
Právníci podávají žalobu proti Evropské komisi a Radě EU za nečinnost v souvislosti s genocidou v Gaze
15. 7. 2025
Francouzsko-belgičtí právníci,
mezi nimiž jsou i poradci Mezinárodního trestního soudu a univerzitní
profesoři dne 12. května zaslali oběma institucím formální výzvu a nyní, dva měsíce po prvním varování, požadují zahájení řízení.
Novinkou je, že právní spor se bude odehrávat „in-house“ – bez nutnosti zapojení mezinárodních úmluv nebo soudů.
90stránková žaloba se opírá o článek 265 Smlouvy o EU, který má za cíl sankcionovat evropskou instituci za zaviněnou nečinnost.
Dvojí metr
Dokument uvádí, „za to, že po dobu 21 měsíců (od října 2023) EU nepozastavila dohodu o přidružení mezi EU a Izraelem, za to, že nenavrhla žádné sankce ani hospodářská omezení vůči Netanjahuově vládě, a za to, že nezaujala veřejné stanovisko k rizikům genocidy a zdokumentovaným zločinům“.
„Vedle 18 balíčků sankcí proti Rusku, které navrhla komise a schválila rada (s výjimkou 18.), existuje dvojí metr vůči Izraeli, který je nyní již neúnosný,“ vysvětluje Alfonso Dorado, francouzský trestní právník, poradce Mezinárodního trestního soudu a jeden z autorů odvolání.
Evropská smlouva stanoví dodržování mezinárodního práva, lidské důstojnosti a základních práv a dává možnost požádat o sankce, pokud třetí strana nedodržuje zásady EU.
Sýrie, Bělorusko, Myanmar, Rusko... ale ne Izrael
Tak tomu bylo v případě Sýrie, Běloruska, Myanmaru a především Ruska. Ale v případě Izraele se nic neudělalo.
V návaznosti na žádost 17 evropských zemí ze dne 20. května o zahájení přezkumu článku 2 dohody o přidružení s Izraelem zveřejnila diplomatická služba Evropské komise zprávu o porušování mezinárodního humanitárního práva izraelskou vládou.
Šest stran plných nesčetných případů porušování, zločinů a zneužívání palestinského obyvatelstva, a to jak v Gaze, tak na okupovaných územích, ve věznicích a nemocnicích.
Dokument sice přišel s 20měsíčním zpožděním po zahájení bombardování Gazy, ale je jednoznačný.
Až na to, že zatím nemá žádné důsledky.
V den, kdy byla zpráva předložena evropským ministrům zahraničí, 23. června, šéfka zahraniční politiky EU Kallas nenavrhla žádná kompenzační opatření.
Naopak, v tiskové místnosti Rady Kallas třikrát zopakovala, že „Komise nechce potrestat izraelskou vládu“ a že otevře dveře „dialogu k uvolnění humanitární situace na místě“.
Nakonec minulý týden mluvčí Kallasové oznámil dohodu s izraelským ministrem zahraničí Sa'arem, která umožní vjezd nákladních vozidel s potravinami a léky do severní i jižní části Gazy.
„Tato dohoda je z právního hlediska nedostatečná k nápravě nebo neutralizaci údajného selhání, nepředstavuje strukturální opatření, sankci ani reakci na povinnost zabránit genocidě. Naopak potvrzuje pokračující selhání, protože odhaluje, že EU nadále aktivně spolupracuje s Izraelem a vyhýbá se uplatnění svých vlastních mechanismů podmíněnosti,“ reagoval Dorado.
Právníci JURDI nyní žádají soudce v Lucemburku o naléhavé řízení, aby donutili Komisi a Radu přerušit veškeré obchodní a politické vztahy s Izraelem a vydat politické prohlášení o riziku genocidy v Gaze.
Politická situace v Radě je samozřejmě velmi složitá.
Pozastavení dohody o přidružení mezi EU a Izraelem vyžaduje jednomyslnost vlád, a zde stále stojí zeď odporu Německa, Polska, Maďarska, Řecka a Itálie proti jakýmkoli sankcím.
Ale i ty obchodní sankce, které vyžadují pouze většinu, blokují tytéž země. Spolu se svými obyvateli tvoří takzvanou „blokující menšinu“ a neumožňují přijetí žádného rozhodnutí, i když jsou v menšině zemí EU.
„Existují však sankce, které může Komise jako vykonavatel evropského rozpočtu uplatnit bez nutnosti souhlasu vlád,“ vysvětluje Dorado.
Jedním z takových opatření je pozastavení výzkumných fondů programu Horizont Evropa.
Podle nedávného vyšetřování Follow The Money a dalších evropských médií se jedná o více než 1 miliardu eur v grantech pro izraelské univerzity, společnosti a ministerstva.
Kromě toho, jak odhalila konsorcia Investigate Europe a Reporters United, probíhá 15 projektů na vývoj zbraní s izraelskou společností Intracom Defense se sídlem v Aténách, která je ve vlastnictví veřejné společnosti Israel Aerospace Industries (IAI).
Všechny projekty jsou financovány z evropských prostředků z Evropského obranného fondu.
Podle mnoha odborníků, s nimiž investigativní novináři hovořili, jsou tyto projekty v jasném rozporu s etickými zásadami obranného fondu a měly by být co nejdříve pozastaveny.
Vedení budovy Berlyamont se tím však prozatím nezabývá.
Tato vyšetřování jsou součástí důkazů, které JURDI zahrnula do odvolání, které se brzy dostane k evropským soudům.
Kromě evropské smlouvy podporuje JURDI také mezinárodní judikatura. Podle rozsudku Mezinárodního soudního dvora z roku 2007 (Bosna a Hercegovina proti Srbsku), který byl vydán v reakci na masakr ve Srebrenici v roce 1995, jsou všechny mezinárodní subjekty, které k tomu mají prostředky, včetně evropských institucí, i když nejsou signatáři Úmluvy o prevenci genocidy z roku 1948 (ratifikované 153 zeměmi, včetně Spojených států a Izraele), povinny učinit vše, co je v jejich silách, aby zabránily genocidě.
Kromě pozastavení obchodních dohod a projektů v oblasti výzkumu a vývoje (včetně zbraní) JURDI vyzývá k pozastavení finančních transakcí s belgickým systémem Swift, k sankcím proti některým členům vlády Netanjahua a k sankcím proti nejnásilnějším osadníkům, které již identifikoval Mezinárodní trestní soud.
Mezitím musíme počkat, jak bude odvolání k Soudnímu dvoru přijato a především, zda bude uznána jeho naléhavost.
To je však pouze první krok a právníci JURDI se nehodlají zastavit.
Diskuse