Evropská raketová skupina MBDA prodává součástky pro bomby, které zabily děti v Gaze

17. 7. 2025

 

V září britský ministr zahraničí David Lammy pozastavil některé licence na vývoz zbraní do Izraele s odkazem na riziko „závažného porušení“ mezinárodního humanitárního práva. Lammy uvedl, že tento krok je zaměřen na „předměty, které by mohly být použity v současném konfliktu v Gaze“.

Na základě informací z otevřených zdrojů a analýz odborníků na zbraně vyšetřování ověřilo 24 případů, kdy byla GBU-39 použita při útocích, které si vyžádaly životy civilistů. Mezi oběťmi byly i děti. Mnohé z těchto útoků se odehrály v noci, bez varování, ve školních budovách a stanových táborech, kde našly útočiště vysídlené rodiny. Řada z nich byla prošetřena Organizací spojených národů a humanitární organizací Amnesty International, které je označily za možné válečné zločiny.

Společnost MBDA potvrdila, že má s Boeingem uzavřenou smlouvu na dodávku křídel, a uvedla, že „dodržuje všechny příslušné vnitrostátní a mezinárodní právní předpisy platné pro obchod se zbraněmi v zemích, ve kterých působí... všechny tyto země mají vývozní politiku a uplatňují přísné režimy kontroly vývozu“.

Aktivisté uvedli, že tento případ ilustruje omezenost kroku Spojeného království pozastavit některé dodávky zbraní do Izraele. Opatření vlády, která již byla kritizována za vyloučení stíhacích letounů F-35, mají další omezení: vztahují se pouze na vojenské vybavení vyvážené z Británie, což znamená, že americká pobočka MBDA může pokračovat v dodávkách společnosti Boeing ze své továrny v Alabamě.

26. května letošního roku kolem druhé hodiny ráno roztrhl střechu školy Fahmi al-Jarjawi v historické čtvrti města Gaza výbuch bomby, zatímco desítky rodin, které tam našly útočiště, spaly. Místní záchranné služby uvedly, že v noci zahynulo 36 lidí, z toho polovina dětí, když budova pohltily plameny. Na videu natočeném jedním z přihlížejících je vidět silueta malé holčičky, která klopýtá vpřed a hledá cestu ven.

Tou holčičkou byla pětiletá Hanin al-Wadie, která přežila – jen tak tak.

O několik týdnů později byla stále v nemocnici s popáleninami druhého a třetího stupně a hlubokým psychickým traumatem. Její rodiče a jediná sestra při útoku zahynuli.

Její strýc Ahmed al-Wadie seděl vedle ní, zatímco Hanin okusovala kousek chleba a tahala za obvazy, a vyprávěl, co si pamatuje. „Nejprve křičela, když uslyšela zvuk raket a viděla oheň kolem sebe,“ řekl. „Když chodí, říká, že se bojí šlápnout na těla. Představte si dítě v takové situaci, které vidí před sebou v ohni své rodiče, vidí je na vlastní oči.“

Ahmed, který je zdravotníkem, řekl, že Hanin potřebuje léčbu, kterou jí žádná nemocnice v Gaze nemůže poskytnout – plastickou operaci obličeje a rukou a psychologickou podporu. V posledních dnech se mu podařilo zajistit její evakuaci do Jordánska.

Mezinárodní humanitární právo zakazuje útoky na civilní infrastrukturu, jako jsou školy, a vyžaduje přijetí opatření k minimalizaci škod. Nedodržení těchto pravidel může vést k válečným zločinům. „Ti, kdo útoky provádějí, mají zákonnou povinnost přijmout opatření, aby zabránili zranění civilistů – i v případech, kdy se na daném místě může nacházet vojenský cíl –, včetně toho, že nebudou útočit na místa plná civilistů,“ říká Donatella Rovera, vedoucí vyšetřovatelka Amnesty International. Je také nutné vydat účinné varování k evakuaci, pokud je to možné. Svědci uvedli, že před útokem na Fahmi al-Jarjawi žádné takové varování vydáno nebylo.

Izraelská armáda tehdy uvedla, že útok byl namířen na velitelské a řídící centrum uvnitř školy, které Hamas a Palestinský islámský džihád používaly ke shromažďování informací pro útoky, a dodala, že podnikla „četná opatření“ ke snížení rizika zranění civilistů, včetně použití „přesné munice“. Umístění vojenských cílů v hustě osídlených civilních oblastech je rovněž zakázáno, uvedla Rovera.

