Američtí židé riskují vyhoštění z Izraele, tím, že pomáhají Palestincům se sklizní oliv na Západním břehu

22. 10. 2026

O rok později, zatímco se stovky židovských amerických aktivistů vydávají na Západní břeh, aby pomohly palestinským farmářům se sklizní oliv, Stillman-Utterbacková vše sleduje z dálky.

Ve středu se rizika, kterým Stillman-Utterbacková čelila loni, dostala do popředí pozornosti, když izraelské úřady zadržely desítky mezinárodních aktivistů při sklizni oliv na Západním břehu.

Mezi nimi byli kandidát do Kongresu za New York Brad Lander a rabínka Jill Jacobsová, výkonná ředitelka organizace T'ruah: The Rabbinic Call for Human Rights.

Brad Lander zadržený izraelskými úřady na Západním břehu ve středu

„Okupace je podle mezinárodního práva zločin,“ řekl Lander deníku Haaretz během svého zadržení. „Sklizeň oliv není zločinem podle žádného zákona, který znám.“

Lander byl později téhož dne propuštěn s varováním, zatímco poslanec Knesetu Gilad Kariv uvedl, že izraelské úřady se snaží vyhostit desítky severoamerických židovských dobrovolníků. Varoval, že takový krok by poškodil vztahy Izraele s židovskou diasporou.

Izraelské obranné síly uvedly, že vojáci a policie skupinu zadrželi, protože sklizeň v blízkosti osady Beitar Illit nebyla předem koordinována. Armáda uvedla, že taková koordinace je nezbytná k zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku a že nekoordinovaná sklizeň v blízkosti izraelské osady představuje bezpečnostní riziko. Uvedla, že majiteli pozemku byly poskytnuty kontaktní údaje, aby mohl sklizeň domluvit na pozdější termín.

Jacobsová minulý týden, několik dní předtím, než odcestovala do Izraele s delegací 23 rabínů, aby se zúčastnila sklizně, řekla deníku Haaretz, že její skupina má „značné obavy“, že jejím dobrovolníkům bude zabráněno v přístupu k olivovým hájům.

„Izrael je místo, kde by židé měli být v bezpečí, a toto je místo, kde se nyní zadržují židé, kteří mají nesprávný politický názor.“

Nyní, když se tato rizika naplnila, Jacobsová uvedla, že je „zklamaná“, ale nepřekvapená.

„Vždyť jde o Ben-Gvirovu policii. Jde o stát řízený osadníky. Jde o stát, který nedodržuje ani své vlastní základní zákony, natožpak mezinárodní zákony o lidských právech,“ řekla Jacobsová deníku Haaretz z policejní stanice v Beitar Illit.

Stillman-Utterback patří k rostoucímu počtu židovských amerických aktivistů, kteří čelili zadržení a vyhoštění ze strany izraelských úřadů poté, co se zúčastnili akce „ochranné přítomnosti“, v rámci níž mezinárodní a izraelští dobrovolníci doprovázejí Palestince na Západním břehu ve snaze odradit násilí ze strany osadníků a izraelských vojáků.

„Myslím si, že mým vyhoštěním se má vyvolat strach,“ řekla Stillman-Utterbacková.

„Myslím si, že vědomí přítomnosti armády nebo policie tam židovským americkým aktivistům žádný pocit bezpečí nepřináší,“ uvedla. „Ve skutečnosti je to naopak, a myslím si, že je to také těžké přijmout, jako židé, kterým se celý život říká, že armáda je tu proto, aby nás chránila.“

Letošní sklizeň probíhá uprostřed eskalujícího násilí ze strany osadníků. Jacobsová uvedla, že loni 4. listopadu 2025 během sklizně ve vesnici Qarawat Bani Hassan na Západním břehu osadníci stříleli nad hlavami členů její delegace. Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí zaznamenal mezi 1. zářím a 12. říjnem 199 útoků osadníků souvisejících se sklizní, což převyšuje 185 útoků zaznamenaných za celý rok 2025. Podle této agentury sklizeň živí odhadem 80 000 až 100 000 palestinských rodin.

V pátek osadníci napadli fotožurnalistku deníku Washington Post Heidi Levineovou, když dokumentovala sklizeň poblíž Ramalláhu. V sobotu byli při samostatném incidentu napadeni evropští diplomaté. Izraelská policie v pondělí oznámila, že v rámci vyšetřování násilností z víkendu zadržela 10 podezřelých.

Izraelský úřad pro obyvatelstvo a imigraci, izraelská policie ani americké ministerstvo zahraničí na žádosti o komentář nereagovaly.

