Velká Británie pozastavuje obchodní jednání s Izraelem kvůli blokádě pomoci Gaze – ministr zahraničí
20. 5. 2025
Britský ministr zahraničí David Lammy oznámil parlamentu, že Velká Británie pozastavila obchodní jednání s Izraelem kvůli blokádě Gazy. Uvedl, že byl předvolán izraelský velvyslanec.
K tomuto kroku došlo poté, co Velká Británie spolu s Francií a Kanadou včera vydala dosud nejostřejší odsudek způsobu, jakým Izrael vede válku v Gaze.
„Nebudeme nečinně přihlížet, zatímco vláda Netanjahua pokračuje v těchto hanebných činech. Pokud Izrael nezastaví obnovenou vojenskou ofenzivu a nezruší omezení humanitární pomoci, přijmeme další konkrétní opatření,“ uvedly tři spojenecké vlády v pondělním prohlášení.
Izrael je obviněn z genocidy v Gaze a z etnických čistek na tomto území.
Izrael tvrdí, že „vnější tlak ho neodradí“ poté, co Velká Británie pozastavila obchodní jednání
Izrael v úterý uvedl, že vnější tlak nezmění jeho kurz poté, co Velká Británie pozastavila jednání o volném obchodu kvůli válce v Gaze a uvalila nové sankce na osadníky na okupovaném Západním břehu.
„Pokud je britská vláda kvůli své protiizraelské posedlosti a vnitropolitickým úvahám ochotna poškodit britskou ekonomiku, je to její výsostné právo,“ uvedl ve svém prohlášení mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein. “Vnější tlak Izrael neodvrátí od jeho cesty v obraně své existence a bezpečnosti před nepřáteli, kteří usilují o jeho zničení.“
Univerzita v Cambridge oznámila, že po studentských protestech prodá své podíly ve zbrojních společnostech
King's College v úterý oznámila, že jeho správní rada hlasovala pro „přijetí nové politiky odpovědného investování“, která bude v souladu s hodnotami jeho komunity.
K tomuto kroku došlo poté, co loni na Cambridge University proběhly demonstrace a protestující proti válce v Gaze zřídili tábořiště.
Studentská skupina Cambridge for Palestine vyzývá univerzitu, aby se zbavila investic do společností „podílejících se na etnických čistkách v Palestině“.
Podle nové politiky budou finanční investice King's College vyloučeny společnosti, které se podílejí na činnostech „obecně uznávaných jako nelegální nebo porušující globální normy, jako je okupace“. Vyloučeny budou také společnosti, které vyrábějí vojenské a jaderné zbraně, zbraně omezené mezinárodními smlouvami, nebo společnosti, které vyrábějí klíčové nebo specializované součásti těchto zbraní.
Tato politika vychází z diskusí o vztahu mezi investicemi koleje a jejími hodnotami, které byly „vyvolány okupací Ukrajiny a palestinských území“.
Gillian Tett, rektorka King's College, uvedla:
Toto je pozitivní výsledek procesu, do kterého se zapojily hlasy ze všech oblastí naší komunity.
Chválím členy pracovní skupiny za jejich neuvěřitelně promyšlené zapojení a hluboké odhodlání pracovat na přístupu, který odráží hodnoty koleje a demonstruje naši schopnost být vzorem pro transformaci.
Podle agentury PA King's College uvedla, že dalším krokem bude zavedení změn v investičním portfoliu koleje v nadcházejících měsících, s cílem dokončit je nejpozději do konce kalendářního roku.
Studentská aktivistická skupina King's Cambridge 4 Palestine (KC4P) uvedla:
Rozhodnutí King's College musí vyvolat celosvětové odsouzení izraelských akcí proti palestinskému lidu.
Stella Swain, mládežnická a studentská představitelka Palestine Solidarity Campaign, uvedla:
Je to obrovské vítězství, které svědčí o neuvěřitelné síle a odhodlání studentské kampaně na King's College i v celé zemi.
Pokud King's College v samém srdci Cambridge konečně vyslyší své studenty a zbaví se investic do zbrojního průmyslu a společností podílejících se na nelegální okupaci Palestiny, pak může každá univerzita jednat tak, aby se postavila na správnou stranu historie.
Austrálie se připojila k 22 dalším zemím, které odsoudily Izrael za jeho rozhodnutí povolit jen omezenou pomoc do Gazy a zároveň oznámit vojenskou expanzi s cílem „převzít kontrolu“ nad obléhaným pásmem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že jeho jednotky „dosahují pokroku“ při převzetí kontroly nad Gazou poté, co izraelská armáda dříve vyhlásila centrum města za bojovou zónu a při leteckých útocích zabila více než 60 lidí, zatímco jeden z vysokých ministrů prohlásil, že izraelská armáda „vymaže“ to, co z palestinské Gazy zbývá.
Eskalace přichází v době, kdy obyvatelům Gazy hrozí hladomor po 11 týdnech blokády dodávek potravin, paliva a pomoci ze strany Izraele.
V prohlášení vydaném v úterý ráno australského času 23 zemí, včetně Velké Británie, Kanady, Nového Zélandu a Austrálie, vyzvalo Izrael, aby nepolitizoval humanitární pomoc hladovějícímu obyvatelstvu.
Po téměř tříměsíčním obléhání bylo údajně do Gazy vpuštěno asi devět nákladních vozů s humanitární pomocí, ale šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher varoval, že se jedná pouze o „kapku v moři toho, co je naléhavě potřeba“.
Společné prohlášení uznává „známky omezeného obnovení pomoci“, ale vyzývá Izrael, aby dodržoval humanitární zásady a umožnil plné obnovení pomoci a aby humanitární organizace mohly pracovat nezávisle a nestranně.