Zbrojní experti později identifikovali v troskách fragmenty bomby GBU-39. Záběry pořízené na místě jasně ukazují křídla, která se často odlomí, když bomba zasáhne svůj cíl.
 
Trevor Ball, spolupracovník společnosti Armaments Research Services, která je částečně financována EU, sestavil vlastní seznam útoků, při nichž byla tato bomba použita. Uvedl, že ji lze identifikovat podle křídel, která jsou označena nápisem „NO LIFT ON WINGS“ (nezvedat křídla), a podle ocasní části, která má otvory pro kormidla a charakteristické šrouby.

GBU-39 se do Izraele dostává v rámci programu vojenské pomoci USA, který poskytuje granty a půjčky na nákup zbraní. Od 7. října 2023, kdy Hamás spáchal masakr izraelských občanů, na který Izrael reagoval válkou v Gaze, bylo od společnosti Boeing přímo zakoupeno a z vlastních zásob americké armády převedeno odhadem 4 800 kusů. Poslední dodávka 2 166 kusů byla oznámena v únoru letošního roku, právě když OSN oznámila, že téměř 70 % Gazy bylo zničeno.

GBU-39 je odpalována ze vzduchu stíhacími letouny. S relativně nízkou nosností pod 120 kg  může zničit jedno nebo dvě patra budovy, přičemž zbytek konstrukce zůstane neporušený. Její použití podporuje americké ministerstvo zahraničí, včetně bývalého prezidenta Joea Bidena, protože je považována za vhodnější než mnohem těžší bomby použité k zničení Gazy v prvních měsících války.

V uzavřeném prostoru však vytváří smrtící ohnivou kouli. Ve 24 případech ověřených pro tento článek, které se odehrály mezi listopadem 2023 a květnem letošního roku, byl hlášený počet obětí více než 500, včetně nejméně 100 dětí.

První ověřený případ od začátku války se odehrál 2. listopadu v hustě osídleném táboře Bureij, kde se zřítilo několik budov. OSN odhadla, že izraelské stíhačky odpálily nejméně čtyři z těchto bomb. Úřady v Gaze původně oznámily 15 mrtvých, včetně devíti dětí, ale počet obětí se s postupem času zvyšoval. Yasser Hassan Washah, který truchlil nad ztrátou 19 členů své rodiny, napsal na Facebook: „Moji zbývající bratranci a sestřenice hledají své rodiny a ostatní bratranci a sestřenice jsou pod troskami.“

Později téhož dne izraelské obranné síly (IDF) bez upřesnění míst uvedly, že jejich letouny, řízené vojáky na zemi, zasáhly řadu vojenských velitelských a řídících center používaných vysokými představiteli teroristické organizace Hamás, z nichž některá byla „úmyslně umístěna v civilních oblastech“. V loňské zprávě OSN uvedla tento útok jako jeden ze šesti příkladů, kdy Izrael „možná nedodržel“ zásady mezinárodního humanitárního práva.

Z pouhých několika případů ověřených v roce 2023 vyplývá, že izraelská armáda v roce 2024 dramaticky zvýšila používání GBU-39. Jedním z nejničivějších útoků byl útok v noci 26. května 2024, kdy stíhačky bombardovaly kuvajtský mírový tábor 1 v Rafahu a způsobily zuřivý požár, který zapálil řady stanů. Podle Amnesty International byly úlomky výbušninami useknuty hlavy batolete a ženy. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze napočítalo 45 mrtvých a 249 zraněných.

Izraelská armáda uvedla, že útok byl namířen proti komplexu Hamásu a že podezřívá munici nebo jinou hořlavou látku, o které nevěděla, že způsobila sekundární výbuch a požár. Amnesty obvinila armádu, že nerozlišuje mezi civilisty a vojenskými cíli, a vyzvala k vyšetření incidentu jako válečného zločinu.

„GBU-39 se často používají k útokům na školy a oblasti, kde se ukrývají další lidé,“ řekl Ball.

Z ověřených útoků bylo 16 namířeno proti školám. Budovy sice již neslouží jako vzdělávací zařízení, ale staly se útočištěm pro vysídlené obyvatelstvo Gazy. Ostatní útoky byly namířeny proti stanovým táborům, rodinným domům a mešitě během ranní modlitby.