Mezi zadrženými ve středu byl také 22letý rodák z New Yorku Dov Alperin. Do Izraele cestoval poprvé. O iniciativě „protective presence“ se dozvěděl díky svému zapojení do skupin Friends of Standing Together a Israelis for Peace a tuto cestu vnímal jako příležitost vyjádřit svůj nesouhlas s politikou izraelské vlády.

„Když jsem viděl, co dělá izraelská vláda a izraelští osadníci, jak se skutečně snaží provádět tuto kampaň etnických čistek proti Palestincům na Západním břehu, údajně mým jménem jako žida a za mé peníze jako Američana, opravdu jsem silně cítil, že mám příležitost a povinnost s tím něco udělat,“ řekl Alperin.

Minulý týden Alperin pro deník Haaretz uvedl, že ačkoli si byl vědom rizika zadržení či vyhoštění, ještě většímu nebezpečí čelili Palestinci, kterým se snažil pomoci.

„Je zřejmé, že nikdo tam nejezdí s cílem nechat se zadržet nebo vyhostit, ale je to jakési výmluvné připomenutí, když vidíte, že jde jen o mikrokosmos toho druhu státem podporovaného obtěžování a násilí, kterému čelí naši palestinští partneři,“ řekl Alperin.

Ve středu, když nastupoval do dalšího autobusu pod dohledem izraelských úřadů, označil Alperin své zadržení za „hrubé zneužití státní moci“.

„Je opravdu zklamáním, že stát a armáda vidí, jak se tato úspěšná a pokojná akce odehrává, a rozhodnou se, že jí musí učinit přítrž,“ řekl Alperin.

Becca Stroberová, výkonná ředitelka organizace Achvat Amim a členka řídícího výboru hnutí Protect the Harvest, uvedla, že loňské deportace byly prvními známými případy, kdy byli židovští američtí aktivisté vyhoštěni za účast na ochranné akci na Západním břehu.

Mezinárodní hnutí solidarity (ISM) mezitím uvedlo, že tři Američané a jeden Němec byli deportováni 3. a 4. října poté, co byli zatčeni při doprovázení palestinských zemědělců poblíž Jamma'inu, jižně od Nablusu.

Organizátoři však uvedli, že se dobrovolníci navzdory rizikům k letošní sklizni připojují.

„Myslím, že lidé prostě cítí silnou motivaci přijít na pomoc, i když si uvědomují, že existuje riziko násilí, riziko vyhoštění a zrušení jejich ETA [elektronických cestovních povolení pro vstup do Izraele],“ řekl Strober. „Myslím, že v nich prostě hoří velmi silná touha udělat, co je v jejich silách, aby podpořili lidi, kteří čelí etnickým čistkám, nucenému vysídlování a násilí.“

Účast na akci „Protect the Harvest“ letos na podzim potvrdilo asi 260 aktivistů, včetně zhruba 200 Američanů, uvedl Strober.

„Hlavní otázkou nejsou deportace. Jde o to, zda Palestinci mají přístup ke své půdě a zda mohou úspěšně sklízet,“ řekl Strober.

Emanuelle Sippy (23), židovská americká aktivistka žijící v Jeruzalémě, loni na podzim sledovala, jak ozbrojení policisté eskortovali Stillman-Utterbackovou do bytu, aby si před deportací vyzvedla své věci.

Sippy, dcera reformního rabína, se do Jeruzaléma přestěhovala v srpnu 2025 a v říjnu téhož roku se začala účastnit ochranných akcí na Západním břehu.

„Policie mi vyhrožovala deportací. Osadníci i vojáci mi již nespočetněkrát zabavili pas – už ani nedokážu spočítat, kolikrát přesně,“ řekla Sippy. „Pokaždé, když odjíždím, jsem si také velmi dobře vědoma toho, že se možná nebudu moci vrátit.“

Sippy nicméně uvedla, že ji tato rizika nepřesvědčila k odchodu.

„Myslím si, že boj za lidská práva zde znamená také boj za judaismus a za jinou židovskou budoucnost,“ řekla.

Rozšířila se také omezení přístupu. Úřad OCHA s odvoláním na organizaci Peace Now uvedl, že vojenské rozkazy vydané před letošní sklizní zvětšily plochu zemědělské půdy, u níž je nutná předchozí vojenská koordinace, na přibližně 88 300 dunamů – což je téměř o 30 procent více než v roce 2025.

