Spojené státy na konci roku zahájí jednání o stažení amerických vojsk z Evropy

19. 5. 2025

V reakci na žádost o komentář k informacím o možném stažení vojsk Whitaker upřesnil, že zatím neexistuje žádné konečné rozhodnutí. "Nic nebylo určeno. Ale až bude učiněno rozhodnutí, zahájíme jednání v rámci NATO. To se pravděpodobně stane po summitu v Haagu, ke konci roku... Všichni naši spojenci jsou připraveni diskutovat," zdůraznil diplomat.

Podle Whitakera má Washington v úmyslu úzce koordinovat jakékoli změny v počtu svých vojáků se spojenci v alianci, aby se vyhnul oslabení obranného systému. "Spojené státy usilovaly o snížení své vojenské přítomnosti v Evropě po více než 30 let. Prezident Trump řekl: "Dost. Stane se to – a stane se to teď. Spořádaně, ale bez prodlení," řekl velvyslanec. Zároveň ujistil, že se neuvažuje o vystoupení Spojených států z NATO: "Spojené státy v alianci zůstanou. Zůstaneme silným partnerem a spojencem."

Whitaker také varoval Evropskou unii před snahou omezit přístup obranných společností ze zemí mimo EU k evropským obranným objednávkám. Varoval, že taková opatření by mohla oslabit interoperabilitu v rámci NATO, zpomalit modernizaci evropských armád, zvýšit náklady a zasadit ránu obranným inovacím.

Dříve, v únoru, americký ministr obrany Pete Hegseth otevřeně řekl aliančním partnerům, že současné strategické prostředí neumožňuje Washingtonu soustředit se výhradně na evropskou bezpečnost. Zdůraznil, že přítomnost amerických vojáků v Evropě "nebude trvat věčně". Jak v březnu informoval The Atlantic, Hegseth a viceprezident J.D. Vance vyjádřili nespokojenost s evropskými zeměmi v uzavřených diskusích a šéf Pentagonu vyjádřil "znechucení evropskými dárky".

Italská agentura ANSA také v lednu psala o plánech na rozsáhlé snížení amerického kontingentu, s odvoláním na zdroj v evropských diplomatických kruzích. Podle těchto zpráv Trumpova administrativa zvažuje stažení asi 20 000 amerických vojáků, což odpovídá snížení vojenské přítomnosti asi o 20 %. Trump má zároveň v úmyslu přimět evropské spojence, aby zvýšili finanční podporu pro ty jednotky, které na kontinentu zůstanou.

Ve Spojených státech je však myšlenka rozsáhlých škrtů rozdělující. Velitel amerických ozbrojených sil v Evropě, generál Christopher Cavoli, řekl v Kongresu na začátku dubna, že neustále doporučuje udržovat současný počet amerického kontingentu.

Mezinárodní institut pro strategická studia (IISS) odhaduje, že v současné době je v Evropě umístěno 70 000 až 90 000 amerických vojáků. Největší kontingent - přes 38 tisíc - je umístěn v Německu. V Polsku je více než 14 tisíc Američanů, v Itálii 12 tisíc a ve Velké Británii asi 10 tisíc.

Podle studie zveřejněné v dubnu Německým ekonomickým institutem by mohlo trvat 10 až 12 let, než se nahradí americké obranné kapacity v klíčových oblastech Evropy. Autoři zprávy zároveň zdůrazňují, že plné doplnění současné úrovně ochrany není možné bez pokračující úzké spolupráce se Spojenými státy.

Zdroj v angličtině: ZDE