The Guardian zaslal IDF podrobný popis devíti útoků. Mluvčí se k jednotlivým případům odmítl vyjádřit s tím, že nemá čas ani informace potřebné k prošetření tvrzení. Trval však na tom, že IDF nemířila na civilisty ani civilní objekty.

Obchod se zbraněmi

Ve svých marketingových materiálech k patentovanému křídlovému systému Diamond Back jej MBDA popisuje jako „klíčovou součást“ bomby Boeing. Odborníci na zbraně tvrdí, že GBU-39 se vždy prodává s křídly a MBDA je jediným známým dodavatelem.

MBDA Inc. nemá veřejné finanční účty, takže její zisky a výnosy nejsou viditelné. Podle účetní závěrky jsou však její tržby konsolidovány v rámci britské divize. Zisky jsou poté převáděny do skupiny MBDA. Nejnovější účetní závěrka společnosti MBDA UK z roku 2023 ukazuje, že tvoří významnou část podnikání a přispívá více než 40 % tržeb. Celkově se podnikání společnosti MBDA rychle rozrůstá a v roce 2024 dosáhlo tržeb ve výši 4,2 miliardy liber. 

V září loňského roku, kdy počet zabitých v Gaze vzrostl na více než 40 000, britský ministr zahraničí David Lammy pozastavil 29 licencí na vývoz zbraní do Izraele s tím, že existuje „jasné riziko“, že by tyto zbraně mohly být použity k „závažnému porušování“ mezinárodního humanitárního práva.

Zákaz má však omezený rozsah. Odborníci tvrdí, že vláda nemá pravomoc blokovat prodej zahraničních firem, i když jsou součástí stejné skupiny jako britská společnost.

Zákaz se netýká americké dceřiné společnosti MBDA Inc, která má samostatnou správní radu. Působí podle místních zákonů a podléhá americkým kontrolám vývozu zbraní.

„MBDA profituje z vyzbrojování Izraele,“ uvedl Sam Perlo-Freeman, koordinátor výzkumu v organizaci Campaign Against the Arms Trade. „Pokud by MBDA nechtěla být spoluviníkem vyzbrojování Izraele, mohla by prodat MBDA Inc. Podpořili bychom britskou vládu, kdyby podnikla všechny kroky v rámci svých pravomocí k zastavení genocidy. Kromě zbrojního embarga by to zahrnovalo sankce proti společnostem vyzbrojujícím Izrael a zákaz britských investic do těchto společností.“
 

Takový zákaz by šel dokonce nad rámec embarga uvaleného na Rusko po jeho útoku na Ukrajinu. V případě Izraele zaujaly Velká Británie a další západní vlády mírnější přístup. Lammy například povolil výjimku, aby britské společnosti, včetně BAE Systems, mohly pokračovat ve výrobě součástí bojových letadel F-35 pro Izrael.

Navzdory silným slovům a hrozbám dalších sankcí poté, co Izrael v březnu porušil příměří, a zjištěním OSN, že válečné metody v Gaze jsou v souladu s genocidou, evropští lídři nepřijali žádné další kroky, aby zabránili domácím zbrojním firmám v profitu.

Ve zprávě z minulého měsíce se zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesca Albanese zabývala zisky firem z konfliktu. Dospěla k závěru: „Tato zpráva ukazuje, proč genocida prováděná Izraelem pokračuje: protože je pro mnohé lukrativní.“

MBDA ani Boeing nejsou mezi 40 společnostmi uvedenými ve zprávě, ale Albanese uvedla, že její výzkum je „jen špičkou ledovce“. „Bez toho, aby byl soukromý sektor hnán k odpovědnosti, se to neskončí,“ řekla.

Podle základních principů OSN pro podnikání a lidská práva se od společností očekává, že budou pravidelně provádět hloubkovou kontrolu s cílem identifikovat problematické oblasti a upravit své chování, zejména během ozbrojených konfliktů. Vlastní etický kodex společnosti MBDA poukazuje na tyto povinnosti a uvádí, že společnost „se zavazuje věnovat maximální pozornost identifikaci a prevenci negativních přímých a nepřímých dopadů, které mohou mít její činnosti na lidská práva, základní svobody a zdraví a bezpečnost lidí“.

Ve své odpovědi deníku Guardian společnost odmítla sdělit, zda zvažovala odprodej svých amerických aktivit nebo zastavení dodávek komponentů pro zařízení prodávané Izraeli. Dodala: „Činnosti, které by mohly společnost zapojit do protiprávních praktik, jsou zakázány.“