30. 11. 2023
Ministr pro komunikaci Šlomo Karhi navrhl, aby vůči listu Haaretz byly uplatněny finanční sankce, a obvinil jej ze "lživé, poraženecké propagandy" a "sabotáže Izraele ve válečné době". Cílem návrhu je zrušit státní předplatné listu a zakázat zveřejňování úředních oznámení.
Svaz izraelských novinářů označil tento krok za "populistický návrh postrádající jakoukoli logickou proveditelnost". Haaretz, který je nezávislým deníkem, vychází od roku 1919 a často se stává terčem útoků pravicových úřadů, informuje Colleen Murrell na webu The Conversation.
Vláda 20. října přijala mimořádná nařízení, která jí umožňují dočasně uzavřít zahraniční média považovaná za škodlivá pro zemi. Tato legislativa umožňuje uzavřít a zablokovat jakékoli médium vždy na 30 dní.
Deník Haaretz 15. října upozornil, že dřívější návrh legislativy s názvem: "Omezení pomoci nepříteli prostřednictvím komunikace" obsahoval plány na rozsáhlá omezení domácích i zahraničních médií. Ta nakonec do nového zákona zahrnuta nebyla.
Karhího záměrem v rámci této legislativy bylo také zrušit katarskou televizní stanici Al-Džazíra. Tento konkrétní návrh však kabinet odmítl kvůli roli Kataru v současných jednáních o výměně rukojmích a vězňů. Dne 13. listopadu deník Times of Israel informoval, že stejná legislativa byla použita k zamezení vysílání libanonského kanálu Al-Mayadeen TV na území Izraele a na okupovaných palestinských územích, a to z "bezpečnostních důvodů".
Izraelský ministr obrany Yoav Gallant obvinil tuto televizi z toho, že je "hlásnou troubou Hizballáhu", a její novináře z toho, že "podporují terorismus, a přitom se vydávají za reportéry".
O
týden později byli dva reportéři této stanice zabiti při izraelském náletu na
jižní Libanon. Zpravodaj Farah Omar a kameraman Rabih al-Maamari pokrývali
střelbu mezi Hizballáhem a Izraelem v Tayr Harfa, kilometr od izraelských
hranic, když byli zasaženi.
Výbor na ochranu novinářů na svých internetových stránkách označil Al-Mayadeen za organizaci "spojenou s Hizballáhem" a zároveň vyzval k "nezávislému vyšetření zabití novinářů". Zdůraznil, že "novináři jsou civilisté, kteří v době krize vykonávají důležitou práci a nesmí být terčem útoků válčících stran".
CPJ uvádí, že od začátku konfliktu bylo zabito 57 novinářů a pracovníků médií. Z toho je 50 Palestinců, čtyři Izraelci a tři libanonští pracovníci médií.
Deník The Times uvedl, že novinářská práce listu Haaretz "z velké části podporovala válečné úsilí, i když byla velmi kritická vůči vládě, která ho vedla".
Šlomo Karhi při útoku na noviny napsal dopis tajemníkovi kabinetu Jossimu Fuchsovi, v němž citoval z několika článků, které byly ve skutečnosti spíše názorovými sloupky než přímými zprávami.
Jeden z nich napsal Gideon Levy 9. října pod titulkem: "Izrael nemůže uvěznit dva miliony Gazanů, aniž by za to zaplatil krutou cenu". Levy v něm napsal: "Za vším stojí izraelská arogance; představa, že nikdy nezaplatíme cenu a nebudeme za to potrestáni. Budeme nerušeně pokračovat dál."
V dalším sloupku byla jako důkaz "poraženecké a lživé propagandy" Haaretzu zmíněna také Amira Hassová. Karhi citoval z jejího článku z 10. října: "Za několik dní Izraelci prošli tím, co Palestinci zažívali a stále zažívají jako běžnou věc po celá desetiletí - vojenské vpády, smrt, krutost, zabité děti, těla nahromaděná na silnici."
V reakci na Karhiho útoky na noviny obvinil vydavatel Haaretzu Amos Schocken vládu ze snahy "potlačit svobodný tisk v Izraeli". V příspěvku na X (dříve Twitter) napsal: "Když nás chce Netanjahuova vláda umlčet, je čas číst Haaretz.
Celý text v anglickém originále ZDE
Diskuse