Írán se může do konce roku změnit

14. 1. 2026

Pokud bude režim ajatolláha Chameneího v Íránu svržen, obrátí to světovou geopolitiku a energetické trhy vzhůru nohama a podle mohlo to vést i k "rozsáhlému chaosu".

Chameneího režim opakovaně zažívá protesty, ale ty současné, které začaly v prosinci 2025, se zdají být stále širší, navzdory hrozbám úřadů a represím, a pokrývají "stovky tisíc lidí" v desítkách měst.

Na pozadí Trumpových hrozeb vůči Íránu vzrostla cena ropy Brent o více než 5 %, čímž překročila 63 dolarů za barel. Investoři zohlednili pravděpodobnost narušení dodávek ropy ze země, která je čtvrtým největším producentem ropy v OPEC.

Pokud bude režim v Íránu svržen, bude to druhý "úder" pro nelegitimního ruského prezidenta Vladimira Putina po svržení Madura ve Venezuele a Bašára al-Asada v Sýrii, dvou dalších spojenců Kremlu.

Trumpova administrativa je po úspěšné speciální operaci ve Venezuele "při chuti" a šéf Bílého domu "může podlehnout pokušení" a navzdory rizikům se pokusit svrhnout íránskou vládu, která je ve válce se Spojenými státy a Izraelem již 45 let.

Svržení dlouholetého amerického nepřítele Saddáma Husajna v Iráku vyvolalo "chaos a terorismus", který si vyžádal stovky tisíc životů a způsobil za "biliony dolarů škod". Právě tento vývoj událostí v případě pádu režimu ajatolláhů v Íránu znepokojuje vůdce zemí Perského zálivu: Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Kataru.

Přízrak Arabského jara, kdy diktátoři padli v celém regionu a pak nastal chaos, je stále "ve vzduchu.

Za poslední dva roky Islámská republika Írán "výrazně oslabila" kvůli ekonomické stagnaci, nekontrolovatelné inflaci a izraelským útokům jak na samotný Írán, tak na jeho proxies v regionu. Nicméně Írán má velký a moderní arzenál balistických raket schopných zasáhnout cíle po celém Blízkém východě.

Odborníci s novináři vyjadřují názor, že chaos v Íránu by mohl být "nejhorším důsledkem" pro Turecko a Pákistán, protože pro některé státy "je lepší řešit známé zlo než naprostý chaos nebo neznámou mocenskou strukturu, která je jim cizí".

Odborníci také předpovídají, že možné útoky na Írán ze strany Spojených států a Izraele by mohly posílit moc v Íránu a snížit atraktivitu protestního hnutí, jak bylo zaznamenáno v červnu 2025 po izraelských a amerických náletech.

Analytička Blízkého východu Dina Esfandiari vyjádřila názor, že Islámská republika Írán nemusí v současné podobě přežít do konce roku 2026.

Nejpravděpodobnějším scénářem je podle ní buď změna vedení země (která z velké části zachová stávající systém), nebo převrat Islámských revolučních gard (IRGC), který povede k větším společenským svobodám (IRGC řídí generálové, nikoli duchovní), ale menší politické svobodě a militantnější zahraniční politice.

Podle Esfandiari jsou šance na revoluci v Íránu "poměrně nízké", protože Íránci se obávají chaosu, který zažili sousedé v Iráku a Sýrii.

Zdroj v angličtině: ZDE