„Pokud bude politická vůle, válka může skončit,“ říká šéf UNRWA
Šéf agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) uvedl, že „obléhání Gazy“ může být zastaveno, „pokud bude politická vůle“.
Na Evropském humanitárním fóru v Bruselu Philippe Lazzarini, generální komisař UNRWA, řekl:
Myslím, že nám docházejí slova, abychom popsali peklo a hrůzy, které lidé prožívají. Je to rozhodně za hranicí představivosti.
Nejhorší na tom všem ale je, že se nacházíme v situaci, kdy pokud bude politická vůle, válka může skončit a obléhání Gazy může být zrušeno.“
Generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini uvedl, že „obléhání Gazy“ může být zastaveno, „pokud bude politická vůle“.
Propalestinský demonstrant narušil slyšení, na kterém americký ministr zahraničí Marco Rubio vypovídal před senátním výborem pro zahraniční vztahy. Demonstrant byl odveden, zatímco slyšení pokračovalo.
Přední skupina na ochranu spisovatelů odsoudila „pokračující výhrůžky, zastrašování a násilí proti palestinským novinářům v Gaze ze strany Hamásu“.
PEN America v úterním prohlášení uvedla:
Výhrůžky a násilí vůči palestinským novinářům za výkon jejich práce jsou nepřijatelné a Hamás a jeho přidružené organizace musí takové útoky zastavit.
Novináři v Gaze nadále podávají zprávy pod neustálou hrozbou izraelského bombardování – v nejnebezpečnějších podmínkách pro pracovníky médií v moderní historii – a neměli by čelit také pronásledování ze strany Hamásu za to, že informují o nesouhlasu a kritice Hamásu ze strany palestinské společnosti.
Útoky na novináře v podobě bití, zatýkání, sledování a vyhrožování nejen porušují svobodu tisku, ale také omezují zpravodajství o kritických otázkách, včetně veřejného odporu proti vládě Hamásu a humanitárních následků války.
Ve svém prohlášení pro agenturu Agence France-Presse (AFP) švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová uvedla, že sankce by se měly zaměřit na „[izraelské] ministry, kteří prosazují nelegální politiku osídlování a aktivně se staví proti budoucímu řešení dvou států“, přičemž o tom, na které úředníky se sankce zaměří, rozhodnou diskuse v EU.
Zároveň však trvala na tom, že Švédsko je „přítelem Izraele“. Dodala:
Budeme proto nyní také prosazovat sankce EU proti jednotlivým izraelským ministrům.
Své komentáře pronesla při úterním setkání se svými protějšky z EU v Bruselu.
„Ve všech našich kontaktech s izraelskou vládou dlouhodobě požadujeme lepší přístup humanitární pomoci a velmi kritizujeme, že jej nezajistila,“ uvedla Stenergardová.
Rovněž řekla, že Švédsko je znepokojeno ‚tím, jak izraelská vláda pokračuje v eskalaci situace, a to jak svými prohlášeními, tak činy‘.
Švédská ministryně zahraničí v úterý uvedla, že se její země bude v rámci EU zasazovat o sankce proti některým izraelským ministrům kvůli zacházení Izraele s palestinskými civilisty v Gaze.
„Jelikož nevidíme žádné jasné zlepšení situace civilistů v Gaze, musíme ještě více zvýšit tón. Budeme proto nyní také prosazovat sankce EU proti jednotlivým izraelským ministrům,“ uvedla ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová v prohlášení pro agenturu Agence France-Presse (AFP) s tím, že o konkrétních osobách, proti nimž budou sankce směřovat, se bude jednat v rámci EU.
David Lammy v dolní sněmovně britského parlamentu rovněž uvedl, že „nad civilisty v Gaze visí hrozba hladomoru“, a varoval, že se tam „humanitární katastrofa“ prohlubuje.
Až 14 000 dětí v Gaze může zemřít během 48 hodin, pokud se k nim včas nedostane pomoc, varoval šéf humanitární mise OSN Tom Fletcher.
Fletcher uvedl, že včera, kdy Izrael uvolnil svou 11 týdnů trvající blokádu, vjelo do Gazy pět nákladních vozů s humanitární pomocí, ale označil to za „kapku v moři“ a zcela nedostatečné pro potřeby obyvatelstva.
OSN dostala povolení vyslat do Gazy „asi 100“ nákladních vozů s humanitární pomocí, ale to je stále jen pětina toho, co do pásma přicházelo před válkou.
Stalo se tak poté, co lídři Velké Británie, Francie a Kanady v pondělí varovali, že mohou podniknout „konkrétní kroky“ proti Izraeli, pokud nezastaví své rozšiřující se útoky v Gaze a nezruší omezení pomoci, která většinu území přivedla na pokraj hladomoru.
Ministři zahraničí EU budou diskutovat o plánech na přehodnocení vztahů bloku s Izraelem, a to v souvislosti s rostoucími obavami o zoufalou humanitární situaci v Gaze.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvedlo, že za posledních 24 hodin bylo při izraelských útocích zabito 87 lidí. Celkový počet obětí izraelských útoků na území od října 2023 nyní podle ministerstva činí 53 573.
Podle zpráv jsou mezi místy, na která se zaměřily smrtící izraelské letecké údery, město Gaza, Deir el-Balah, uprchlický tábor Nuseirat a uprchlický tábor Jabalia.
Od 7. října 2023 bylo při izraelských útocích na Gazu zabito nejméně 53 573 palestinských obyvatel a 121 688 jich bylo zraněno, uvedlo v úterním prohlášení ministerstvo zdravotnictví v Gaze.
Ministerstvo uvedlo, že za posledních 24 hodin bylo při izraelských útocích na území zabito 87 lidí a 290 dalších bylo zraněno.
Diskuse