Černá Hora hledá nové tváře: bude změna u moci triumfem proevropských sil?

22. 3. 2023

čas čtení 9 minut
První kolo prezidentských voleb v Černé Hoře, které se konalo 19. března, nepřineslo jen senzaci – ukázalo se, že politický systém země brzy čeká rozsáhlé přeformátování, píše Jurij Pančenko.

V posledních letech se politika Černé Hory balancuje mezi národními pročernohorskými silami zaměřenými na integraci do EU a prosrbskými a proruskými silami.

A od roku 2020, kdy podle výsledků parlamentních voleb "Srbové" poprvé dostali příležitost vytvořit vládu, se tato konfrontace změnila v hlubokou politickou krizi.

Právě z těchto pozic byly zvažovány prezidentské volby v roce 2023 – věřilo se, že boj ve druhém kole proběhne mezi úřadujícím prezidentem Milo Djukanovičem (prozápadním, ale člověkem, který má pověst zkorumpovaného úředníka) a otevřeným "přítelem Putina" a vůdcem hnutí "Demokratická fronta" Andrejem Mandičem.

Ten navíc vypadal jako favorit závodu, a to navzdory skutečnosti, že jeho vítězství riskovalo, že se Černá Hora změní ve zkrachovalý stát, což ho připraví o vyhlídky na vstup do EU.

První kolo prezidentských voleb tyto předpovědi zcela zničilo.

Proti stávajícímu prezidentovi se postaví nováček v černohorské politice, bývalý ministr hospodářství Jakov Milatovič. A nyní je to on, kdo vypadá jako jasný favorit, a jeho vítězství zahajuje proces rozsáhlého přeformátování politických elit země.

Jaké změny čekají Černou Horu? A co to znamená pro její prozápadní směřování? Zkusme na to přijít.

Nové tváře černohorské politiky

První signál, že tradiční "bipolární" systém černohorské politiky se chýlí ke konci, zazněl loni na podzim.

V místních volbách, které se konaly v největších městech Černé Hory, pak zcela nečekaně zvítězila zcela nová politická síla – hnutí "Evropa teď", zaregistrované ve stejném roce.

Zakladateli tohoto hnutí jsou dva bývalí ministři ve vládě Zdravka Krivokapiče: Milojko Spajić (bývalý ministr financí) a Jakov Milatovič (v čele ministerstva hospodářství).

Stojí za to objasnit, že vláda Zdravka Krivokapiće je první vládou vytvořenou poté, co se k moci dostaly prosrbské strany vedené Demokratickou frontou. Pak, aby Evropany předčasně nevyděsili, rozhodli se sestavit vládu technokratů – a v EU dlouho upřímně věřili, že tato změna moci nemá za cíl změnit zahraničněpolitický kurz země, ale pouze zlepšit ekonomiku a bojovat proti korupci.

Není divu, že do čela ekonomického bloku byli jmenováni specialisté se západním vzděláním a zkušenostmi ze Západu (zejména Milatovič studoval v USA, Rakousku, Itálii a Británii a pracoval v Evropské bance pro obnovu a rozvoj i v Deutsche Bank).

Oba ministři se stali známými svou ambiciózní, ale kontroverzní ekonomickou reformou. Počítala s rychlým nárůstem mezd a důchodů, zatímco peníze na to měly být získány prudkým snížením sociálních dávek, především na zdravotní péči.

Tato reforma nebyla nikdy plně realizována, ale výrazně zvýšila popularitu obou ministrů, což učinilo jejich cestu do politiky téměř nevyhnutelnou.

Nové hnutí tak vytvořili "dobří Srbové", kteří na jedné straně obhajovali posílení vazeb se Srbskem a aktivně podporovali srbskou pravoslavnou církev (v Černé Hoře se stala plnohodnotným politickým hráčem), ale na druhé straně prosazovali zachování západního kurzu a urychlení vstupu do EU.

"Mnoho západních diplomatů, kteří hovořili s lídry tohoto hnutí, tvrdí, že jsou absolutně prozápadními politiky, navzdory jejich srbskému původu a vazbám na SEC. Samozřejmě je to povzbudivé, ale neměli bychom zapomínat, že západní diplomaté se v černohorských politicích opakovaně spletli již dříve," řekl jeden diplomat pod podmínkou anonymity.

Vítězství strany, která nemá zastoupení ani v parlamentu, v místních volbách bylo výzvou jak pro srbskou Demfront, tak pro stranu prezidenta Djukanoviće DPS.

Není divu, že když lídr Evropa teď Milojko Spaić oznámil svou účast v prezidentských volbách, válčící strany udělaly vše pro to, aby ho ze závodu odstranily. Formálním důvodem bylo objevení druhého srbského občanství.

Místo toho se prezidentským kandidátem stal jiný stranický lídr, Jakov Milatovič.

A byl to on, kdo se stal hlavní senzací prvního kola, když získal podporu 29,1% voličů.

Prohrál tak pouze se současným prezidentem Milo Djukanovićem (35,3%), ale výrazně před Andrejem Mandičem (19,2%), což mu umožnilo postoupit do druhého kola.

