„Je zřejmé, že budeme chránit naše síly před jakoukoli agresí,“ uvedl úředník obeznámený s plány, ačkoli zdůraznil, že západní jednotky na Ukrajině budou zasahovat způsobem, který bude „defenzivní povahy“.

Podrobnosti vyšly najevo v souvislosti s tím, jak Velká Británie a Francie zahájily přípravu cvičení Koalicja, které se uskuteční koncem tohoto měsíce v Polsku. Jedná se o společné cvičení 11 zemí, jehož cílem je nácvik toho, jak by evropské ozbrojené síly mohly být rychle nasazeny na Ukrajině, pokud by válka skončila.

Tohoto testu mnohonárodních sil se zúčastní 2 800 vojáků, námořníků a letců. Francie poskytne 1 500 vojáků ze své 1. divize a Velká Británie 300 vojáků ze 7. lehké mechanizované brigády.

Ačkoli budoucí nasazení na podporu Kyjeva zůstává hypotetické, připomíná to, že by se konflikt mohl znovu rozhořet za účasti britských sil, vzhledem k tomu, že Rusko má dlouhou historii menších útoků během ukrajinského příměří v letech 2014 až 2022.

Generálporučík Tom Bateman, velitel jednotky, uvedl, že Spojené království, Francie a další evropské země se zavázaly „poskytnout Ukrajině po ukončení nepřátelských akcí pevné a závazné bezpečnostní záruky“.

Účelem cvičení, dodal, bylo ukázat, že zúčastněné země jsou schopny prokázat „vojenskou připravenost, schopnost rychlého nasazení a schopnost efektivně operovat“, a otestovat plány, které se vyvíjejí již více než rok.

Dalšími zúčastněnými zeměmi jsou Polsko, Německo, Belgie, Estonsko, Litva, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko a Turecko. Česká republika ne.

Britský generál zdůraznil, že jednotka je „mimo NATO“ – což znamená, že bude působit mimo rámec západní vojenské aliance – a že v případě nasazení na Ukrajině se počítá s minimální nebo žádnou podporou ze strany USA.

Právě z tohoto důvodu se dbá na to, aby nebyla využívána americká technologie. „Nejsme závislí na amerických systémech,“ dodal jeden z představitelů na otázku, zda jsou mnohonárodní síly při komunikaci závislé na satelitech Starlink.

Ačkoli se USA opakovaně snažily vést jednání s Ruskem a Ukrajinou, prezident Donald Trump prohlásil, že by americké síly nezapojil do mírových operací na Ukrajině, pokud by bylo dohodnuto trvalé příměří.

Nová kola mírových snah na podzim tohoto roku však přinesla jen malý pokrok, ačkoli se na konec tohoto měsíce plánují třístranná jednání zprostředkovaná USA.

Obě země pokračují v bombardování energetické infrastruktury druhé strany – a v neděli a pondělí došlo k hackerskému útoku na ukrajinské a ruské aplikace varující před leteckými útoky. Ukrajinská aplikace krátce varovala před jadernými a chemickými hrozbami i před „pouličními boji“.

Na mezinárodní úrovni se objevily obavy ohledně spolehlivosti podpory, kterou USA poskytují svým spojencům. Minulý měsíc USA náhle na přibližně 10 dní omezily Ukrajině přístup k vojenské variantě systému Starlink, Starshield, což mělo dopad na mise dronů se středním doletem.

Klíčovým cílem mnohonárodních sil by byla pomoc při „obnově a posílení“ ukrajinské armády po válce, uvedl Bateman, ačkoli záměrem bylo, aby západní jednotky byly nasazeny v dostatečné vzdálenosti od fronty.

Jejich pravidla nasazení by nicméně vojákům umožňovala bránit se proti jakýmkoli útokům ruských dronů, což vyvolává otázku, jak by Moskva reagovala na případné ozbrojené incidenty. Všechny armády jsou připraveny jednat v sebeobraně, i když je tato doktrína často rozšiřována.

Na Blízkém východě se Spojené království zavázalo pomoci řadě zemí bránit se proti útokům ze strany Íránu a jemenských Hútiů. Stíhačky RAF Typhoon na jaře absolvovaly desítky letů z Kataru na ochranu států Perského zálivu a minulý měsíc se Velká Británie zavázala pomoci Saúdské Arábii čelit raketovým a dronovým útokům Húsiů.

Očekává se také, že stíhačky pomohou hlídkováním znovu otevřít ukrajinská komerční letiště, a existují plány na odminování Černého moře, aby bylo možné obnovit vývoz obilí a další námořní obchod; tuto operaci vede Turecko.

Zdroj v angličtině ZDE