Znepokojení nad nedostatkem pokroku v záchraně přírody na konferenci Cop16 roste

31. 10. 2024

 
V době, kdy se zástupci jednotlivých zemí ponořili do druhého týdne jednání na konferenci Cop16 v kolumbijském Cali, která je jejich prvním setkáním od Montrealu, však roste znepokojení nad tím, že se nepodařilo dosáhnout konkrétního pokroku v žádném z hlavních cílů, na nichž se dohodli. Stále více ukazatelů ukazuje, že vlády nejsou na správné cestě. Podle nové zprávy OSN je ke splnění hlavního cíle 30x30 stále potřeba chránit plochu odpovídající rozloze Brazílie a Austrálie dohromady a rozlohu moře větší než Indický oceán.

Slabý pokrok v oblasti financování ochrany přírody a téměř žádný pokrok v reformě dotací rovněž frustrují pozorovatele. V době zveřejnění této zprávy 158 zemí ještě nepředložilo oficiální plány, jak hodlají cíle splnit, jak uvádí Carbon Brief, a promeškalo tak termín, který jim byl stanoven tento měsíc před summitem o biologické rozmanitosti v Cali, kde vlády pravděpodobně nestanoví nový termín.

„Pokrok je příliš pomalý. Myslím, že politické upřednostňování přírody je stále příliš nízké. To se odráží v neplnění cílů. Několik cílů je velmi snadno měřitelných: 30x30 má metriky na plochu a kvalitu, finance mají dolarovou hodnotu. K oběma máme nové údaje, které ukazují, že se nic nedělá,“ řekl Brian O'Donnell, ředitel Kampaně za přírodu.

„Toto je okamžik, kdy je třeba prokázat serióznost a vybudovat důvěru. Zejména v oblasti financí bylo někdy znepokojující, že jsme šli za vládami, abychom se jich zeptali na jejich další postup v oblasti financí, a bylo s námi jednáno, jako bychom žádali něco nového nebo nereálného, na rozdíl od toho, co odsouhlasily právě před dvěma lety. Pro mě je to odrazem toho, že to není skutečný závazek,“ řekl.

Svět nikdy nesplnil cíl, který by zastavil ničení divoké přírody a životodárných ekosystémů. V souvislosti s rostoucími varováními vědců ohledně stavu života na Zemi se objevily velké snahy zajistit, aby v tomto desetiletí tomu bylo jinak a aby vlády dodržovaly cíle, které mají zabránit vymírání volně žijících živočichů a rostlin, jako je omezení používání pesticidů.

Přední představitelé ochrany přírody a vědy vyjádřili v Kali obavy ohledně pokroku, kterého vlády (ne)dosahují při plnění cílů. Martin Harper, generální ředitel organizace Birdlife International, uvedl, že smysluplné kroky v oblasti závazků jsou nezbytné.

„Nemůžeme přijmout nečinnost jako nový normál. Znamená to, že je třeba přijmout více opatření k posílení úsilí o obnovu ohrožených druhů, k ochraně a obnově většího množství půdy, sladké vody a moře a k transformaci našich potravinových, energetických a průmyslových systémů. Máme pět let na to, abychom získali stovky miliard dolarů. Pokud se to nepodaří, děsím se představy, kde budeme v roce 2030,“ řekl.

Inger Andersenová, šéfka OSN pro životní prostředí, uvedla, že je příliš brzy na to, aby se dalo říci, zda vlády nedělají dost pro splnění cílů, a zdůraznila, že mnohé z nich usilovně pracují. Řekla, že se objevily známky pokroku, ale uznala, že je třeba udělat více.

„Svět na tom pracuje. Splníme do roku 2030 všechny cíle? Doufám, že ano. Pokud ne, bude to katastrofa? Ne, ale slíbili jsme si, že se budeme snažit a uděláme to nejlepší, co můžeme,“ řekla. „Máme před sebou ještě šest let.“

Vědci na summitu o přírodě v Cali uvedli, že politické tempo neodpovídá rozsahu výzvy. Nathalie Seddonová, profesorka biologické rozmanitosti na Oxfordské univerzitě, uvedla, že do konce desetiletí je třeba udělat mnohem více.

„Termín pro dosažení cílů v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 existuje z nějakého důvodu: biologicky rozmanité a odolné ekosystémy jsou základem našich ekonomik a blahobytu. Špatný výsledek v této oblasti není jen špatnou zprávou pro divokou přírodu; podkopává potravinovou bezpečnost, kvalitu vody, odolnost vůči katastrofám a ekonomickou stabilitu. Zhoršuje klimatické dopady rekordních veder, požárů, povodní a sucha,“ uvedla.