NYT: Vylidňování venkova nepředstavuje pro evropské divoké požáry „žádné jednoduché řešení“

30. 7. 2026

 

V některých částech Evropy vedla generační změna, kdy se lidé odvraceli od zemědělství, k tomu, že mozaiku pastvin a zoraných polí nahradila neudržovaná vegetace, která během horkých a suchých let, jako je toto, intenzivně hoří.

„Je třeba brát v úvahu změnu klimatu, ale velmi důležité jsou i společenské změny,“ uvedl Emilio Chuvieco, profesor geografie na Univerzitě v Alcalá ve Španělsku. „Na velké problémy neexistuje jednoduché řešení.“

Nedávná zpráva Španělské královské akademie inženýrství popsala situaci ještě drsněji: země se podle ní nachází v „nové éře megapožárů“.

„Dlouhá historie požárů na Zemi nám říká, že je nemůžeme zcela eliminovat,“ uvádí zpráva. „Místo toho se musíme naučit s nimi koexistovat.“

Průmyslové emise oteplují planetu na úroveň, která v moderní době nemá obdoby, a přispívají k ještě většímu vysychání, které vytváří podmínky pro hoření lesů a pastvin. Výsledkem jsou v mnoha regionech kolosální požáry, které ničí domovy, pustoší ekosystémy a vyvolávají kouř, který se šíří na tisíce mil.

„Po celém světě pozorujeme stále extrémnější požáry,“ uvedla Jennifer K. Balchová, profesorka geografie na Univerzitě v Coloradu v Boulderu. „Oteplením klimatu jsme v podstatě připravili půdu pro intenzivnější, rozsáhlejší a rychleji se šířící požáry.“

V Kanadě byla celková plocha spálená požáry v roce 2023 sedmkrát větší než historický průměr. V Brazílii se v roce 2024 požáry prohnaly oblastí amazonského deštného pralesa o rozloze přibližně rovnající se Belgii. V Kalifornii se devět z deseti největších lesních požárů v historii státu odehrálo v uplynulém desetiletí.

V jižní Evropě je nedávný nárůst závažných požárů o to výraznější, že následuje po téměř třech desetiletích, během nichž se rozloha území spáleného lesními požáry každoročně obecně snižovala.

Po sérii ničivých požárů na konci 80. a na počátku 90. let podnikly Španělsko a Francie razantní kroky k posílení prevence a hašení lesních požárů. Vyškolily hasičské sbory a modernizovaly hasičská letadla. Tyto země rovněž zahájily kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti a posílily mezinárodní spolupráci při zvládání požárů.

V posledních letech se však zdá, že rychlé oteplování a vysychání těchto opatření převálcovalo. Na některých místech mohl úspěch hasičů při hašení malých požárů dokonce připravit půdu pro požáry většího rozsahu tím, že došlo k nahromadění a zahuštění vegetace.

„Úspěch při hašení dnes zvyšuje pravděpodobnost větších požárů zítra,“ uvedl Park Williams, profesor geografie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles.

Součástí řešení pro Španělsko by mohlo být vysazení většího počtu koz a ovcí na bývalé pastviny, uvedl dr. Chuvieco. „Ale na péči o kozy jsou potřeba lidé,“ dodal. A vzhledem ke stárnutí venkovského obyvatelstva ve Španělsku „je jich málo“.

Evropské vlády mají možnosti, jak povzbudit lidi k pečlivějšímu hospodaření s půdou, uvedl Tiago Oliveira, výzkumník v oblasti lesnictví a řízení lesních požárů na Univerzitě v Lisabonu. Mohou pomoci přilákat soukromé finanční prostředky na projekty obnovy lesů pomocí nových druhů finančních nástrojů. Mohou také vytvořit pobídky k opětovnému využívání pastvin prostřednictvím propagace místních sýrů a masa.

S tím, jak se požáry zhoršují, bude z takových iniciativ těžit stále více lidí, uvedl dr. Oliveira. „Lidé z měst nechtějí trpět kouřem,“ řekl. A mnoho městských obyvatel si zachovává rodinné vazby na venkov a chce, aby se o něj někdo staral.

Pro volené představitele je však stále příliš lákavé reagovat na požáry tím, že utrácejí více za letadla a jiné „hračky“, řekl dr. Oliveira. V horkých, větrných dnech, kdy obrovský požár zuří v plné síle, mohou hasičské jednotky dělat jen málo – evakuovat lidi a čekat, až se počasí změní.

„Nepotřebujeme více letadel,“ řekl dr. Oliveira. „Potřebujeme lepší politiku, lepší pobídky.“

Zdroj v angličtině ZDE