Eroze půdy z vytěžených lesů uvolňuje více reaktivního uhlíku, což podkopává úsilí o zmírnění změny klimatu

10. 9. 2025

Výzkum publikovaný v Proceedings of the National Academy of Sciences podrobně popisuje tříletou studii o rozpuštěných organických materiálech nalezených v odtoku poblíž těžebních oblastí v kanadském Ontariu. Výzkumníci zapojení do studie prováděli měsíční odběr vzorků vody z potoků a půdy, aby posoudili koncentraci zmíněných látek a molekulární složení ve čtyřech povodích, dvou, která byla vytěžena, a dvou kontrolních s podobným klimatem, geologií a topografií. Použili hmotnostní spektrometrii s ultravysokým rozlišením a optickou spektroskopii k určení molekulárního složení rozpuštěných organických materiálů.

Studie zjistila, že koncentrace látek se během prvních dvou měsíců po sklizni stromů zečtyřnásobily a poté klesly. Počáteční nárůst je pravděpodobně způsoben narušením půdy a ztrátou stromového porostu. Tým zjistil, že složení rozpuštěných organických látek se stalo reaktivnějším a rozmanitějším, s více sloučeninami dostupnými pro mikrobiální použití, a že tyto molekulární změny přetrvávaly nejméně 2 roky po sklizni.

Autoři vysvětlují, proč je to důležité: "Jakmile je pozemský uhlík uvolněn... do horních vod těžbou dřeva, může být pravděpodobnější, že bude vypuštěn zpět do atmosféry než v nezasažených tocích nebo kdyby zůstal jako organická hmota spojená s minerály v půdě."

Poznamenávají, že ne všechen uhlík se nutně dostane zpět do atmosféry, ale mikrobi pravděpodobně zvyšují uvolňování uhlíku z určitých kompozic rozpuštěného organického materiálu dýcháním.

"Pravděpodobnost návratu pozemského uhlíku do atmosféry nakonec závisí na složení ROM vstupujícího do horních vod. Těžba lesa může změnit složení ROM zvýšením bočního toku nad zemí a v blízkosti povrchu, fyzickým narušením půdy těžkou technikou a tvorbou dřevního odpadu. Ve srovnání s půdami, zejména s organickou hmotou spojenou s minerály, je ROM také mnohem reaktivnější, protože je snadno dostupný pro mikrobiální metabolismus."

Celkově studie naznačuje, že tyto změny by mohly snížit výhody čistého ukládání uhlíku u dřevěných výrobků, a vědci odhadli, že 6,4 % uhlíku odstraněného jako dřevo se ztratilo jako ROM do toků. To se nemusí zdát mnoho, ale v některých případech to stačí k tomu, aby se těžba dřeva přesunula z úložiště uhlíku na uhlíkově neutrální nebo dokonce na uhlíkový zdroj.

V konečném důsledku výsledky naznačují, že ztráta uhlíku z odtoku ROM by měla být brána v úvahu a započítána při odhadech sekvestrace uhlíku při těžební činnosti. Tvůrci politik a stratégové pak mohou tato zjištění využít k revizi uhlíkového účetnictví a strategií zmírňování změny klimatu.

Zdroj v angličtině: ZDE