Navrhovaná autorizace k zahájení války by mohla Trumpovi umožnit zaútočit na více než 60 zemí

25. 9. 2025

„Válka proti drogám“ vedená USA se za poslední měsíc rychle vyostřila: poté, co Bílý dům podepsal tajnou směrnici povolující útoky na latinskoamerické drogové kartely, USA posílily svou vojenskou přítomnost v regionu a zahájily sérii smrtících leteckých útoků na civilní lodě podezřelé z pašování drog v mezinárodních vodách Karibiku. Organizace Human Rights Watch označila tyto útoky za „nezákonné mimosoudní popravy“.

Jak daleko by měl Washington ve své nové protidrogové kampani zajít, je předmětem kontroverzí v rámci Trumpovy administrativy. Když Agentura pro potírání drog (DEA) během schůzky v Bílém domě na začátku tohoto roku navrhla nasazení americké armády k útoku na kartely na mexickém území, úředníci z ministerstva obrany a dalších agentur údajně vznesli námitky, částečně proto, že výkonná moc neměla k takovému kroku dostatečné právní oprávnění.

„Oprávnění k použití vojenské síly“ (AUMF) je nástroj, který se dnes nejčastěji používá k právnímu ospravedlnění nepřátelských vojenských akcí. Legislativa AUMF, která byla přijata v reakci na útoky z 11. září, položila základy pro „globální válku proti terorismu“, která zahrnovala útoky na mnoho podezřelých, kteří neměli s 11. zářím nic společného. Vzhledem ke své extrémně široké formulaci byla AUMF z roku 2001 od té doby použita ke zdůvodnění vojenských intervencí v nejméně 22 zemích.

Nová veze AUMF zaměřená na „narkoteroristy“, kterou údajně předložil republikánský kongresman Cory Mills (R-Fla.), se minulý týden začala šířit ve Washingtonu. Nová verze AUMF, zjevně inspirovaná AUMF z roku 2001, je podobně široká: ačkoli platí pouze pět let, neidentifikuje konkrétní cíle a neobsahuje žádné geografické omezení.

V komentáři pro Times harvardský profesor Jack Goldsmith popsal návrh jako „nesmyslně široký“, v podstatě „neomezenou válečnou autorizaci proti neznámému počtu zemí, organizací a osob“. Verze AUMF, která byla připsána poslanci Millsovi, by prezidentovi dala možnost použít „všechny nezbytné a přiměřené síly proti těm národům, organizacím nebo osobám, které prezident označí za narkoteroristy“, včetně těch, kteří poskytují financování nebo podporu narkoteroristům.

Na začátku tohoto roku Bílý dům přidal spoustu latinskoamerických drogových kartelů na národní seznam „zahraničních teroristických organizací“ (FTO). Ačkoli Millsovo úplné znění AUMF nebylo potvrzeno, podle jeho údajného návrhu by prezident mohl mít pravomoc vést válku proti kterékoli z těchto organizací, bez ohledu na to, kde působí. Vzhledem k vysoce globalizované povaze obchodu s drogami a sporné definici toho, kdo je zahrnut do „narkokartelů“, by to mohlo zahrnovat vojenské akce USA v desítkách různých zemí. Na základě toho, co je o něm dosud známo, by Millsův návrh ponechal „velkou míru volnosti v rukou výkonné moci při rozhodování o tom, kdo ‚se počítá‘ do seznamu cílů“, uvedla Elizabeth Beavers, odborná asistentka práva na Delaware Law School při Widener University.

Americké úřady se již dlouho snaží rozšířit svou moc spojením války proti drogám a války proti terorismu, přičemž k propojení těchto dvou pojmů často používají kontroverzní koncept „narkoterorismu“. V roce 2011 DEA tvrdila, že 39 % zahraničních teroristických organizací má „potvrzené vazby na obchod s drogami“. Tento nově navrhovaný AUMF by proto mohl být aplikován na mnoho tradičních teroristických organizací, včetně al-Káidy, Hizballáhu a Tálibanu. To znamená, že AUMF by mohl poskytnout USA další pravomoci k zapojení USA do zemí, kde tyto skupiny působí. Takový seznam by pravděpodobně zahrnoval působení Tálibanu v Afghánistánu a Pákistánu, Hizballáhu v Libanonu, jakož i dlouhý seznam zemí, které podle americké vlády mají pobočky al-Káidy: Alžírsko, Burkina Faso, Írán, Irák, Libye, Mali, Somálsko, Sýrie a Jemen.

USA také dlouhodobě obviňují Kolumbijskou národní osvobozeneckou armádu (ELN) z obchodování s drogami. Vzhledem k zapojení Kuby do vyjednávání mezi ELN a kolumbijskou vládou Washington trvá na zařazení tohoto ostrovního státu mezi „státy podporující terorismus“. Bílý dům by tedy teoreticky mohl využít navrhovanou AUMF k zahájení vojenských operací na Kubě. Podobně by pokusy USA spojit vedení venezuelské vlády s údajným „kartelem Sluncí“ mohly být využity k zahájení války proti venezuelské armádě - nejen proti kartelům, které údajně působí v této zemi. 

Sčítáme-li všechny tyto potenciální aplikace navrhovaného AUMF, návrh zákona by vytvořil ospravedlnění pro Bílý dům k zahájení ofenzivních vojenských akcí ve více než 60 zemích. Ačkoli v současné době nic nenasvědčuje tomu, že by Kongres byl ochoten přijmout, natož schválit, extrémně široké nové oprávnění pro použití vojenské síly, pokud by se stalo zákonem, spojilo by dvě největší politická selhání v historii USA – válku proti drogám a válku proti teroru – do jednoho jediného konceptu, který by mohl rozšířit ozbrojený konflikt na celou západní polokouli a dále.

Celý článek v anglickém originále ZDE