„Akronymy jsou mocné, zvlášť když lidem připomínají jídlo,“ vysvětluje Armstrong s vědomím, že popsal nepsané pravidlo Trumpova prezidentství. Minulý týden jsme viděli učebnicový příklad: V pátek 23. května Trump pohrozil 50% clem na evropské zboží. Akciové indexy okamžitě poklesly. O pouhé dva dny později, v neděli, hrozbu odložil. Když se v úterý otevřely trhy, zažily největší jednodenní růst za poslední měsíce.

Tento vzorec není náhoda: je to systém. Nejvýmluvnějším důkazem zůstává dubnový „tarifní víkend“, kdy Trump 2. dubna ohromil svět plošnými cly až 50%. Ministr obchodu Howard Lutnick tehdy slavnostně prohlásil: „Prezident neustoupí.“ Trh zareagoval nejhorším propadem od pandemie roku 2020. Jenže přesně o týden později, 9. dubna, Trump ustoupil. Následovala surrealistická scéna: burza vyskočila o téměř 10%, což byl třetí největší denní růst od druhé světové války. Investoři, kteří vydrželi paniku, nakonec mírně vydělali. Ti, kdo v hrůze prodali, přišli o celoroční zisk.

Za úspěchem TACO trade stojí kombinace Trumpovy povahy a tržní psychologie. Prezident miluje bombastické hrozby, ale při první známce odporu či právní překážky couvá. Soudy mu ruší dekrety - ve středu federální soud zrušil většinu jeho dubnových cel s odůvodněním, že překročil pravomoci. Firmy úspěšně žalují Bílý dům. Jeden soudce dokonce rozcupoval výnos proti právnické firmě s 27 vykřičníky v textu!

I tato strategie má svá rizika. Stále existuje strach, že „tentokrát to Trump myslí vážně“. Prudké výkyvy také vyvolávají otázky po možném insider tradingu - senátor Adam Schiff již otevřeně vyšetřuje, kdo v Bílém domě předem ví o chystaných ústupech.

Dlouhodobé dopady jsou zřejmé: I když burza po každém Trumpově ústupku vyskočí, celní války podkopávají stabilitu globálního obchodu. „Tarify jsou daň, kterou platí americké rodiny, ne Čína,“ připomíná Nobelova cena za ekonomii Paul Krugman.

Když se Trumpa nedávno novináři zeptali na TACO trade, rozčílil se: „Tomu se říká vyjednávání!“ (Pozn. red. Tato scéna je ve výše uvedeném videu Channel 4 News.) Jenže historie mluví jasně - jeho „odhodlání“ obvykle vydrží 0.18". „Nejde o víru v Trumpovy ideje, ale v jeho strach z následků,“ uzavírá Armstrong. „Dokud bude bouchat do stolu a pak pod ním hledat vypadlé příbory, bude tato strategie žít.“