Co jsou Putinovy "tradiční hodnoty"?

7. 9. 2022

čas čtení 3 minuty
Vladimir Putin nikdy pořádně nedefinoval "tradiční hodnoty", které údajně prosazuje - nejen proto, že on a jeho příznivci používají tento termín k pokrytí různých věcí v různých časech, ale také proto, že doufají, že použijí různé části minulosti k vytvoření populární hráze proti změnám, říká Ilja Kukulin.

Úřady jsou toho schopny, protože tradiční hodnoty mají obrovskou emocionální sílu při sjednocování lidí proti těm, o nichž se říká, že jsou cizáci, a protože lidé zažili destruktivní změny a chtějí se něčeho držet.

To, co se dnes v Rusku ve skutečnosti děje je druh "vynalézání tradice", o kterém hovořili Eric Hobsbawn a Terence Ranger ve své knize z roku 1983 s tímto názvem. Tito autoři ukázali a Rusko také ukazuje, že mnoho z věcí, o kterých lidé věří, že jsou tradiční, jsou ve skutečnosti docela moderní.

Klasickým příkladem toho v současném Rusku je rozšířená víra, že matrjošky jsou součástí ruské tradice, ačkoli ve skutečnosti byly vyvinuty teprve v roce 1900 a pravděpodobně v reakci na importované japonské panenky.

Poučnější z hlediska svých důsledků je povýšení dne Sv. Petra a Febronie na Den rodiny, lásky a věrnosti. Jak poznamenali liberální kritici, když s tím Putinův režim v první dekádě tohoto století započal, tito dva neměli žádné děti, a proto se stěží dali prezentovat jako vzorová rodina.

Takové snahy trvat na tradiční povaze věcí, které tradiční nejsou, má dva cíle. Prvním je zastrašit lidi před jakýmikoli inovacemi, které režim neprezentuje jako tradiční, a druhým je přijít s prostředkem, jak označit některé lidi, kteří se staví proti tomu či onomu kroku, jako cizích dějinám země, a tak si prý zasluhují neúctu.

Všechny totalitní a autoritářské režimy to dělají, protože je nutné udržet jejich moc. Důležitější otázkou je, proč tolik lidí v některých společnostech, jako je ruská, touží přijmout tento model. To má dva důvody.

Na jedné straně stále existuje významná vrstva v populaci, která prošla masivními změnami, jež považuje za škodlivé a podporuje tak ty, kteří se staví proti nim. A na druhé straně samotný režim prosazuje stále rychlejší změny, ale musí to dělat tak, aby se lidé jeho kroků neděsili. Nazvat je tradičními je účinný způsob, jak toho dosáhnout.

To vše vede k cenzuře, ale také se to stává samoreprodukujícím mechanismem, a tak to pohání režim, aby se stal extrémnějším, ať už se vydá jakýmkoli směrem. Je tedy pravděpodobné, že se stane agresivnějším jak vůči své vlastní společnosti, tak vůči zbytku světa, přičemž v každém případě tvrdí, že brání minulost, která nikdy neexistovala.

To už vede k absurdním rozporům, které mohou nakonec explodovat. Například v době, kdy někteří Rusové umisťují sochy Lenina zpět do ukrajinských měst, která obsadila ruská armáda, jiní Rusové prosazují na Donbasu radikální pravoslavný fundamentalismus.

Alespoň prozatím tyto dva trendy koexistují, protože jak Leninův kult, tak konzervativní pravoslaví se vztahují stejnou měrou k minulosti, a proto jakoby pomáhají bránit se budoucnosti. Ale budoucnost má schopnost překvapit, protože přichází nezávisle na tom, zda ji chceme, nebo ne.

Zdroj v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
4437

Diskuse

Obsah vydání | 9. 9. 2022