Krize na Blízkém východě: Trump hrozí NATO „velmi špatnou“ budoucností, pokud spojenci nepomohou zajistit bezpečnost Hormuzského průlivu
16. 3. 2026
Reakce na výzvu prezidenta jsou v kontextu prudce stoupajících cen ropy vlažné
Izraelská armáda v pondělí oznámila, že zahájila takzvané „omezené pozemní operace“ proti Hizballáhu v jižním Libanonu. Uvedla, že před vstupem vojáků do oblasti provedla letecké a dělostřelecké údery proti „četným teroristickým cílům s cílem zmírnit hrozby“.
Donald Trump varoval, že NATO čelí „velmi špatné“ budoucnosti, pokud spojenci USA nepomohou s otevřením Hormuzského průlivu, informoval deník Financial Times. Trump vyzval řadu zemí, aby do regionu vyslaly válečné lodě, reakce však byla vlažná. Japonsko a Austrálie vyslání lodí odmítly.
- Evropské země se postavily proti požadavku Donalda Trumpa na pomoc při uvolnění Hormuzského průlivu a zdá se, že se nechtějí nechat vtáhnout do eskalující války USA a Izraele proti Íránu.
- Stalo se tak poté, co Donald Trump vyzval Velkou Británii, Čínu, Francii, Japonsko, Jižní Koreu a další země, aby vyslaly lodě na nejrušnější námořní trasu světa, kterou Írán fakticky zablokoval.
- Americký prezident uvedl, že pokud spojenci nepomohou zajistit bezpečnost průlivu, bude to „velmi špatné pro budoucnost NATO“.
- Íránský ministr zahraničí Abbas Araghchi však novinářům sdělil, že průliv je uzavřen pouze pro plavidla USA, Izraele a jejich spojenců.
- Ropný tanker zřejmě proplul Hormuzským průlivem a nyní pluje do Pákistánu, země, které Írán poděkoval za „solidaritu“, kterou projevila tváří v tvář pokračujícím útokům USA a Izraele.
- V pondělí vypukl požár po útoku dronů na průmyslový ropný komplex ve Fujairah ve Spojených arabských emirátech, uvedli úředníci.
- Izraelská armáda uvedla, že zahájila rozsáhlou vlnu útoků na íránská města Teherán, Šíráz a Tabríz.
- Izraelská armáda uvedla, že zahájila takzvané „omezené pozemní operace“ proti Hizballáhu v jižním Libanonu – útoky IDF v Libanonu však zabily mnoho civilistů a zasáhly obytné čtvrti.
- Třísky ze zachyceného projektilu dopadly na několik měst v okolí Tel Avivu – včetně Shohamu, Rishon LeZionu, Lodu a Ness Ziony –, ačkoli úřady nehlásily žádné oběti.
- Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že od 2. března, kdy Izrael začal útočit na Libanon poté, co Hizballáh vystřelil rakety směrem k této zemi, bylo při izraelských útocích zabito 850 lidí.
- Útoky íránských dronů dočasně uzavřely letiště v Dubaji a zasáhly klíčové ropné zařízení ve Spojených arabských emirátech.
- Podle ministerstva obrany byly Spojené arabské emiráty dnes ráno napadeny šesti balistickými raketami a 21 drony přilétajícími z Íránu. Saúdská Arábie uvedla, že dnes ráno zachytila tři drony nad hlavním městem Rijádem, aniž by upřesnila, odkud přiletěly.
Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallas vyzvala k diplomatickému úsilí o zajištění průchodu ropy a plynu Hormuzským průlivem podle vzoru iniciativy, která umožnila Ukrajině vyvážet obilí do celého světa, zatímco EU zvažuje možnosti, jak udržet tuto životně důležitou vodní cestu otevřenou.
Kallasová také varovala před nedostatkem potravin v příštím roce v důsledku nedostatku hnojiv, pokud průliv zůstane uzavřen. Přibližně jedna třetina celosvětového námořního obchodu s hnojivy prochází tímto průlivem, uvádí Carnegie Endowment for International Peace.
V rozhovoru s novináři Kallasová uvedla, že o víkendu jednala s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem o tom, zda by bylo možné aplikovat iniciativu týkající se obilí z Černého moře na Hormuzský průliv.
Dohoda o obilí z Černého moře, vyjednaná v červnu 2022, zajistila, že Ukrajina, jedna z obilnic světa, mohla navzdory probíhající válce vyvážet obilí ze svých jižních přístavů.
