The Wall Street Journal informoval, že Ukrajina podlehla tlaku Bílého domu, aby zastavila bombardování ruské energetické infrastruktury.

Ukrajinští představitelé však deníku Kyiv Independent sdělili, že nikdy nesouhlasili s požadavkem Jareda Kushnera, zetě amerického prezidenta, na 30denní pozastavení útoků na rafinerie. Útoky na Rusko byly podle představitelů Kremlu obnoveny v pátek, přičemž si stěžovali, že Kyjev nyní „prostě ignoruje“ přání USA.

Trump obvinil ukrajinského prezidenta, Volodymyra Zelenského, z nárůstu světových cen pohonných hmot a minulý měsíc zrušil americké sankce na ruskou naftu.

Zelenskyj se k nejnovějším útokům na rafinérie nevyjádřil, zřejmě ve snaze vyhnout se rozhořčeným odvetným opatřením ze strany USA. Místo toho uvedl, že jeho ozbrojené síly zasáhly podnik obranného průmyslu v ruském Rostovském kraji, který vyráběl rakety. Byl zničen raketový systém Pantsir, uvedl, a to v rámci pokračujících ukrajinských „sankcí s dalekým dosahem“.

Zelenskyj uvedl, že jeho země byla nucena podniknout odvetné kroky kvůli nemilosrdné kampani Moskvy, která využívá drony a balistické rakety proti zranitelným energetickým zařízením v městech. Rusko v noci zasáhlo čtyři ukrajinské regiony, v důsledku čehož došlo k výpadkům elektřiny ve stovkách tisíc domácností.

„Intenzita útoků je velmi vysoká a Rusové se snaží maximálně využít nedostatek prostředků k zachycování balistických raket,“ uvedl ukrajinský prezident na Telegramu. Kyjev zaznamenal v neděli výpadky elektřiny trvající osm až deset hodin poté, co byla poškozena klíčová tepelná elektrárna.

Zelenskyj uvedl, že Rusko utrpělo rekordní ztráty, když v říjnu bylo zabito a zraněno 54 400 vojáků – což je nejvyšší měsíční číslo od začátku plnohodnotné války. Řekl, že Ukrajina minulý měsíc získala zpět 96,2 km²  svého území, což je o 10,4 km² více, než se Moskvě podařilo obsadit, a zdůraznil: „Rusko prohrává.“

K nejnovějším útokům došlo v době, kdy se v Rusy okupovaném městě Olešky chýlilo ke konci šestidenní lokální příměří zprostředkované první dámou USA Melanií Trumpovou. Stovky obyvatel se o víkendu na severu Ukrajiny setkaly se svými blízkými, přičemž obě strany označily evakuační misi za úspěch.

Ukrajinští pozorovatelé tvrdí, že ruská armáda využila příměří k posílení svých pozic a k výměně hladových a vyčerpaných vojáků umístěných v Oleškách. Město leží na levém břehu řeky Dněpr, na východě, a nachází se naproti většímu městu Cherson, které Ukrajina dobyla zpět na podzim 2022. Pozorovatelé se domnívají, že obnovený ruský útok je nevyhnutelný.

Papež v neděli vyjádřil naději, že spolupráce mezi Ruskem a Ukrajinou při prosazování příměří v Olešky – nejvýznamnějšího od roku 2022 – připraví půdu pro širší mírové úsilí.

„Doufám, že spolupráce mezi stranami, která umožnila toto nezbytné humanitární gesto, posílí jejich ochotu zapojit se do dialogu,“ uvedl během nedělní modlitby.

Třístranná jednání za účasti Ruska, Ukrajiny a USA se pravděpodobně uskuteční ještě tento měsíc, přičemž představitelé Kremlu v neděli uvedli, že Vladimir Putin je ochoten hovořit přímo se Zelenským po telefonu. Dodali, že evropští lídři, kteří podporují Ukrajinu, by se takového hovoru neměli účastnit.

Vyhlídky na širší průlom jsou však mizivé, protože maximalistické požadavky ruského prezidenta zůstávají nezměněny. Trvá na tom, aby Ukrajina postoupila celou východní Doněckou oblast – kterou se Rusku od roku 2014 nepodařilo obsadit – stejně jako další území v Chersonské a Záporožské oblasti, která Kreml nekontroluje, ale o nichž tvrdí, že je „anektoval“.

Zdroj v angličtině ZDE