Netanjahu a ostatní váleční zločinci musejí být postaveni před soud

26. 10. 2025

 

Stejně tak členové Hamásu a rivalské gangy pokračují v boji. Teroristická skupina se neodzbrojuje; izraelské síly se plně nestáhly na dohodnuté linie. Návrhy USA týkající se bezpečnosti, správy a rekonstrukce zůstávají vágní, hypotetické a sporné. Nejsou řešeny základní příčiny války, zejména popírání palestinské suverenity a státnosti. Pokud se to nezmění, dříve či později to celé začne znovu.

Přesto pro účely této úvahy předpokládejme – a doufejme –, že Trump má pravdu a že se z ruin Gazy pomalu vynoří udržitelný mír. Co se stane dál? Dál musí přijít spravedlnost. Stejně jako v jiných „pokonfliktních“ situacích si živí i mrtví v Izraeli a Palestině zaslouží zúčtování.

Všichni, kdo se dopustili nebo dohlíželi na válečné zločiny 7. října 2023 nebo po tomto datu, se musí zodpovídat ze svých činů. Nesmíme zapomínat, že na obou stranách je mnoho obětí, jejichž utrpení volá po uznání, vyřešení a odškodnění. I kdyby jen proto, aby se snížilo riziko obnovení války, je nezbytné, aby byla zajištěna odpovědnost a ukončena beztrestnost.

Genocida nesmí zůstat nepotrestána. Jak mimořádné je tedy, že Trumpův „historický“ 20bodový mírový plán, který má údajně transformovat Blízký východ, nezmiňuje a nenabízí žádnou cestu k jakémukoli oficiálnímu poválečnému veřejnému vyšetřovacímu procesu. Vysocí evropští, arabští a britští politici k této otázce také mlčí, zřejmě s cílem zakrýt hanebné události posledních dvou let.

Jedním z vysvětlení je, že jejich vlády byly různými způsoby spoluviníky. Dalším je, že válka odhalila jejich nedostatek vlivu – a společensky škodlivé selhání, které využil Netanjahu a někteří vůdci židovské diaspory, aby nerozlišovali mezi hrubým antisemitismem a legitimním protizraelským a protiválečným sentimentem.

Dokonce se naznačuje, že ohlížení se zpět ohrožuje snahy o pokrok. To je nesmysl. Snaha o spravedlnost, pravdu a usmíření v Sierra Leone, Argentině, Rwandě, Jižní Africe, Kambodži a bývalé Jugoslávii dokazuje, že opak může být pravdou. Poučení z těchto míst má univerzální platnost.

Je nutné a naléhavé provést zúčtování. Začněme tedy odshora. Netanjahu a bývalý izraelský ministr obrany Yoav Gallant byli loni Mezinárodním trestním soudem (ICC) obviněni z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně vraždy a vyhladovění. Obviněn byl také zesnulý šéf Hamásu Mohammed Deif.

Je hanebné, že tito dva uprchlíci před spravedlností zůstávají na svobodě. Izrael je musí vydat – nebo čelit represivním sankcím. Válečná slova a činy Netanjahuových krajně pravicových kompliců, zejména Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotriche, vysokých izraelských vojenských velitelů i přeživších vůdců Hamásu, také vyžadují urychlené vyšetřování ICC.

Netanjahu musí čelit důsledkům i doma. Je nezbytné odblokovat nezávislou vyšetřovací komisi, která se zabývá bezpečnostními selháními ze 7. října. A nyní, když vypukl „mír“, musí být rychle uzavřen Netanjahuův často odkládaný proces za korupci. Trumpův požadavek, aby byl omilostněn, je sám o sobě hluboce korupční.

Akce izraelských obranných sil (IDF) v Gaze šokovaly světovou veřejnost a trvale poškodily reputaci Izraele. Globální verdikt již padl: IDF vědomě a systematicky porušovaly mezinárodní humanitární právo (včetně Ženevských úmluv) a pravidelně páchaly válečné zločiny tím, že záměrně útočily na civilisty.

Pokud je tento verdikt nespravedlivý vůči tomu, co Netanjahu s plnou vážností nazývá „nejmorálnější armádou“ na světě, pak by nezávislé externí vyšetřování mohlo očistit její jméno. Hamás se také musí zodpovídat ze svých zločinů.

Je těžké sledovat všechna zvěrstva, natož stíhat ty, kteří jsou za ně odpovědní. V březnu bylo podle OSN popraveno 15 palestinských zdravotníků a záchranářů. V dubnu zemřela fotožurnalistka Fatma Hassouna a šest členů její rodiny při leteckém útoku na jejich dům v Gaze. V červnu byli při jednom z mnoha podobných incidentů zastřeleni civilisté, kteří hledali potravinovou pomoc. Toto jsou tři nedávné příklady údajných válečných zločinů IDF, vybrané náhodně. 

Izrael je obviněn OSN, mnoha vládami, lidskoprávními skupinami, právními experty a neformálními „lidovými soudy“ z páchání genocidy v Gaze, což Izrael popírá. Podle některých právních definic – použivání hladomoru jako zbraně a nucené přesídlování – „genocidní činy“ pokračují i přes příměří. Poté, co Jihoafrická republika a další země zpochybnily izraelské akce, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v lednu shledal, že existuje prokazatelné riziko genocidy. Konečné rozhodnutí však může přijít až v roce 2028. To je nepřijatelné zpoždění – a v každém případě soud nemůže svá rozhodnutí vynutit.

Nyní je naléhavě zapotřebí mezinárodní trestní tribunál pro Gazu pod záštitou OSN, podle vzoru tribunálů v bývalé Jugoslávii a ve Rwandě. Měl by mít pravomoc prošetřit všechny aspekty vedení války Izraelem a Hamásem, zejména jejich společné pohrdání životy civilistů a zabíjení, mučení a špatné zacházení s rukojmími a zadrženými osobami.

Tribunál, který by doplňoval ICC a ICJ, by měl také prošetřit válečné politické rozhodování a to, zda třetí strany, jako jsou USA a Írán, které aktivně pomáhaly a podporovaly bojující strany, nesou společnou odpovědnost za protiprávní důsledky. Rovněž je třeba posoudit vinu zemí, jako je Velká Británie (a ČR, pozn red.!), které vyzbrojily IDF. Aby se tento proces mohl rozběhnout, měla by být celá Gaza okamžitě otevřena vyšetřovatelům OSN a mezinárodním novinářům.

Mezinárodní tribunál s pravomocí potrestat pachatele a odškodnit oběti je nezbytným protijedem proti hrůzám v Gaze, které otřásly světem. Nejde o pomstu. Jde o spravedlnost – a politickou vůli. Tribunál nemůže změnit to, co se stalo. Může však pomoci zajistit, aby se to již neopakovalo. Dokud nedojde k úplnému a upřímnému vyúčtování, válka nikdy skutečně neskončí.

 Zdroj v angličtině ZDE