Kallasová uvedla, že uzavření Hormuzského průlivu je opravdu nebezpečné pro dodávky energie do Asie, ale také hrozí snížením dodávek hnojiv, a dodala: „Pokud bude letos nedostatek hnojiv, příští rok dojde také k nedostatku potravin.“
Kaja Kallasová vyzvala k diplomatickému úsilí o zajištění průchodu ropy a plynu Hormuzským průlivem. Fotografie: Omar Havana/Reuters
Vyjádřila se tak před pondělními rozhovory s ministry zahraničí EU, kde podle jejích slov bude hlavním tématem otázka, jak udržet Hormuzský průliv otevřený, což odráží rozhovory, které začaly ještě předtím, než Donald Trump vyzval spojence, aby do regionu vyslali válečné lodě.
Lídři EU minulý týden vyjádřili ochotu rozšířit stávající námořní mise v regionu, zejména operaci Aspides, která byla zřízena v roce 2024 s cílem chránit obchodní plavidla v Rudém moři a Perském zálivu před útoky jemenských rebelů z hnutí Houthi, podporovaných Íránem, na mezinárodní lodní dopravu.
Zatímco Francie oznámila, že vyšle dvě fregaty na posílení operace Aspides, Německo uvedlo, že je skeptické ohledně rozšíření své mise do Hormuzského průlivu. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul označil stávající misi na pomoc komerční lodní dopravě při průjezdu Rudým mořem za „neúčinnou“.
Kallasová uvedla, že členské státy budou diskutovat o tom, zda změnit mandát operace Aspides. Zmínila také rozhovory o vytvoření ad hoc „koalice ochotných“, ale řekla, že nejjednodušší by mohlo být využít stávající operaci v regionu.
Kallasová uznala skepsi Německa a uvedla, že členské státy musí být na palubě: „Pokud členské státy řeknou, že s tím nic neuděláme, pak je to samozřejmě jejich rozhodnutí, ale musíme diskutovat o tom, jak pomůžeme udržet Hormuzský průliv otevřený.“
Podle provozovatele se na mezinárodním letišti v Dubaji „postupně“ obnovují lety poté, co „incident související s dronem“ dříve vyvolal požár palivové nádrže v blízkosti. Podle tiskového úřadu města nebyli hlášeni žádní zranění.Podle zpráv v médiích začaly USA přesouvat více než 2 000 mariňáků z japonského ostrova Okinawa na Blízký východ.
Japonsko oznámilo, že začíná uvolňovat své strategické zásoby ropy poté, co Mezinárodní energetická agentura dříve naznačila, že uvolňování začne v Asii a Oceánii dříve než v jiných regionech.
Ceny ropy opět stouply kvůli rostoucím obavám o dodávky, přičemž cena ropy Brent – mezinárodního referenčního standardu – vzrostla v pondělí během ranního obchodování o 1,8 % na 104,98 USD za barel.
Britský premiér Keir Starmer s Trumpem jednal o nutnosti znovu otevřít Hormuzský průliv, uvedla v neděli mluvčí Downing Street. Starmer také hovořil s kanadským premiérem Markem Carneym o dopadech pokračujícího uzavření průlivu na mezinárodní námořní dopravu.
Italská armáda uvedla, že došlo k útoku dronů na leteckou základnu Ali Al Salem v Kuvajtu, kde jsou umístěny italské a americké síly, ale že všichni její příslušníci jsou v bezpečí.
Raketový útok na mezinárodní letiště v Bagdádu v Iráku zranil pět lidí, uvedly irácké úřady. Na letišti se nachází diplomatické zařízení USA.
Írán upozorňuje, že Hormuzský průliv je uzavřen pouze pro USA, Izrael a jejich spojence
Na tiskové konferenci v Teheránu íránský ministr zahraničí Abbas Araghči novinářům sdělil, že Hormuzský průliv je uzavřen pouze pro plavidla USA, Izraele a jejich spojenců.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmail Baghaei vystoupil na tiskové konferenci. Řekl:
Situace kolem Hormuzského průlivu v Íránu byla vždy kritická a bezpečnost lodí proplouvajících tímto průlivem byla hlavním důvodem k obavám.
Události, jejichž jsme byli v posledních dnech svědky, jsou přímým důsledkem války, kterou této oblasti vnutily Spojené státy a okupační režim.
Jako pobřežní stát máme právo zajistit bezpečnost našeho regionu a zabránit tomu, aby agresory a okupanti zneužívali tuto vodní cestu k svým útočným akcím.
