Rusko: Centrální banka se bouří proti znárodňování

10. 10. 2025

Centrální banka dospěla k závěru, že řada transakcí s cílem převzít společnosti do vlastnictví státu porušila práva menšinových akcionářů, uvedly zdroje obeznámené se situací. Někteří úředníci Centrální banky a ministerstva financí zpochybňují praxi znárodňování, kterou považují za návrat k ekonomice sovětského typu.

Podle tří zdrojů agentury Reuters zahájila centrální banka správní řízení proti Federální agentuře pro správu majetku, federální agentuře podřízené vládě, která spravuje státní majetek Ruské federace. Důvodem bylo znárodnění společnosti Južuralzoloto (SGC): stát odebral 67,8 % akcií, které patřily miliardáři Konstantinu Strukovovi, ale zároveň nepředložil nabídku na povinný odkup cenných papírů od minoritních akcionářů.

Ruský zákon o akciových společnostech vyžaduje, aby noví vlastníci akcií nad 30 % učinili nabídku na odkup do 35 dnů od změny vlastníka. A centrální banka trvá na tom, aby se tím stát řídil – nabídl odkup akcionářům, včetně těch, kteří koupili cenné papíry Južuralzoloto při IPO v roce 2023. "Akce státu... podkopávají poslední zbytky práv na soukromé vlastnictví v Rusku," řekl agentuře Reuters jeden zdroj obeznámený s diskusemi.

Stát ve skutečnosti znehodnotil akcie soukromých investorů, kteří nakoupili akcie na volném trhu a nemají nic společného ani se soudem, ani s bývalým majitelem firmy Strukovem, vysvětlil.

Společnost uspořádala v roce 2023 jednu z největších IPO v Rusku, čímž se na pozadí úniku zahraničního kapitálu umístila do pozice "bezpečného přístavu". Přibližně 10 % akcií společnosti je nyní volně obchodovatelných.

"Jak někoho přesvědčíte, aby nyní koupil akcie? - stěžuje si zdroj agentury Reuters blízký centrální bance. "Dlouhodobé škody na ekonomice způsobené takovými akcemi daleko převažují nad přínosy jakýchkoli miliard, které zabaví." Podle agentury Reuters podala moskevská burza stížnost k centrální bance, načež regulátor zase obvinil Federální agenturu pro správu majetku z porušení zákona.

Právníci se liší v hodnocení toho, jak legitimní jsou nároky burzy a centrální banky. Karim Fajzrachmanov, partner advokátní kanceláře Forward Legal, se domnívá, že stát má povinnost zaslat minoritním akcionářům povinnou nabídku.

"Výčet výjimek z pravidla o povinné nabídce je stanoven v zákoně. A přísně vzato, nabytí akcií v důsledku jejich zabavení na základě korupce není takovou výjimkou. Pokud tedy neexistují žádné zvláštní výjimky, které se týkají konkrétně Južuralzolota," vysvětluje.

Margarita Šulgina, právnička advokátní komory Delcredere, se domnívá, že stát by neměl menšinovým akcionářům zasílat povinnou nabídku, protože není nabyvatelem podílu v tržní transakci a nebude konečným kupujícím.

"Na základě současné praxe a zákona se domníváme, že povinná nabídka bude zaslána minoritním akcionářům poté, co Federální úřad pro správu státního majetku podíl prodá novému kupci. Je to nový vlastník akcií, kdo učiní povinnou nabídku," vysvětlil Šulgina.

Šulgina zároveň nevyloučila, že někteří minoritní akcionáři budou s tímto přístupem nesouhlasit a obrátí se na soud se žalobami vůči Federálnímu úřadu pro správu majetku.

Podle jednoho ze zdrojů agentury Reuters stát nemá v rozpočtu prostředky na odkup a zdlouhavé postupy posuzování a ověřování brání privatizaci zabaveného majetku.

Jedním z řešení může být rychlý prodej majetku, při kterém dojde k přechodu povinnosti odkupu na nové vlastníky. Zdroje dodaly, že by s tím mohl pomoci nový dekret Vladimira Putina o zrychleném prodeji nemovitostí.

Zdroj v angličtině: ZDE