Putin tvrdí, že se nikdy nepodřídí USA, ale připouští, že Trumpovy sankce mohou způsobit „určité ztráty“

23. 10. 2025

 
USA ve středu uvalily sankce na společnosti Rosněfť a Lukoil a téměř tři desítky jejich dceřiných společností, Trumpova administrativa zvýšila tlak na Kreml, aby vyjednal ukončení války proti Ukrajině. EU samostatně projednala půjčku pro Ukrajinu zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy a dohodla se na postupném zákazu dovozu ruského zkapalněného zemního plynu.

Opatření proti společnostem Rosněfť a Lukoil, které dohromady představují necelou polovinu ruského vývozu ropy, navazují na sankce uvalené minulý týden na tyto společnosti Spojeným královstvím a jsou prvními sankcemi uvalenými na Moskvu od návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu. Jejich cílem je odříznout Kreml od životně důležitých příjmů z ropy, které financují jeho válečný stroj.

Washington doufá, že sankce, které vedly k 5% nárůstu světových cen ropy, vyvinou tlak na Putina, aby se vrátil k jednacímu stolu, a to tím, že zasáhnou ekonomické životní linie Ruska.

Ruský vůdce ve čtvrtek označil sankce USA za „nepřátelský čin, který nijak nepřispívá k posílení rusko-amerických vztahů“ a „pokus o vyvíjení tlaku na Rusko“, který podle něj je marný.

„Žádná sebeúctyhodná země nikdy nedělá nic pod tlakem,“ dodal Putin v komentáři pro ruské novináře.

Zatímco uvedl, že nové sankce nebudou mít na Rusko významný dopad, připustil, že „lze očekávat určité ztráty“.

Také navrhl, aby Trump „přemýšlel o tom, pro koho jeho administrativa skutečně pracuje“, když ho poradci naléhají, aby uvalil sankce na ruskou ropu, a varoval, že tato opatření povedou ke zvýšení cen.

Trumpovi také pohrozil „velmi silnou, ne-li drtivou“ reakcí, pokud by Rusko bylo napadeno americkými řízenými střelami Tomahawk, o které Ukrajina neúspěšně usiluje ve Washingtonu.

Nejnovější sankce USA zakazují zahraničním zemím a společnostem obchodovat s hlavními producenty ropy v Moskvě a odříznou je od velké části mezinárodního finančního systému.

Ve čtvrtek se objevily první známky toho, že dva největší odběratelé ruské energie pozastavují dovoz energie v reakci na nové sankce USA.

Největší indický odběratel ruské ropy, soukromá společnost Reliance Industries, naznačil, že se chystá omezit nebo dokonce dočasně zastavit nákupy. „Probíhá přehodnocení dovozu ruské ropy a Reliance se bude plně řídit pokyny [indické vlády],” řekl mluvčí agentuře Reuters.

Několik zdrojů také agentuře Reuters sdělilo, že čínské státní ropné společnosti pozastavily nákupy ruské ropy přepravované po moři, alespoň v krátkodobém horizontu, kvůli obavám z porušení nových sankcí.

Ropný a plynárenský sektor tvoří zhruba pětinu ruského HDP a náhlý pokles poptávky ze strany dvou hlavních odběratelů Ruska by znamenal devastující úder pro příjmy Kremlu z ropy a zároveň by tlačil globální ceny nahoru.

Čína, nejbližší spojenec Ruska, a Indie, která se snaží zůstat neutrální ve válce na Ukrajině, dosud odmítaly západní tlak na omezení nákupů ruské energie jako prázdné výhrůžky.

Dodržování sankcí by znamenalo vzdát se přístupu k levné ruské ropě, která pomáhá chránit jejich ekonomiky před rostoucími globálními náklady na energii.

Trump učinil toto překvapivé oznámení uprostřed rostoucí frustrace ve Washingtonu ohledně války na Ukrajině, která vyvrcholila jeho náhlým rozhodnutím zrušit summit v Budapešti.

Na otázku ohledně summitu Putin odpověděl, že setkání bude „pravděpodobně odloženo“, a dodal, že by bylo chybou uspořádat jej bez řádné přípravy.

Putin dodal, že zůstává otevřený rozhovorům s Trumpem, protože „dialog je vždy lepší než válka“.

Ostatní ruští představitelé však zaujali mnohem ostřejší postoj. Dmitrij Medveděv, bývalý ruský prezident a vysoký bezpečnostní činitel známý svou stále agresivnější rétorikou, označil tato opatření za „válečný akt“.

„USA jsou náš nepřítel,“ napsal na sociálních sítích. „Jejich upovídaný ‚mírotvůrce‘ se nyní plně vydal na cestu války proti Rusku.“

Někteří odborníci spojení s Kremlem také uznali, že opatření USA by mohla poškodit ruskou ekonomiku.

Igor Juškov, energetický specialista na Finanční univerzitě při ruské vládě, řekl deníku Kommersant, že sankce proti společnostem Rosněfť a Lukoil způsobí, že asijští zákazníci budou váhat s přímým nákupem ropy, což donutí společnosti spoléhat se na delší řetězce zprostředkovatelů při pronájmu tankerů a prodeji surové ropy – což je změna, která zvýší náklady.

Dopad sankcí bude do značné míry záviset na tom, jak přísně budou uplatňovány – zejména na tom, zda je Washington připraven uvalit sekundární sankce na země, které budou i nadále obchodovat s ruskými ropnými giganty.

Rusko má měsíc na přípravu, než omezení plně vstoupí v platnost, a pravděpodobně tento čas využije k přizpůsobení se nové situaci.

Moskva již dlouho nachází způsoby, jak se vyhnout západním sankcím prostřednictvím neprůhledných obchodních schémat a své sítě „stínové flotily“.

Tato síť, která se opírá o stárnoucí plavidla plující pod neznámými vlajkami a spravovaná prostřednictvím fiktivních společností na Blízkém východě a v Asii, umožnila Rusku udržet vývoz ropy klíčovým zákazníkům v Indii a Číně navzdory cenovému stropu G7 a embargu EU.

Někteří v Moskvě trvali na tom, že se Rusko opět přizpůsobí. „Prostě se objeví nová prodejní schémata,“ řekl Michail Zvinčuk, populární ruský vojenský bloger s vazbami na ministerstvo obrany.

„Zkomplikují logistiku a náklady, ale ropný průmysl se s těmito problémy potýká již tři roky a zvládá je dobře,“ dodal.

Dosah amerických sankcí je však obrovský a pro většinu firem by riziko odříznutí od širšího západního finančního systému mohlo převážit nad výhodami pokračování obchodu s Ruskem.