Jedná se o právo Islámské republiky zakotvené v mezinárodním právu, které platí i na regionální úrovni.
Stejně jako jsme odhodláni zabránit zneužití této vodní cesty agresory, řešíme také otázky týkající se lodí, které nepatří těmto agresorům ani jejich spojencům, přičemž stále zajišťujeme bezpečnost a provádíme nezbytná opatření.
Řecko se nebude účastnit vojenských operací v Hormuzském průlivu, uvedl mluvčí
Agentura Reuters citovala mluvčího řecké vlády, který uvedl, že jeho země se nebude účastnit žádných vojenských operací v Hormuzském průlivu.
Stalo se tak poté, co Donald Trump vyzval Velkou Británii, Čínu, Francii, Japonsko, Jižní Koreu a další země, aby vyslaly lodě na nejrušnější námořní trasu světa, která je fakticky blokována Íránem.
Reakce na tuto výzvu však byla převážně zdrženlivá; země vydaly nezávazná prohlášení, v nichž uvedly, že dialog pokračuje a že spolupracují se spojenci, ale – což je pro Trumpa zásadní – nesouhlasily s vysláním jakýchkoli prostředků do této neuvěřitelně nebezpečné úžiny.
Írán zaútočil na lodě a údajně začal v úžině klást miny, čímž ji fakticky uzavřel pro námořní dopravu, což vedlo k obrovskému nárůstu globálních cen ropy. V loňském roce prošlo úžinou každý den asi 20 milionů barelů ropy.
Britský premiér Keir Starmer pořádá tiskovou konferenci, na které by měl oznámit podporu v hodnotě milionů liber pro Brity postižené prudkým nárůstem cen energií v důsledku americko-izraelské války proti Íránu, která způsobila skokový růst cen ropy a znovu probudila obavy z globální inflace. Nejnovější politický vývoj můžete sledovat na našem živém blogu o Velké Británii.
Íránská agentura Tasnim citovala guvernéra Teheránu, který uvedl, že během americko-izraelské války utrpělo v hlavním městě „částečné“ nebo „úplné“ poškození 12 000 obytných jednotek.
V samostatném příspěvku na Telegramu zpravodajská agentura uvedla, že obytné oblasti v Teheránu byly dnes odpoledne terčem útoků, které podle ní pravděpodobně povedou k „značnému“ počtu zraněných a mrtvých.
IDF uvádí, že zahájila „rozsáhlé“ údery po celém Íránu
IDF uvedla, že „současně“ zahájila vlnu „rozsáhlých“ úderů v Teheránu, hlavním městě Íránu; v Šírázu, městě v jihozápadním Íránu; a v Tabrízu v severozápadním Íránu.
Izraelská armáda uvedla, že se zaměřuje na „infrastrukturu“ íránského režimu, ale při jejích útocích od zahájení války 28. února po boku USA zahynulo mnoho civilistů.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian byl dnes ráno dotázán na to, že Donald Trump naznačil, že by mohl odložit svou velmi očekávanou cestu do Číny koncem tohoto měsíce, pokud Peking nepomůže zajistit bezpečnost Hormuzského průlivu.
„Diplomacie na úrovni hlav států hraje v čínsko-amerických vztazích nenahraditelnou, strategickou a směrodatnou roli,“ citovala média Jianovu odpověď.
Podle BBC mluvčí uvedl, že Peking a Washington „udržují komunikaci“ ohledně Trumpovy návštěvy, která byla naplánována na 31. března až 2. dubna.
Na otázku ohledně Trumpových komentářů, v nichž vyzval země včetně Číny, Velké Británie a Francie, aby vyslaly válečné lodě na pomoc s udržením Hormuzského průlivu otevřeného, Jian uvedl, že nedávné napětí narušilo obchodní trasy a ohrozilo mír.
„Čína znovu vyzývá všechny strany, aby okamžitě zastavily vojenské operace,“ řekl a dodal, že Peking je „odhodlán podporovat deeskalaci“.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že Berlín nevidí roli NATO při řešení faktického uzavření Hormuzského průlivu, poté co Donald Trump v rozhovoru pro FT prohlásil, že by bylo „velmi špatné pro budoucnost“ aliance, pokud spojenci nepomohou zajistit bezpečnost této námořní trasy.
Wadephul v Bruselu před zasedáním Rady EU pro zahraniční věci řekl:
Nevidím, že by NATO učinilo nějaké rozhodnutí v tomto směru nebo mohlo převzít odpovědnost za Hormuzský průliv.
