Velká Británie pozastavila obchodní jednání s Izraelem a zaútočila na „odpudivý“ extremismus Izraele

20. 5. 2025

Lammy odsoudil odmítnutí Izraele umožnit tisícům nákladních vozů s humanitární pomocí přístup k hladovějícím Palestincům a uvedl, že zacházení Izraele s Palestinci je „urážkou hodnot britského lidu“ a je „neslučitelné s principy, na nichž jsou založeny bilaterální vztahy mezi Spojeným královstvím a Izraelem“.

Lammy použil slova, která od začátku posledního konfliktu v Gaze nepoužil, a řekl, že další plánovaná rozsáhlá vojenská invaze izraelských obranných sil do Gazy je „morálně neospravedlnitelná, zcela nepřiměřená a naprosto kontraproduktivní“.

Lammy, který zněl upřímně pobouřený vládou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, řekl: „Vstupujeme nyní do nové temné fáze tohoto konfliktu. Netanjahuova vláda plánuje vyhnat obyvatele Gazy z jejich domovů do jižního cípu pásma a poskytnout jim jen zlomek pomoci, kterou potřebují.“

Izraelské ministerstvo zahraničí obvinilo Velkou Británii z protiizraelské posedlosti.

V reakci na pozastavení obchodních jednání řekl mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein: „Pokud je britská vláda kvůli protiizraelské posedlosti a vnitropolitickým úvahám ochotna poškodit britskou ekonomiku, je to její výsostné právo.“

Uvedl, že sankce týkající se Západního břehu jsou „neopodstatněné a politováníhodné“. A dodal: „Britský mandát skončil přesně před 77 lety. Vnější tlak neodvrátí Izrael od jeho cesty v obraně své existence a bezpečnosti před nepřáteli, kteří usilují o jeho zničení.“

Lammy řekl poslancům: „Včera ministr [Bezalel] Smotrich dokonce hovořil o izraelských silách, které ‚čistí‘ Gazu, ‚ničí, co zbylo‘, a o palestinských obyvatelích, kteří jsou ‚přemísťováni do třetích zemí‘. Musíme tomu říkat pravým jménem. Je to extremismus. Je to nebezpečné. Je to odpudivé. Je to monstrózní.“

Dodal, že izraelská velvyslankyně ve Velké Británii, Tzipi Hotovely, byla předvolána, aby vyslechla britské požadavky na zastavení nejnovějšího útoku na Gazu.

Lammy uvedl, že Izrael utrpěl 7. října 2023 „ohavný útok“ a že britská vláda podporuje právo Izraele na sebeobranu.

Vojenská eskalace v Gaze je však „morálně neospravedlnitelná, zcela nepřiměřená a naprosto kontraproduktivní – ať už izraelští ministři tvrdí cokoli, není to způsob, jak zajistit bezpečný návrat rukojmích domů“.

Izrael zadržuje humanitární pomoc s tím, že ji údajně krade Hamás, a trvá na tom, že obnovený útok je nezbytný k likvidaci teroristů a propuštění zbývajících rukojmích.

Lammy však uvedl, že Izrael nezajistí propuštění rukojmí vytvořením humanitární katastrofy. Řekl: „Civilisté v Gaze, kteří čelí hladu, bezdomovectví, traumatu a zoufale touží po skončení této války, nyní čelí obnoveným bombardováním, novému vysídlení a novému utrpení. A zbývající rukojmí, které Hamás drží oddělené od jejich blízkých již téměř 600 dní, jsou nyní vystaveni zvýšenému riziku války, která je obklopuje.

„Převezmou kontrolu nad pásmem a dovolí jen to, co je nezbytné k zabránění hladomoru. Včera vjelo do Gazy méně než 10 nákladních vozidel. OSN a WHO vydaly varovné zprávy o hrozícím hladomoru, který visí nad hlavami stovek tisíc Palestinců. To je odporné.“
 
Lammy varoval, že izraelská vláda poškozuje globální reputaci země. „Izolují Izrael od jeho přátel a partnerů po celém světě. Podkopávají zájmy izraelského lidu. A poškozují image státu Izrael v očích světa. Jako celoživotní přítel Izraele a zastánce hodnot vyjádřených v jeho deklaraci nezávislosti to považuji za velmi bolestivé.“

Mnoho labouristických poslanců v Dolní sněmovně však shledalo propast mezi Lammyho rétorikou a kroky vlády, které se omezily na symbolické pozastavení jednání o dohodě o volném obchodu.

Poslanci, včetně mnoha konzervativců, požadovali zpřísnění kontrol vývozu zbraní z Velké Británie do Izraele, uznání palestinského státu na konferenci OSN příští měsíc a úplný zákaz obchodu s Izraelem. Lammy uvedl, že budou zváženy další konkrétní kroky, ale ve spolupráci se spojenci.

Uvalil také sankce na další tři izraelské osadníky a čtyři subjekty na Západním břehu, včetně veteránky mezi extremistickými osadníky Danielly Weissové, vedoucí hnutí Nachala, která se objevila v nedávném dokumentu Louise Therouxe The Settlers. Mezi dalšími sankcionovanými osobami byl Zohar Sabah, Izraelec, na kterého USA uvalily sankce v listopadu. Právě z farmy Zohara Zabaha se osadníci, mezi nimiž byli i nezletilí, vydali na útok na ředitele palestinské školy v areálu školy.

Když byla Weissová kontaktována telefonicky, sankce odbyla jako „dětinské“ a tvrdila, že se jí osobně ani širšímu osadnickému hnutí nijak nedotknou.

„Můj manžel už objednal letenky na cestu kolem světa, ve které není zahrnuta Británie,“ řekla.

„Není to zralé, není to vážné. Kdyby to udělalo dítě, mohla bych říct, že tomu nerozumí. Británie ví, (britská) vláda ví, že jsme byli napadeni, a kdyby to bylo na izraelské vládě, žádnou válku bychom nezačali. Ale protože jsme byli napadeni a protože existují úmysly v útocích pokračovat, bojujeme. A my budeme mít navrch.“

Lammy se však opět zdržel uvalení sankcí na dva izraelské ministry, ministra financí Smotricha a ministra vnitra Itamara Ben-Gvira, i když uvedl, že některé jejich výroky budou nadále sledovány.

Smotrich tento týden řekl: „Stejně jako jsme srovnali Rafah, srovnáme celou Gazu.“

Lammy poukázal na to, že OSN má připravený plán na dodání pomoci v rozsáhlém měřítku s více než 9 000 kamiony na hranicích. Vyzval Netanjahua, aby okamžitě ukončil blokádu a umožnil dovoz pomoci.

Sankce byly uvaleny také na společnosti Libi Construction and Infrastructure Ltd, Harel Libi a Coco's Farm Outpost a Neria's Farm Outpost, včetně „osob pobývajících v osadě, za účast na porušování lidských práv“. Keir Starmer dříve uvedl, že Británie „nemůže dovolit, aby lidé v Gaze hladověli“ a že úroveň utrpení v této oblasti je „naprosto nepřijatelná“.

„Nedávné oznámení, že Izrael povolí dovoz základního množství potravin do Gazy, je naprosto nedostatečné,“ řekl poslancům.