Volebni účast 5,12 procenta v jednom pražském okrsku…

26. 9. 2022 / Pavel Veleman

čas čtení 4 minuty

 Ti, kdo v tomto okrsku přišli volit, jsou pro mne skuteční hrdinové volebního práva

"Nevím, kde na to béřou někteří nervy, že jdou celý život po tenounkém ledě, pod kterým co chvíli někdo nenávratně zmizí, a je utěší stavba garáže…"

(Jan Hanč - Události)

Opět všechny partaje a hnutí zvítězily v obecních volbách. Toto naše věčné "uvitězení" všeho a všech zažíváme v každých volbách neustále…

 

Když jsem sledoval v pátek a sobotu ve volební komisi všechny ty pražské občany, kteří tvoří průměr kolem 40 procent volební účasti, připadal jsem si trochu v jiném světě, než na který jsem zvyklý. Ne, to opravdu nejsou lidé, kteří se musejí  bát o svou existenci. Vidíte to na jejich chování, na jejich jednání, na jejich suverénnosti.

Najednou člověk vidí, jak jsme sami zafixování ve svém světě sociální komunity a když nechceme, nevidíme sociální realitu té druhé (daleko větší) skupiny lidí která se žádných voleb nikdy neúčastní. Ono v opravdovém smutku, v depresi, v exekuci, uprostřed starostí, jak zaplatím dětem kroužky,  jak uhradím energie  to většinou vede k tomu, že nemáte chuť - volit vyžehlené, omlazené politiky a političky, kteří se na Vás smějí z plakátu, že nepoznáte, zda to není reklama na žvýkačky.

Uvědomíte si, že Ti, co většinou chodí k volbám, jsou lidé systému, kteří politiky  nepotřebují k řešení svých životních problémů, ale potřebují hlavně statusovou stabilitu, která funguje často přes všechny společenské změny. Hlavně nic opravdu primárního neměnit Je evidentní, že jsme schopni se daleko lehčeji přizpůsobit díky sociální adaptabilitě svých zděděných kontaktů a kompetencí, které vědomě i nevědomě využíváme takřka neustále.

A přitom je zde ještě jiný svět občanů, který ve volební místnosti nepotkám. Život frontového vojáka je důvodem, proč panské starosti - přenechávají nám. A naší morální povinností je hájit i jejich zájmy, vlastně je tak trochu zastupovat a bojovat za jejich alespoň trochu snesitelný život, vnášet mezi politiky jejich témata…

Volební okrsek, kde mohou kandidovat lidé, kteří mají trvalé bydliště tzv. na městském úřadě/ohlašovně a kam patří tisíce lidí, měl volební účast maličko přes 5 procent (jak symbolické směrem k volebnímu systému této země). Znovu opakuji - ostatních okrscích v Praze volební účast kolem 40 procent.

Opravdu si stále myslíte, že volby reprezentují  všechny občany a že je to chyba těchto voličů, kteří k volbám nechodí? Pakliže ano, vítejte v jednoduchém, myšlenkovém světě, který Vám opravdu bez ironie přeji, leč má jednu malinkou vadu na kráse - je neudržitelný….

Já smekám před těmi pěti procenti voličů, kteří si dokázali v mnohdy šílené osobní situaci své svého sociálního okolí najít čas a místo, kdy odevzdat svůj volební hlas…A ten zbytek, který tvoří "pouhých" 95 procent voličů - naprosto chápu jejich volební nepřítomnost a můj hlas patřil politikům, kteří hájí jejich zájmy.

Pakliže ve volebním obvodu, kde dlouhodobě žiji, se však stává zastupitelem člověk, který kandiduje na kandidátce SPD), který si napsal na kandidátní listinu své povolání - sociální pracovník, potom moje práce s klienty snad má ještě nějakou chvíli aspoň trochu smysl.

Nevím však, jak dlouho lze "případné" otočení této činnosti  "na hnědo" spojit s legitimitou etiky sociální práce…

Ti, kdo čtou občas mé články, vědí, že moje etická osobní a pracovní integrita asi "bohužel" nemůže být dlouhodobě v rozporu….





1
Vytisknout
4878

Diskuse

Obsah vydání | 29. 9. 2022