Kdyby tomu tak bylo, orgány NATO by se tím odpovídajícím způsobem zabývaly.
Wadephul byl později citován agenturou Associated Press, že podpoří sankce proti těm, kdo jsou zodpovědní za blokádu Hormuzského průlivu.
Uvedl, že jakmile bude jasno ohledně cílů USA a Izraele, nastane fáze, kdy bude definována „bezpečnostní architektura pro celý tento region“, což bude zahrnovat jednání s Íránem.
Bahrajnské ministerstvo obrany uvedlo, že systémy protivzdušné obrany dnes ráno reagovaly na útoky. Ministerstvo uvedlo, že byly odpáleny čtyři rakety a tři drony.
Mezitím monitorovací organizace Netblocks uvedla, že výpadek internetu v Íránu vstoupil do svého 17. dne.
„Během posledního dne byl zaznamenán pokles v rezervované telekomunikační síťové infrastruktuře, což dále omezilo dostupnost VPN a odpojilo některé uživatele na whitelistu a služby NIN,“ uvedla Netblocks.
Ti, kteří nemají přístup ke Starlinku nebo k alternativním způsobům komunikace – které jsou často drahé – jsou odříznuti nejen od vnějšího světa, ale výpadek také výrazně omezuje schopnost Íránců komunikovat mezi sebou, což například značně ztěžuje mobilizaci.
Podle deníku Haaretz Izrael zvažuje francouzský návrh, v jehož rámci by Libanon formálně uznal Izrael výměnou za záruky, že již nedojde k žádným izraelským leteckým útokům a že se izraelské jednotky stáhnou z pěti lokalit na jihu země, které poskytují strategické výhledy nebo se nacházejí naproti obcím v severním Izraeli. Izrael udržuje jednotky v těchto pěti oblastech jižního Libanonu v rozporu s dohodou o příměří z listopadu 2024.
Zdroj sdělil deníku Haaretz, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu je ohledně francouzského návrhu nerozhodný. Deník uvádí, že úředníci ve Washingtonu očekávají, že „trpělivost“ Ameriky s válkou v Libanonu dojde, jakmile skončí „hlavní“ válka s Íránem.
To znamená, že existuje úzké okno příležitosti pro jednání s Libanonem, jehož vláda by za oficiální uznání Izraele pravděpodobně zaplatila vysokou diplomatickou cenu, uvádí Haaretz. Axios uvádí, že podle francouzského návrhu by Izrael a Libanon zahájily jednání podporovaná USA a Francií o „politické deklaraci“, na které by se měly dohodnout do jednoho měsíce.
Poslední izraelská válka proti Libanonu byla vyprovokována 2. března poté, co Hizballáh vystřelil rakety na severní Izrael v reakci na společné americko-izraelské útoky na Írán, při nichž byl zabit nejvyšší vůdce této země.
Libanonské ministerstvo zdravotnictví včera uvedlo, že od 2. března bylo při izraelských útocích zabito 850 lidí, včetně mnoha dětí.
Po útoku dronem vypukl požár v ropné průmyslové zóně ve Fudžajře ve Spojených arabských emirátech
V pondělí vypukl požár po útoku dronu na průmyslový ropný komplex ve Fujairah ve Spojených arabských emirátech, uvedli úředníci.
Tiskové oddělení ve Fujairah uvedlo, že dron zaútočil na ropnou průmyslovou zónu ve Fujairah a způsobil „rozsáhlý“ požár. Týmy civilní obrany se snaží požár dostat pod kontrolu; k žádným bezprostředním obětem na životech nedošlo.
Ropná průmyslová zóna ve Fujairah disponuje největší komerční skladovací kapacitou pro rafinované produkty na Blízkém východě.
Slouží také jako klíčový globální uzel pro obchod a tankování paliva, který se nachází mimo Hormuzský průliv, jeden z nejdůležitějších námořních kanálů na světě, jenž je nyní fakticky uzavřen.
Agentura Bloomberg včera informovala, že operace nakládky ropy ve Fujairah byly obnoveny poté, co byla v sobotu terčem útoku dronem.
V příspěvku na X uvedla tisková kancelář Abú Dhabí, že v Abú Dhabí zahynul palestinský civilista po incidentu, při kterém raketa dopadla na civilní vozidlo v oblasti al Bahyah v hlavním městě Spojených arabských emirátů.
„Veřejnosti se doporučuje získávat informace pouze z oficiálních zdrojů a vyhýbat se šíření fám nebo neověřených informací,“ dodalo.
Diskuse