhlasem Kongresu, nebo bez něj

6. 9. 2013 / Karel Dolejší

Ačkoliv prezident Barack Obama získal podporu klíčových představitelů obou komor Kongresu, ve Sněmovně reprezentantů, kterou ovládají republikáni, nemá přesto jasnou většinu - a jeho vyhlídky se nadále zhoršují. Podle některých interních informací je Obama rozhodnut obejít se v případě nutnosti pouze se souhlasem Senátu a na hlasování Sněmovny už nečekat. Senát má o připravené rezoluci - která v samotném textu namísto "chemických zbraní" zmiňuje "zbraně hromadného ničení" a mnozí se tedy ptají, zda se válečné pravomoci přidělené takto prezidentovi skutečně vztahují na Sýrii, nebo ještě na jinou zemi - hlasovat 9. září. Pokud má interní zpráva pravdu, útok lze očekávat hned krátce poté.

Ale Obamovy problémy se neomezují zdaleka pouze na Kongres, týkají se celé jeho argumentace. Za prvé, to co předložil jako údajné důkazy, že chemický útok na předměstí Damašku spáchal Asadův režim, je vše založeno na údajných odposleších syrské vojenské komunikace - a na ničem jiném. Jak kdosi poznamenal, u civilního soudu se nepovolené odposlechy zásadně nepřipouštějí jako důkaz - a tady je řeč o odposleších, jejichž nahrávky ani nebyly zveřejněny. To ovšem není žádný standard. Bývaly doby, kdy se podobné citlivé nahrávky veřejně pouštěly v Radě bezpečnosti OSN. Americká veřejnost není přesvědčena, že útok spáchal Asad.

I když Obama získá podporu jedné nebo obou komor Kongresu, každá jednostranná akce USA bude stále porušením mezinárodního práva. Taková válka, do jaké se Obama chystá, je zakázána Chartou OSN.

Za třetí, Obama přesvědčuje v osobních rozhovorech za zavřenými dveřmi republikánské jestřáby jako je John McCain a Lindsey Graham argumentem, že jím nařízená operace změní poměr sil v rámci syrské občanské války. Avšak veřejně svůj plán prezentuje pouze jako trest, který odradí Asada od "dalšího" použití chemických zbraní. Obojí současně nemůže být pravda. Obama tedy buď vodí za nos republikánské jestřáby a plánuje menší akci, než o jaké s nimi hovoří a nechá si od nich schválit, nebo podvádí celou veřejnost, před níž tají skutečný rozsah připravované intervence.

Obama dále jedná na základě předpokladu, že Asad a jeho spojenci budou po náletech sedět na zadku a nijak na ně neodpoví. Avšak v Izraeli se už od konce srpna usilovně analyzují projevy syrských představitelů za účelem nalezení náznaků, zda odvetný úder bude směřovat na Jordánsko, nebo na židovský stát. Oproti tomu, jak během slyšení v Kongresu přiznal John Kerry, USA vůbec nenechaly vypracovat NIE hodnotící možnou odvetu Syřanů, Íránců, případně Rusů.

Prezident, jenž se obklopil poradci, kteří vojenským otázkám rozumí stejně málo nebo ještě méně než on sám, tedy rozhoduje o válce, která nejen podle některých ruských scénářů, ale také podle "disidentských" scénářů amerických vojenských profesionálů, může rapidně eskalovat v mnohem širší konflikt.

Nálety na Sýrii budou s největší pravděpodobností málo účinné a hned po nich vznikne kvůli vybičovaným emocím enormní tlak na rozšíření zpackané intervence - ačkoliv se v tuto chvíli americký establishment zapřísahá, že na pozemní operaci nedojde.

0
Vytisknout
6388

Diskuse

Obsah vydání | 6. 9. 2013