Je příznačné, že ani vedení ve výdajích na reklamu nepomohlo Mandičovi dostat se do druhého kola. Podle mediálních expertů jeho politická reklama zabírala více než třetinu celého politického televizního vysílání, což je více než reklama Milatoviče a Djukanoviče dohromady.

Lídr bez šance na výhru

"Víme, kde jsou centra naší budoucí podpory a v příštích 14 dnech budeme tvrdě pracovat, abychom je posílili a zajistili konečný triumf," ukazuje prezident a vítěz prvního kola Milo Djukanović náladu na vítězství.

Tuto náladu však nesdílejí černohorští politologové, kteří se domnívají, že nyní jsou šance na jeho vítězství kriticky malé.

Djukanović a jeho strana DPS tak mají stabilní jádro příznivců, kteří prezidentovi zajistili vedení v prvním kole. Toto jádro se však nadále zmenšuje. Konkrétně v prvním kole hlasovalo v parlamentních volbách v roce 2020 pro Djukanoviće o 600 000 voličů méně než posledně. A pro malou Černou Horu je to velmi velké snížení.

Hlavním problémem je však toxicita černohorského prezidenta.

Tato toxicita spolu s banální únavou z dlouholetého lídra země zabrání Djukanovićovi přilákat hlasy voličů, kteří v prvním kole podpořili jiné kandidáty.

Taková příležitost by nastala pouze v případě, že by Djukanovićovým soupeřem ve druhém kole byl ještě toxičtější a otevřenější "přítel Putina" Andrej Mandič. Nicméně Jakov Milatovič má mnohem větší potenciál přilákat další hlasy.

Bezprostředně po skončení prvního kola řada kandidátů oznámila svou podporu Milatovičovi, včetně "bronzového medailisty" Mandiče. Nicméně ho podporují i prozápadní kandidáti a technokratický premiér Dritan Abazović.

Taková podpora by měla stačit k překlenutí propasti s Djukanovićem a vítězství ve volbách.

"Dnes večer jsme udělali rozhodující krok směrem k 2. dubnu, kdy si zajistíme vítězství. Bude to vítězství pro celou Černou Horu, na které čekaly generace, vítězství spravedlivější, krásnější, bohatší a evropštější Černé Hory," řekl Jakov Milatovič bezprostředně po vyhlášení výsledků prvního kola.

Volby před volbami

Nejzajímavější události však lze očekávat po vyhlášení vítěze prezidentských voleb.

Dva dny před prvním kolem oznámil prezident Djukanović konání předčasných parlamentních voleb na 11. června. Parlamentní většina již tento dekret napadla u Ústavního soudu a s největší pravděpodobností bude tato námitka zamítnuta.

Předčasné parlamentní volby byly vyhlášeny za jiným účelem, ale nyní se stávají pro Milatoviče skutečným darem osudu. Pokud vyhraje, tyto volby dají reálnou šanci "Evropě teď", která ještě nemá jediný mandát, nejen aby získala oporu v parlamentu, ale také aby si nárokovala největší frakci.

To konečně přeformátuje černohorskou politiku.

Otázkou však zůstává, jaká bude volba "Evropy teď", pokud aby získala většinu, bude muset vytvořit koalici buď s Djukanovićovou DPS, nebo s proruskou "Demfront".

EU počítá s tím, že novou koalici vytvoří prozápadní síly, což odstraní všechny překážky na cestě Černé Hory k členství v EU.

Možná, že "Evropa teď" nebude potřebovat koaliční partnery, protože získala jasnou většinu. Nebo, aby získala většinu, bude muset do koalice zapojit nějakou malou proevropskou stranu, jako je URA současného technokratického premiéra Abazoviče.

Je však velmi pravděpodobné, že vytvoření prozápadní koalice nebude možné bez účasti Djukanovićovy strany. S největší pravděpodobností bude Západ silně lobbovat právě za takový koaliční formát.

Ale je tu značný problém.

Pro většinu černohorských stran je koalice s DPS vysoce nepřijatelná, přinejmenším dokud Djukanović zůstane jejím vůdcem.

Není však známo, zda bude úřadující prezident souhlasit s politickým odchodem do důchodu, pokud bude ve volbách poražen. Mnoho odborníků se domnívá, že během dlouhých let u moci se Djukanović natolik vžil do role "otce národa", že politický důchod je pro něj nemožný.

Nakonec by jinak mohl odmítnout účast v letošních prezidentských volbách – předpokládá se, že takový krok by výrazně zvýšil šance na vítězství kandidáta jeho strany.

Horká politická sezóna proto bude v Černé Hoře pokračovat i po skončení prezidentských a parlamentních voleb.

Nyní však existuje naděje, že se země bude moci konečně vrátit na prozápadní cestu a černohorští "přátelé Putina" konečně ztratí příležitost ovlivnit směřování státu.

Celý text v ukrajinštině: ZDE

0
Vytisknout
2757

Diskuse

Obsah vydání | 23. 3. 2023