Evropští lídři budou na summitu G7 tlačit na Trumpa ohledně strategie vůči Izraeli a Íránu
15. 6. 2025
Lídři, kteří se scházejí na summitu v Kanadě, hodlají amerického prezidenta přimět k jasnému vyjádření ohledně celé jeho strategie vůči Íránu
Evropští lídři, kteří se scházejí na summitu G7 s Donaldem Trumpem v kanadských Skalistých horách, plánují první den požádat Trumpa, aby zdůvodnil svou důvěru, že Izrael a Írán uzavřou dohodu, která přinese „brzký mír“.
Vzhledem k eskalaci vojenských střetů a rostoucímu počtu obětí na obou stranách mají evropští lídři v úmyslu přimět amerického prezidenta, aby se vyjádřil ke své celé strategii vůči Íránu, včetně toho, zda využije svého vlivu na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby vyhlásil příměří, nebo zda nechá válku volně plynout.
Trumpovy převážně nepodložené výroky o „brzkém míru“ naznačují, že americký prezident překvapivě věří, že příměří je na dosah.
To by umožnilo přesunout americká jednání s Íránem o jeho civilním jaderném programu, která byla naplánována na neděli, ale byla zrušena poté, co Izrael ve čtvrtek v noci zahájil útok.
Nepřátelství mezi Izraelem a Íránem – a jeho potenciál narušit světovou ekonomiku – alespoň zpočátku ovládlo agendu summitu G7, která měla být ovládána spory o válku na Ukrajině a americká cla. Ve snaze vyhnout se veřejnému konfliktu Kanada, hostitelská země summitu, upustila od myšlenky společného komuniké a chce, aby se sedm lídrů zaměřilo na kritické dodávky surovin, umělou inteligenci, Čínu a energetickou bezpečnost. Dvoudenního setkání v Kananaskisu, jižně od kanadského letoviska Banff, se má zúčastnit celkem 15 světových politiků.
V těsné souvislosti s převážně marnými snahami Evropy přimět Trumpa k rozhodnějšímu požadavku na zastavení palby Ruska na Ukrajině chtějí evropští lídři zjistit, zda má Trump plán na deeskalaci situace v Íránu. Dosud považují signály z Washingtonu za protichůdné, což možná odráží rozkoly uvnitř americké administrativy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz, kanadský premiér Mark Carney a britský premiér Keir Starmer se snaží sjednotit společný postoj k Íránu, který by šel nad rámec obecných výzev k deeskalaci a zdrženlivosti. Pouze Macron se již dříve zúčastnil summitu G7.
Na cestě na summit, který oficiálně začíná v pondělí, Merz vyzval k diplomatickému řešení, ale dodal, že Írán nesmí mít jaderné zbraně, a vyzval zemi, aby přestala bombardovat civilní cíle v Izraeli.
Francie, Německo a Velká Británie, které se dříve intenzivně podílely na jednáních o íránském jaderném programu, byly Trumpem, který trval na bilaterální dohodě s Íránem, odsunuty na vedlejší kolej.
Vzhledem k tolika naléhavým otázkám na pořadu jednání bude Evropa opatrná při rozhodování o tom, kolik politického kapitálu vynaloží na výzvy k příměří.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí uvedl, že izraelské útoky měly za cíl sabotovat diplomacii a že íránské protiútoky ustanou, jakmile Izrael ukončí ostřelování. „Pokud agrese ustane, naše reakce také skončí,“ informoval Araghči v neděli zahraniční diplomaty v Teheránu.
Teherán popřel tvrzení Kypru, že byl požádán o zaslání soukromých zpráv USA nebo že sdělil zprostředkovatelům, že jednání, která se měla konat v Ománu, budou produktivní.
Írán trval na tom, že navzdory rychlému nárůstu zásob vysoce obohaceného uranu zůstává jeho jaderný program výhradně civilní. Izrael tvrdí, že Írán měl tajný program, který představoval hrozbu pro jeho existenci a mohl dokonce vést k tomu, že by teroristické skupiny získaly přístup k jaderným zbraním.
Jaderná dohoda z roku 2015, ke které se Írán obecně chtěl vrátit, umožňovala Íránu obohacovat uran na nízkou úroveň čistoty a podléhat monitorování.
Evropa se obává, že konflikt se rychle vymyká kontrole a že cílem izraelské vlády není pouze vymazat všechny stopy po íránských jaderných zařízeních, ale také pokusit se vyvolat změnu režimu v Teheránu, a to včetně vraždy nejen vojenských, ale i politických vůdců. Izrael to oficiálně popřel. Sir Richard Dearlove, bývalý šéf MI6, řekl: „Myslím, že změna režimu je na spadnutí. Myslím, že Izraelci odstraní nejvyššího vůdce, pokud to bude možné, stejně jako odstranili [vůdce Hizballáhu] Hassana Nasralláha v Bejrútu.“
Na současné vedení Íránu bude vyvíjen rostoucí tlak, aby dospělo k závěru, že pouze jaderné zbraně mohou Írán ochránit, což zvyšuje pravděpodobnost, že Západ podpoří pokus o svržení teokratického režimu.
Diskuse