Dánsko poprvé povolává osmnáctileté dívky

19. 11. 2025

Dříve byla povinná branná povinnost pouze pro muže a od roku 2012 nebyl nikdo nuceně odveden, protože bylo dostatek dobrovolníků. Nyní se musí všichni mladí muži a ženy zúčastnit Dne obrany (každoroční akce v Dánsku, kde se seznámí s armádou), která zahrnuje registraci, testování, lékařskou prohlídku a losování. Počet od 1 do 36 000 určuje šanci na povolání do služby, která trvá 11 měsíců.

Branci dostávají plat přibližně 1,8 tisíce dolarů měsíčně spolu s benefity a bezplatným ubytováním. Můžete odmítnout službu tím, že zaregistrujete status náboženského nebo morálního odporu a podstoupíte alternativní službu v sociálních institucích.

Dopis od dánského ministerstva obrany s pozvánkou na Den obrany a registraci do branné služby pro mladé lidi dorazí k jejich osmnáctým narozeninám. Nedostavení se na akci je porušením zákona a hrozí pokuta 150 dolarů.

V případě opakovaného ignorování dopisu se pokuta zvyšuje na ekvivalent 465 dolarů. Pokud se osoba nepotřetí nedostaví, policie přijede na adresu bydliště, aby ji odvezla na branné místo. Podle příslušníků policie se takové výjezdy konají alespoň jednou denně.

Média citují sedmnáctiletou Signe Le Fevre z Hobra, která poznamenává, že teenageři cítí úzkost a strach z možnosti vybrání do služby a že toto téma se diskutuje mezi jejími přáteli.

Rozšíření branné povinnosti, které bylo zavedeno od července, je spojeno s budováním obranného potenciálu Dánska. Roční počet odvedených se plánuje zvýšit ze 4 tisíc na 7,5 tisíce a rozpočet na obranu letos vzrostl na 3 % HDP. Kromě toho vláda vyčleňuje 4,21 miliardy dolarů na nákup stíhaček, dronů a lodí a plánuje investovat 26,3 miliardy dolarů během příštích 10 let.

Posílení obrany v evropských zemích je spojeno s aktivitou Ruska. Zejména ruské drony dříve paralyzovaly letiště v Kodani a Oslu a také způsobily incidenty v Polsku. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila útok na letiště v Kodani za "nejvážnější útok na kritickou infrastrukturu země v historii."

Vedoucí branného programu, Sune Lund, přiznává, že přilákání branců má určité nevýhody, protože je třeba zajistit, aby lidé byli fyzicky i psychicky stabilní. Poznamenává, že práce se zbraněmi, exploze a podřízenost velitelské organizaci jsou pro nováčky zásadními změnami. Současně Lund zdůrazňuje, že branná povinnost pro obě pohlaví umožňuje přilákat plný potenciál obyvatelstva a posiluje bezpečnost Evropy.

Podle médií je Dánsko "hrdé na to, že je jednou ze zemí světa s největší rovností pohlaví", a v EU se umístilo na třetím místě po Švédsku a Nizozemsku. V parlamentu země tvoří téměř polovinu poslanců ženy a státní politika dlouhodobě zajišťuje rovné odměňování a dovolenou v souvislosti s narozením dítěte, před ostatními státy. Ženy však stále tvoří jen asi 25 % dánské armády.

Navzdory obavám část společnosti nová pravidla podporuje. Jednadvacetiletá studentka Celina Frost Zaco Verge v komentáři poznamenala, že "muži slouží, protože musí, i když nechtějí" a zeptala se "proč by ženy měly být výjimkou."

V praxi to potvrzují zkušenosti nováčků na výcvikovém areálu Jägerspries poblíž Kodaně, kde probíhají bojová cvičení – střelba, akce během útoku a nácvik bojových pozic. Mezi nimi je jednadvacetiletá dobrovolnice Mathilde, která slouží u pěchoty už osm měsíců.

Řekla médiím, že nejtěžší je zvyknout si na prostředí mužských kasáren. Podle ní se válka nyní zdá být blíže než v době podpisu smlouvy, a pokud je nutné bránit Dánsko a Evropu, "ráda pomůže", ale nepovažuje to za svou povinnost.

Zdroj v angličtině: ZDE