Ekonomika, migrace jako abraka dabra, třeba i špetka green dealu a sádla z netopýra

13. 9. 2026 / Boris Cvek

čas čtení 4 minuty
Kateřina Šafaříková dnes v první půlhodině nedělní debaty, tzv. odborné části, na České televizi, že vzestup AfD v Německu může znamenat, že centrální vláda v Berlíně bude chtít omezit unijní platby do východní Evropy. Co ale vlastně dělat? Zmínila, že Němci chtějí, aby konečně mohli mít němectví spojeno s něčím pozitivním, ne holokaustem. Je tohle to řešení? Zmínila také migraci a ekonomiku.

 

Z odborné části bych vypíchl celkový dojem, že střet zájmů Andreje Babiše je v Unii anomální a není prakticky řešitelný ani tím, kdyby své majetky pan premiér prodal. Řekl bych, že to nepovzbudí odhodlání Němců a dalších čistých plátců v Unii posílat nám na východ dotace. Na druhou stranu, jak řekla paní Šafaříková, Komise řeší jen desítky milionů, zatímco miliardy posílá Agrofertu dále. Babiš prý říká pravdu, když tvrdí, že ho to nezajímá.

Navíc z další části pořadu, z diskuse politiků, vyplynulo, že střet zájmů zbyl premiérovi hlavně s ohledem na peníze z českého zdravotnictví, což by měla vyřešit novela zákona. Vyřeší se to tak, že pokud jde o zdravotnictví, nebude moci střet zájmů spojený s úhradovou vyhláškou dopadnout na premiéra, ale omezí se jen na ministra zdravotnictví. Takže Andrej Babiš snad už nebude muset chodit za dveře kvůli možnému střetu zájmů. Samozřejmě Radek Vondráček, jeden z politiků-hostů druhé části pořadu, zdůrazňoval, že Komise, pokud jde o ty drobné (desítky milionů), chce jen čas, nic nerozhodla – a Babišovo chození za dveře během jednání vlády je podle Vondráčka jen předběžná opatrnost atd.

Co mě ale mnohem více zaujalo, to jsou reakce politiků na situaci v Německu. Když pominu bizarní obhajobu německé Levice, kterou předvedl Jiří Pospíšil (TOP09) proti Liboru Vondráčkovi (SPD) tím, že správně trval, že Levice nechce zrušit Benešovy dekrety, shoda snad byla – včetně Alexandra Vondry (ODS) – na tom, že tradiční strany selhaly. Vondra s tím souhlasil přímo vášnivě. Prý je třeba zlepšit komunikaci a řešit problémy. Migrace a ekonomika, možná i green deal. Jenže jak? Jak řešit problémy? A jsou to skutečně ty problémy? Migrace a ekonomika přece jsou obecné a nicneříkající pojmy. Je pravda, že R. Vondráček zmínil, že Německo ztrácí průmysl. To už je aspoň konkrétnější. Jenže v dějinách Evropy už dávno před průmyslovou revolucí nikdy nebylo „řešením problémů“ zůstat u staré ekonomiky, staré technologie, starého myšlení. Nikdo z politiků ani expertů neřekl nic konkrétního. Jak dál? Migrace, ekonomika, green deal. Ale co s tím? Jsou to jen nějaká čarodějnická slova, abraka dabra.

Včera jsem četl v Cambridge Economic History of Modern Europe 1700-1870, že dramatická změna, vlastně sám začátek průmyslové revoluce (a to oproti změnám typu křemíkové revoluce nebo internet a AI je směšně primitivní krok), v Anglii proběhla v oblasti výroby bavlny, a to proto, že angličtí výrobci platili 5-6 krát vyšší mzdy než v Indii, které potřebovali konkurovat. To je donutilo k velké technologickém změně, k mechanizaci výroby bavlny. Co donutí nás? A k čemu vlastně, že? Není lepší se jen tak nezávazně bavit o ekonomice, migraci, o nutnosti řešit a komunikovat? A proč drží Skandinávie, už vlastně jako jediná v Evropě? Nebude se Německo dívat tím směrem, pokud bude chtít zachránit demokracii? Nebo se bude učit u nás? A čemu? Přece ta Evropská unie není homogenní a je jasné, kde je kvalita života, demokracie, prosperita a cesta dopředu.

A co se to vlastně děje třeba na Slovensku? Krajní pravice dohání Fica. Migrace, ekonomika? A co Polsko? Ekonomika, migrace? V tom Sasku-Anhaltsku měli sociální demokraté se zelenými v součtu asi dvacet procent. Dovedete si to představit u nás? Samozřejmě, migrace, ekonomika. Můžete to i přehodit: ekonomika a migrace. A přidat i špetku green dealu a netopýřího sádla.

 

0
Vytisknout
174

Diskuse

Obsah vydání | 11. 9. 2026