Pro Max, 25letou americkou židovku, která se letos účastnila sklizně oliv s organizací Center for Jewish Nonviolence, se nebezpečí spojená s ochrannou přítomností projevila velmi rychle.

Max uvedla, že dobrovolníci z její skupiny se 13. října vraceli ze sklizně oliv poblíž Nablusu, když zahlédli izraelské vojenské vozidlo a osadníky čekající u silniční zátarasy na úpatí kopce. Jeden z osadníků dobrovolníky pronásledoval, ti se schovali v kurníku a teprve poté se jinde setkali se svým řidičem, řekla.

„K podobným situacím, kdy to bylo jen o vlásek, došlo už několikrát, a jsem vděčná, že z naší skupiny zatím nikoho nezatkli ani nevyhostili, ale je to riziko, kterému čelíme každý den,“ řekla Max, která si z obavy, že by veřejné vystoupení ohrozilo její elektronické cestovní povolení, přála být uváděna pouze křestním jménem.

Joshua Glucksman (24) z Chicaga uvedl, že posledních šest týdnů doprovázel palestinské komunity na Západním břehu poté, co po léta zpochybňoval sionismus, v jehož duchu vyrůstal.

Glucksman, který vyrůstal v reformním hnutí a kdysi byl členem kandidátky Asociace reformních sionistů Ameriky pro Světový sionistický kongres, uvedl, že zlom nastal během jeho ročního volna v Izraeli v roce 2021, kdy navštívil Betlém a uviděl izraelskou „obrovskou betonovou bariéru“.

Glucksman, který cestoval mezi Západním břehem a Východním Jeruzalémem, uvedl, že se často setkával s dobrovolníky, jejichž názory na sionismus se lišily od jeho vlastních, kteří však sdíleli odhodlání podporovat palestinské komunity.

Hrozba deportace podle něj zpochybnila představu, že Izrael slouží jako útočiště pro židy bez ohledu na jejich politické smýšlení.

„Odhaluje to naprostou pokrytectví, že židovský stát nám nezajišťuje bezpečnost a není určen pro všechny židy. Je tu ve skutečnosti pro sionismus a sionisty,“ řekl Glucksman.

Aharon Dardik (26), držitel dvojího americko-izraelského občanství narozený v Kalifornii, se ve svých 14 letech přestěhoval do židovské osady na Západním břehu a později strávil čtyři měsíce ve vojenské věznici za odmítnutí vojenské služby z důvodů svědomí.

Dardik se začal účastnit akcí „Protective Presence“ v roce 2024, poté co ztratil iluze o účinnosti židovského levicového aktivismu.

„I mezinárodní aktivisté mají mnohem více práv než Palestinci na území, kde Palestinci žijí a kde vyrostli, a Izraelci mají ještě více práv než oni.“

Dardik uvedl, že během předchozích sklizní byl téměř každý den svědkem násilí, do kterého byli zapojeni vojáci a osadníci. Jako izraelský občan však podle svých slov požíval právní ochrany, kterou zahraniční dobrovolníci a palestinští zemědělci neměli.

„I mezinárodní aktivisté mají mnohem více práv než Palestinci na zemi, na které Palestinci žijí a kde vyrostli, a Izraelci mají ještě více práv než oni,“ řekl Dardik. „A tak když máte systém apartheidu, když pod vládou existují tyto odstupňované formy života, myslím si, že je odpovědností každého, kdo se nachází v pozici s většími privilegii… využít to ve snaze prosazovat rovnost pro všechny.“

Pro 44letého Farese Slimana Mansoura byla letošní sklizeň oliv obzvláště obtížná. Mansourovův otec, renomovaný palestinský umělec Sliman Mansour, zemřel v srpnu a olivový háj jeho rodiny v Birzeitu, městečku na Západním břehu severně od Ramalláhu, čelí od června opakovaným vniknutím izraelských osadníků.

„Od června začali přicházet k hranicím pozemku, vyhrožovat, prát se s našimi sousedy a neoprávněně vstupovat na naše pozemky,“ řekl Mansour, který žije v Jeruzalémě. „Lidé, kteří se starají o naši půdu, mají strach.“

Mansour uvedl, že jeho rodina letos poprvé požádala o pomoc aktivisty z organizace Rabbis for Human Rights, kteří zajišťují ochrannou přítomnost, aby pomohli sklidit úrodu ze 450 olivovníků na jejich pozemku. Podle Antona Goodmana, úřadujícího výkonného ředitele organizace Rabbis for Human Rights, tato skupina v této sezóně sklidila úrodu na pozemku jeho rodiny již dvakrát.

