Švédsko a Norsko přehodnotily plány bezhotovostní společnosti kvůli obavám z digitálních útoků Ruska

30. 10. 2024

 
Swish, mobilní platební systém, který šest bank spustilo v roce 2012, je ve Švédsku všudypřítomný, od stánků na trhu po kavárny a obchody s oblečením. Velmi populární je také norský ekvivalent, Vipps, který se v roce 2022 spojil s dánským MobilePay a vytvořil Vipps MobilePay. Minulý měsíc byl spuštěn také ve Švédsku.

Bývalý viceguvernér švédské centrální banky v roce 2018 předpověděl, že Švédsko bude pravděpodobně do roku 2025 bezhotovostní.

Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 a následný nárůst přeshraniční hybridní války a kybernetických útoků, z nichž jsou obviňovány proruské skupiny, však přiměly k přehodnocení situace.

Švédská vláda od té doby zcela přepracovala svou strategii obrany a připravenosti, vstoupila do NATO, zahájila novou formu národní služby a reaktivovala svou agenturu pro psychologickou obranu, která má bojovat proti dezinformacím ze strany Ruska a dalších protivníků. Norsko zpřísnilo kontroly na své dříve propustné hranici s Ruskem.

Bezpečnostní přehodnocení se týká i základů toho, jak lidé platí za zboží a služby.

V brožuře s názvem Pokud přijde krize nebo válka, která bude příští měsíc zaslána do každé domácnosti ve Švédsku, ministerstvo obrany doporučuje, aby lidé pravidelně používali hotovost a měli alespoň týdenní zásobu v různých nominálních hodnotách a také přístup k jiným formám placení, jako jsou bankovní karty a digitální platební služby. „Pokud můžete platit několika různými způsoby, posilujete svou připravenost,“ uvádí se v něm.

Vláda rovněž zvažuje přijetí legislativy, která by chránila možnost platit za určité zboží v hotovosti. Hotovost je ve Švédsku zákonným platidlem, ale obchody a restaurace se mohou fakticky stát bezhotovostními, pokud vyvěsí oznámení o omezení platebních metod.

Norští maloobchodní zákazníci měli vždy právo platit v hotovosti, ale toto právo nebylo vymáháno a v posledních letech stále více maloobchodníků přešlo na bezhotovostní platby, čímž bylo zablokováno přibližně 600 000 lidí, kteří nemají přístup k digitálním službám. Vláda v létě přijala opatření a zavedla legislativu, podle níž mohou být maloobchodníci pokutováni nebo sankcionováni, pokud od 1. října nebudou přijímat platby v hotovosti.

Ministerstvo spravedlnosti a veřejné bezpečnosti uvedlo, že „doporučuje, aby si každý ponechal určitou hotovost v pohotovosti vzhledem ke zranitelnosti digitálních platebních řešení vůči kybernetickým útokům“. Uvedlo, že vláda bere připravenost vážně „vzhledem k rostoucí globální nestabilitě s válkou, digitálními hrozbami a změnou klimatu. V důsledku toho zajistila posílení práva platit v hotovosti“.

Ministryně spravedlnosti a mimořádných událostí Emilie Enger Mehlová uvedla: „Pokud nikdo nebude platit v hotovosti a nikdo nebude hotovost přijímat, hotovost přestane být skutečným řešením nouzových situací, jakmile se dostaví krize.“ Dlouhodobé výpadky proudu, selhání systému nebo digitální útoky na platební systémy a banky by podle ní mohly ponechat hotovost jako „jedinou snadno dostupnou alternativu“.

Max Brimberg, výzkumný pracovník švédské centrální banky, uvedl, že odklon od hotovosti byl z velké části způsoben soukromým sektorem. Mnoho bank v zemi před časem zrušilo hotovost v místních pobočkách, což usnadnilo zavádění digitálních platebních služeb pro velmi ochotnou veřejnost.

Podíl nákupů v hotovosti v kamenných obchodech klesl z téměř 40 % v roce 2012 na přibližně 10 % v posledních letech a Brimberg uvedl, že rostou obavy, že hotovost se stane zastaralou.

„To je něco, co my jako centrální banka a také centrální vláda vnímáme jako potenciální riziko, zejména pro lidi, kteří ještě nepřijali digitální ekonomiku, a také pro připravenost, pokud by došlo k ozbrojenému útoku proti Švédsku nebo blízké zemi,“ řekl. „Hotovost tedy plní v platebním systému velmi specifickou roli, jednak proto, že ji vydává stát, ale také proto, že je to jediná forma platby, kterou můžeme použít, pokud systémy pro elektřinu nebo komunikační sítě nefungují tak, jak obvykle fungují.“

Vzhledem k tomu, že všechny švédské platební systémy jsou součástí jednoho ekosystému, mohl by útok zastavit chod společnosti, řekl.

„V podstatě u každé funkce, kterou ve společnosti děláte, musíte použít nějaký druh platby nebo ověřovací analýzy, a to buď pomocí elektronického průkazu totožnosti, nebo elektronické platby,“ řekl. „V případě selhání všech těchto systémů by hrozilo narušení funkčnosti celého švédského systému.“

Centrální banka zvažuje vytvoření a vydávání „elektronické koruny“, která by fungovala jako „digitální doplněk hotovosti“, ale její zavedení by vyžadovalo politický mandát.