Monitor Jana Paula:

Monitor Jana Paula : Svoboda a Týc, aneb Když dva dělají totéž, není to vždy totéž

9. 3. 2012 / Jan Paul

čas čtení 3 minuty

Roman Smetana dostal 100 dnů vězení za to, že trochu poopravil a jaksi srozumitelněji konkretizoval plakáty politiků, naproti tomu Romana Týce poslal stát na 30 dnů do vězení kvůli tomu, že na některých místech v Praze trochu změnil panáčky na semaforech. Za tyhle věci by se zavírat nemělo, proč je ale čin (ve smyslu akce, nikoliv ve smyslu trestního zákona) Romana Smetany posuzován jako čin politický, vyjadřující občanský protest, zatímco čin Romana Týce pouze jako čin umělecký, ba dokonce tvůrčí? Protože upravené semafory nevlastnila žádná politická strana?

Ptám se s jistou nadsázkou, mám za to, že to je vůči Romanu Svobodovi nespravedlivé, vždyť dnes, v době svobodné, může být konečně umělcem kdokoliv, stačí, když se za umělce prohlásí, jenže to právě Roman Svoboda dosud neudělal. Buď jak buď, kulturně vzdělaní občané i tak jistě dobře vědí, co je to umění ve veřejném prostoru, anebo street art, a to je přesně to, co oba Romany umělecky spojuje, veřejný prostor. Krom toho oba autory sbližuje i sdělení, v jistém smyslu poselství. Oba divákům vzkázali, že už mají plné zuby uniformity.

Roman Týc upravil panáčky tak, aby třeba opile klopýtali, močili, a nebo zamyšleně postávali, najednou přestali být pouhým symbolem a ožili, stejně tak jako Svobodou upravení politici na plakátech. Málokterý chodec očekávající na přechodu zelenou sice vnímá, že panáček na zelené kráčí stejně vzpřímeně a rázně, jaksi pochodově spořádaně, Týcovi panáčci dělali všechno možné, jenom ne to, a stejně tak i politici na umělecky pojednaných plakátech nám najednou byli nějak důvěrně bližší, pravdivější.

Dobře, já vím, semafor i bez umělecké intervence nese jedinou smysluplnou informaci pro kterou byl vyroben, totiž informovat občana zda může přejít, či nikoliv, stejně jako nepomalovaný plakát slibujícího politika nese informaci, o které kolemjdoucí vědí, že jenom kecá. Bohužel všechno u nás v Kocourkově končí sladce kýčovitým happyendem, pražská radní za ODS Aleksandra Udženija se nechala slyšet, že je ochotna umělci Romanu Týcovi nabídnout několik semaforů v Praze, aby je vyzdobil svými panáčky.

Umělecký projekt se semafory ji prý osobně velice oslovil, a byla by ráda, kdyby se našlo v Praze vhodné místo, kde by pan Týc mohl svobodně tvořit bez hrozby represe ze strany státu. Nevím, zda by nějaké místo k tvorbě našli radní za ODS v Olomouci pro Romana Smetanu, každopádně pražská radní by měla o Romanu Týcovi vědět trochu víc, třeba to, že zatím rád dělá věci předem neohlášené, a jaksi mimo posvěcení mocnými. Tak si říkám, sranda musí bejt, třeba se jednou objeví na budově parlamentu pirátská vlajka.

0
Vytisknout
9923

Diskuse

Obsah vydání | 9. 3. 2012