OSN zaznamenala mezi 1. zářím a 12. říjnem 199 útoků osadníků souvisejících se sklizní, což převyšuje 185 útoků zaznamenaných za celý rok 2025. Podle této agentury sklizeň živí odhadem 80 000 až 100 000 palestinských rodin.

„Jejich přítomnost dodala odvahu nám i lidem, kteří se starají o půdu, abychom vstoupili na pole a začali pracovat,“ řekl Mansour.

Ačkoli Mansour označil myšlenku této práce za „ušlechtilou“, předpokládá, že jeho rodina bude v této sezóně schopna sklidit pouze čtvrtinu svých polí.

„Není dostatek dobrovolníků a situace není udržitelná,“ řekl Mansour. „Příští rok možná Izrael začne odmítat udělování víz nebo vyhošťovat tyto lidi, kteří jsou spojeni s těmito skupinami. Je to dočasné řešení nebezpečné situace, která se rok od roku stále zhoršuje.“

Mansour uvedl, že mu ulevilo, že jeho otec neviděl výsledek letošní sklizně.

„Je to emocionálnější a sentimentálnější,“ řekl Mansour. „Můj otec zemřel před necelými dvěma měsíci. A kdyby… v podstatě je dobře, že to neviděl.“

Pro Azize Abu Sarah, palestinského mírového aktivistu, novináře a spoluzakladatele společnosti Mejdi Tours, je účast židovských Američanů v ochranné misi povzbudivá.

Abu Sarah uvedl, že když vyrůstal ve Východním Jeruzalémě, setkával se s Izraelci a židy pouze v podobě lidí, kteří útočili na jeho čtvrť. Nyní, jak řekl, vidí nová generace Palestinců židovské dobrovolníky, kteří přišli pomáhat chránit jejich komunity.

„Myslím na desítky tisíc Palestinců v těchto vesnicích… a na to, jak mají ve skutečnosti jinou zkušenost než já,“ řekl Abu Sarah. „Ano, jsou napadáni izraelskými osadníky a izraelskými vojáky, ale jsou také chráněni izraelskými, americkými i evropskými židy. A to mění celý narativ ‚my proti nim‘.“

Abu Sarah, který uvedl, že jeho bratr zemřel na následky zranění utrpěných při mučení v izraelské vazbě během první intifády, řekl, že ho loňské deportace nepřekvapily. Trvalou ochotu židů z diaspory účastnit se letošní sklizně však považoval za důkaz, že snahy izraelské vlády odradit je selhaly.

Uvedl, že rostoucí zranitelnost mezinárodních dobrovolníků by mohla snížit jejich účinnost při ochraně Palestinců, i když jejich práce může přitáhnout větší mezinárodní pozornost k násilí na Západním břehu.

Abu Sarah řekl, že vojáci některým palestinským zemědělcům sdělili, že pokud dovolí aktivistům pomáhat se sklizní, bude jim zakázán vstup do jejich hájů. Mnozí zemědělci, s nimiž hovořil, však i přes tyto výhrůžky zůstali ochotni s dobrovolníky spolupracovat.

„Vzbuzuje to určitý strach, ale myslím, že k takovým útokům dochází už léta,“ řekl Abu Sarah. „Není to tak, že kdyby nepřijeli američtí židé a Izraelci, osadníci by své útoky zastavili. Myslím, že chtějí hlavně to, aby tyto útoky nebyly zdokumentovány.“

Abu Sarah však varoval před tím, aby deportace židovských amerických aktivistů zastínily podmínky, kterým čelí palestinští zemědělci, které přišli podporovat.

„Hlavním tématem by mělo zůstat: existuje strukturální násilí, které stát podporuje a na kterém se podílí spolu s osadníky na Západním břehu, a které ovlivňuje životy asi 100 000 rodin v Palestině,“ řekl Abu Sarah.

Přesto, jak dodal, ochota Palestinců, Izraelců a židů z diaspory pokračovat ve společné práci dává důvod k naději.

„To, co vidíte – jak Palestinci, Izraelci a američtí židé říkají, že budeme i nadále spolupracovat navzdory hrozbám státu, navzdory násilí, navzdory všemu tomu. To v tuto chvíli vytváří naději a není nic silnějšího než právě to,“ řekl Abu Sarah.

Stillman-Utterbacková mezitím uvedla, že pokud by to bylo možné, byla by i letos mezi aktivisty. Prozatím spolupracuje s právníkem na napadnutí tohoto zákazu.

Zdroj v angličtině ZDE