Británie: Nejlepší premiér od dob Liz Trussové podal demisi

23. 6. 2026

čas čtení 6 minut
(Ironický komentář britské autorky Laury K., který je jako obvykle až děsivě  blízko faktům) 

Nejlepší premiér od dob Liz Trussové podal demisi a všichni významní lidé ve Velké Británii jsou z toho zdrceni.

Šokující rezignace sira Keira Starmera přišla pouhé dva roky poté, co získal dvě třetiny parlamentních křesel, protože pro něj hlasovala jedna třetina voličů (Británie má většinový volební systém). Starmer by o tolik lepší než Corbyn, že se stal premiérem, i když získal nižší podíl hlasů. Prostě nemůžu přijít na to, kde se to všechno pokazilo.

Starmer byl pro establishment přijatelný, a tak trochu zamíchali kartami, aby ho dostali do úřadu premiéra. Konkrétně rozdělili levici lidovým hlasováním v roce 2019 a pravici Faragem v roce 2024. Tomu se říká řízená demokracie a funguje to skvěle.

 

Když Starmer nastoupil do úřadu, jeho popularita vystřelila na -45 %. Rozumní dostali svého člověka a vyšlo to skvěle… pro nikoho.

Starmerův ohromný úspěch jasně dokázal, že neoliberalismus je to, co země zoufale chce. Více privatizace. Více korporátní kontroly. Více řízeného úpadku. Více hledání obětních beránků. Skutečnost, že se chystáme mít již šestého neoliberálního premiéra za sedm let, je dalším důkazem, že žádný jiný systém by nemohl fungovat. Britové tyhle sračky milují, zvlášť když je v jejich řekách (kam je vypouštějí zprivatizované vodárny).

Opravdu mě to úplně vyřadilo z provozu, když Starmer odstoupil, protože to  prostě nic nenasvědčovalo. Takhle otřesená jsem nebyla od doby, co Liz Trussovou zavraždil salát. RIP.

Jako všichni ti nejlepší premiéři, ani Starmer nikdy neplakal nad lidmi, kterým zničil život. Rozhodně nikdy neplakal nad dětmi, kterým Izrael měl podle něho  „právo“ odepřít jídlo, vodu a léky. Ale během svého ponižujícího rezignačního projevu potlačoval slzy sebelítosti. Byl to jeho vůbec první pokus o projev emocí a byl téměř přesvědčivý. Skoro ani nevypadal jako robot.

Starmer tak dobře vycítil náladu v sále, že hrdě hájil svou bilanci a trval na tom, že všichni ostatní se mýlí. Připomněl nám, že změnil Labouristickou stranu, která byla „morálně na dně“. Ta byla během Corbynových let tak morálně na dně, že on sám byl ochoten působit v Corbynově stínové vládě – a Corbyn byl tak morálně na dně, že ho nazval „přítelem“.

Bohužel se jejich vztah zhoršil, když vyšlo najevo, že Corbyn si nemyslel, že by Izraeli mělo být dovoleno páchat válečné zločiny. Neuvěřitelně prohlásil před organizací Labour Friends of Israel, že nebude bezpodmínečně podporovat války země, kterou tato organizace zastupuje. Jednalo se o největší antisemitskou krizi v dějinách lidstva.

Starmer vysvětlil: „Každé rozhodnutí, které jsem učinil, bylo v zájmu toho, abych na první místo postavil zemi, kterou miluji.“ Země, kterou miluje, je náhodou právě ta genocidní osadnická kolonie, do které neustále prchají podezřelí pedofilové. To vysvětluje, proč si do svého nejbližšího okruhu přivedl ty nejlepší lidi z Epsteinova kruhu. Snad Starmerovým největším úspěchem bylo předstírat, že přestal vyzbrojovat Izrael během genocidy. Pravděpodobně proto, aby nebyl zatčen za válečné zločiny.

Vyčistil Labour od antisemitismu tím, že předstíral, že kritika Izraele je antisemitská. Vyplatil velké sumy peněz lidem, kteří se spikli, aby svrhli Corbyna, a při tom Labouristickou stranu téměř přivedl k bankrotu. Poté tvrdil, že to byl vlastně Corbyn, kdo Labouristickou stranu téměř přivedl k bankrotu… tím, že prakticky zdvojnásobil počet členů a zaplavil stranu penězi. Naštěstí všechny ty nové členy Starmer odehnal a odcizil si odbory.

Dá se říci, že se Starmer stal předsedou Labouristické strany s jediným cílem: skoncovat se socialismem jako politickou silou.  

Během souboje o předsednictví v roce 2020 prokázal, že je mužem zásad, když dal členům Labouristické strany deset socialistických slibů… a u všech deseti udělal obrat o 180 stupňů. My v médiích jsme vysvětlovali, jak šlo o geniální tah. Samozřejmě že politik by vás měl oklamat, abyste ho volili. Jak jinak by mu prošlo dělat věci, které nikdo nechce, aby dělal?

Starmer odvedl skvělou práci, když nám vyprávěl, jak moc Corbyna nenávidí. Je jen škoda, že neměl ponětí, co dělat, až ho vyloučí, kromě páchání válečných zločinů a škrtání sociálních dávek. Obratně se zaměřil na osoby se zdravotním postižením, ze zhoršující se situace vinil cizince a kopíroval Enocha Powella. Jeho projev o tom, že Británie se nyní stala "ostrovem cizincůů  přivedl Nigela Farage k prasknutí závistí.

Dá se říct, že udělal vše pro to, aby zhoršil každý aspekt vašeho života. Předal vaše údaje z britského státního zdravotnictví společnosti Palantir, donutil vás skenovat si obličej, abyste mohli používat internet, připravil půdu pro digitální identitu, zajistil, že vaše veřejné služby zůstanou privatizované, a při každé příležitosti mával vlajkami. Úplně podrazil stávkující pracovníky, zacházel s personálem zdravotnictví jako s nepřítelem a co nejdéle se bránil tomu, aby se děti dostaly z chudoby. Když byl nakonec donucen zrušit limit, podle něhož dvě děti v rodině nedostávaly dvojité sociální dávky, bezostyšně si připsal zásluhy za zmírnění dětské chudoby. Neuvěřitelné.

S takovou bilancí není divu, že se chlubil svými úspěchy v roli premiéra. Starmer udělal vše, k čemu byl pověřen, poháněn patologickou nenávistí vůči své voličské základně. Za své úsilí bude štědře odměněn křeslem v Sněmovně lordů.  

0
Vytisknout
222

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2026