Trump: Země obchodující s Íránem čelí 25% clu na obchod s USA

13. 1. 2026

 

Na webových stránkách Bílého domu nebyla k dispozici žádná oficiální dokumentace týkající se této politiky, ani informace o právní pravomoci, kterou by Trump použil k uvalení cel, ani o tom, zda by se týkala všech obchodních partnerů Íránu. Bílý dům na žádost o komentář nereagoval.

V reakci na Trumpovo prohlášení Čína uvedla, že je proti „jakýmkoli nezákonným jednostranným sankcím a jurisdikci s dlouhou rukou a přijme všechna nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů“.

„Postoj Číny proti bezohlednému uvalení cel je konzistentní a jasný,“ uvedl mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu dne X. „Celní války a obchodní války nemají vítěze a nátlak a tlak problémy nevyřeší.“

Írán, který loni vedl 12denní válku s americkým spojencem Izraelem a jehož jaderná zařízení americká armáda v červnu bombardovala, zažívá největší protivládní demonstrace za poslední roky. Trump uvedl, že USA se možná setkají s íránskými představiteli a že je v kontaktu s íránskou opozicí, přičemž vyvíjí tlak na íránské vůdce, včetně hrozby vojenskou akcí.

Teherán v pondělí uvedl, že udržuje komunikační kanály s Washingtonem otevřené, zatímco Trump zvažuje, jak reagovat na situaci v Íránu.

Tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v pondělí novinářům řekla, že letecké údery patří mezi „mnoho, mnoho možností“, které Trump zvažuje, ale že „diplomacie je pro prezidenta vždy první volbou“.

„To, co veřejně slyšíte od íránského režimu, se značně liší od zpráv, které administrativa dostává soukromě, a myslím, že prezident má zájem tyto zprávy prozkoumat,“ řekla Leavittová.

V pondělí vyšly do ulic Teheránu desítky tisíc provládních demonstrantů v rámci státem organizovaného shromáždění, jehož cílem bylo projevit podporu režimu. Vzhledem k výpadku internetu v Íránu a odpojeným telefonním linkám je sledování demonstrací ze zahraničí obtížnější. V úterý ráno však agentura Associated Press oznámila, že mobilní telefony v Íránu mohou uskutečňovat mezinárodní hovory.

Záběry, které se v posledních dnech šíří na internetu, ukazují desítky těl seřazených před teheránskou márnicí, přičemž norská nevládní organizace Iran Human Rights potvrdila, že při protestech bylo zabito nejméně 648 lidí. Kromě toho americká agentura Human Rights Activists News Agency informovala o více než 10 600 zatčeních íránskými úřady. Íránská vláda nezveřejnila celkové počty obětí.

Mezitím opustili Írán nepotřební zaměstnanci francouzského velvyslanectví, jak agentuře Agence France-Presse sdělily dva zdroje obeznámené s touto záležitostí. Zaměstnanci odjeli v neděli a v pondělí, dodaly zdroje, aniž by uvedly, kolik lidí odjelo. „Ochrana našeho personálu a našich občanů je prioritou,“ řekl agentuře AFP představitel francouzského ministerstva zahraničí.

Demonstrace se vyvinuly z protestů proti těžké ekonomické situaci v provokativní výzvy k pádu hluboce zakořeněného duchovního establishmentu.

Íránský režim reagoval tvrdými zásahy, včetně hromadných zatýkání, výpadků internetu a veřejných varování, že účast na demonstracích může být potrestána trestem smrti.

Během svého druhého funkčního období Trump často vyhrožoval a uvalil cla na jiné země kvůli jejich vazbám na protivníky USA a kvůli obchodní politice, kterou označil za nespravedlivou vůči Washingtonu.

Trumpova obchodní politika je pod právním tlakem, protože Nejvyšší soud USA zvažuje zrušení velké části Trumpových stávajících cel.

Trump v příspěvku na Truth Social uvedl, že „by to byl naprostý chaos“, pokud by Nejvyšší soud zrušil jeho globální obchodní cla.

Napsal, že „JSME V PRŮŠVÍHU“, pokud Nejvyšší soud rozhodne proti clům, a to ještě před rozhodnutím, které by mohlo přijít již ve středu. Jedná se o zásadní právní test jeho kontroverzní ekonomické strategie a jeho moci.

Trump uvedl, že by bylo obtížné cla zrušit, protože podniky a země by mohly požadovat vrácení peněz, a řekl: „Trvalo by mnoho let, než bychom zjistili, o jakou částku se jedná, a dokonce i to, komu, kdy a kde ji zaplatit.“ Dodal: „Byl by to naprostý chaos a pro naši zemi by bylo téměř nemožné zaplatit.“

Írán, člen skupiny ropných producentů OPEC, podle nejnovějších údajů Světové banky vyvezl v roce 2022 produkty do 147 obchodních partnerů.

Zdroj v angličtině ZDE