Na závěr svého dvoudenního summitu Kanada souhlasila s příspěvkem na podpůrnou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Lídři rovněž uvedli, že budoucí jednání povedou k integrovanějšímu trhu v hodnotě desítek miliard dolarů, ke snížení obchodních a cestovních omezení a k novým vzdělávacím příležitostem pro obě strany.

Zatímco obchodní válka mezi Kanadou a Spojenými státy přiměla Carneyho hledat nové geopolitické partnery, přílišná závislost na amerických společnostech – zejména v oblasti obrany – Kanadu rovněž přiměla k zamyšlení.

Minulý týden Elon Musk v polovině října omezil rychlost sítí Starlink a Starshield nad Ukrajinou, čímž vážně narušil ukrajinské vojenské a obranné operace.

Carney opakovaně vyjádřil obavy, že kanadské obranné technologie by mohly být vydány na milost a nemilost politickým aktérům nebo společnostem s protichůdnými zájmy. Musk, který má kanadské dvojí občanství, je kritikem vládnoucí kanadské Liberální strany a zasazuje se za odtržení provincií.

Carney poukázal na plánovanou fúzi mezi kanadskou společností zabývající se umělou inteligencí Cohere Inc. a německou společností Aleph Alpha GmbH jako na krok ke snížení závislosti na amerických gigantech v oblasti umělé inteligence. V rámci této fúze bude mít nově vzniklá společnost dvojí sídlo v Berlíně a Torontu a kanadská federální vláda oznámila, že získá podíl ve společnosti Cohere v hodnotě až 1,6 mld. kanadských dolarů.

„Nebudeme čekat, až o budoucnosti umělé inteligence rozhodnou někde jinde lidé, které neznáme nebo kterým nedůvěřujeme,“ uvedl Carney ve čtvrtek.

Brusel a Ottawa rovněž v pátek oznámily dohodu, která začlení Kanadu do evropské superpočítačové sítě a poskytne Kanaďanům přístup k evropským strojům pro trénování modelů umělé inteligence.

Kromě vznešených slibů, že pomohou přetvořit globální řád nebo poskytnou bezpečné útočiště stejně smýšlejícím národům, které se snaží překonat nejistotu, představili kanadští a evropští lídři své nové, hlubší vztahy také jako řešení klíčových zdrojů obav obyvatel, včetně životních nákladů.

„Když se obchod stane nástrojem ekonomického tlaku, cenu za to zaplatí rodiny, ať už jde o zboží v regálech supermarketů, nebo o cenu nového auta,“ uvedla Von der Leyenová a poznamenala, že dříve důvěryhodní dodavatelé energie, kritických minerálů či polovodičů „se stále častěji stávají nástroji nátlaku“.

„Větší konkurence, větší výběr,“ řekl Carney dříve téhož dne a naznačil, že aliance by mohla najít způsoby, jak zajistit jistotu v dodavatelských řetězcích a „společně odolávat otřesům“.

Vedoucí představitelé opět nadnesli možnost, že by se Kanada stala přidruženým členem. Tento status je neprozkoumaným územím, uvedla Von der Leyenová a dodala: „Máme ambice, důvěru a kreativitu, abychom jej společně utvářeli.

„Toto [přidružené členství] je partnerství, které není namířeno proti nikomu jinému, ale slouží naší společné síle.“

Ačkoli se lídři zavázali k myšlence přidruženého členství, uvedli, že jasnější vymezení této role bude představeno na summitu v roce 2027. Někteří členové EU se ohradili proti myšlence, že by Kanada získala právně bezvýznamný status, o kterém se obávají, že by mohl zmást jiné státy usilující o členství. Německo a další státy se v zákulisí snažily tuto formulaci z návrhu prohlášení ze summitu odstranit. Von der Leyenová, která tento termín jako první navrhla, i Carney však na summitu opět hovořili o „asociovaném členství“.

Předseda Evropské rady Antonio Costa mezitím dříve uvedl, že Kanada je „zdaleka nejevropštější z neevropských zemí“, což odráželo přesvědčení, že navzdory geografické vzdálenosti existuje společný smysl pro sdílené hodnoty.

Costa uvedl, že obě strany budou usilovat o „nejtěsnější, nejhlubší a nejpevnější partnerství v historii mezi Evropskou unií a mimoevropskou zemí“.

Samotná skutečnost, že se summit konal, však vyvolala napětí v provincii Quebec, kde byla nedávno separatistická strana Parti Québécois zvolena do menšinové vlády. Premiér Paul St-Pierre Plamondon se akce nezúčastnil poté, co mu Ottawa odmítla umožnit na ní veřejně vystoupit.

„Federální vláda by nás chtěla přesvědčit, že udělení povolení premiérovi Quebecu podávat krevetové koktejly na recepci představuje přijatelnou a dostatečnou formu vlivu pro zastupování zájmů Quebecu,“ napsal St-Pierre Plamondon v příspěvku na sociálních sítích na začátku týdne.

Uvedl, že pozvání k usednutí u čelního stolu bylo ze strany federální vlády výzvou, aby se Quebec „vrátil do řady, s tím, co to znamená – podrobením a zneviditelněním Quebecu – výměnou za získání lepších míst k sledování oslavy“.

Zdroj v angličtině ZDE