O potřebnosti "prověřených kádrů"

7. 7. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • Kandidát na místo vrchního státního zástupce ještě pár měsíců před pádem starého režimu posílal za mříže odpírače vojenské služby. 
  • Prokázal tím nulový respekt k mravní integritě a lidským právům, nad něž ještě i dnes nadřazuje účelově vykládaný právní pozitivismus. 
  • V situaci, kdy by český vrchní státní zástupce měl odolávat systematickým tlakům na politicky motivované zásahy do justice, jde jednoznačně o nevhodného kandidáta na takový post. 

Kandidát Zemanovy ministryně (ne)spravedlnosti v Babišově vládě Marie Benešové na místo vrchního státního zástupce Igor Stříž krátce před pádem starého režimu posílal do vězení lidi, kteří z důvodu svědomí odmítali nastoupit vojenskou službu.

Činil tak ještě i v době, kdy si vrabci na střeše štěbetali o tom, že staré pořádky nebudou mít dlouhého trvání.


A zároveň v době, kdy v civilizovaných zemích měli odpírači z důvodu svědomí zpravidla standardní možnost nastoupit náhradní vojenskou službu, například ve zdravotnictví či jiném civilním odvětví, kde mohli pracovat, aniž by nosili zbraň a cvičili se v zabíjení.

Dnes díky filmům jako je Gibsonův Hacksaw Ridge (2016) dokonce už i fanoušci vojenství chápou, že ten, kdo odmítá pozvednout zbraň, může být třeba ve skutečnosti i hrdina.

V době, kdy Stříž coby vojenský prokurátor rozhodoval o osudech čs. odpíračů, pochopitelně taková situace ještě nepanovala. Stačilo se nicméně poněkud rozhlédnout do zahraničí, v němž nezanechala stopy stalinská "justice" a jí účelově uzpůsobené pojetí meziválečné tradice čs. právního pozitivismu, aby člověk viděl, že se tam odpíračům vesměs snaží nabídnout jiný způsob, jak si splnit povinnost vůči společnosti - místo aby jim nasazovali psí hlavu, žvandali o jejich "společenské nebezpečnosti" a posílali je do vězení, jako to učinil bývalý olomoucký vojenský prokurátor.

Ten ovšem shora uvedeným způsobem naprosto neuvažoval - a z aktuálních vyjádření vyplývá, že ani zpětně, dodnes tak neuvažuje. Z jeho pohledu neudělal vůbec nic diskutabilního, když poslal za mříže lidi, kteří se často nejprve v rámci daných možností pokusili udělat vše pro to, aby vojenskou službu nemuseli nastoupit z tehdy legálních důvodů.

Pochopitelně, že skutečné obchazeče pravidel, kteří si prostě zašli za známým psychiatrem či jiným lékařem a zařídili si "zbavení" typicky postranním normalizačním způsobem, Stříž do vězení neposílal.

"Pravidla" vynucoval výhradně jen exemplárním trestáním těch, kterým po vyčerpání legálních možností svědomí nedovolovalo nic jiného, než se zavedeným poměrům otevřeně postavit, místo aby je jako mnozí jiní "fikaně" obešli režimem bez problémů tolerovanou cestičkou ohebného vyčuránka s konexemi.

Je zjevné, že odchod Pavla Zemana zanechal post nejvyššího státního zástupce velmi exponovaný, vystavený soustavným politickým tlakům, které odpovídají trendu u našich "iliberálních" sousedů v Maďarsku a Polsku. Tlakům, které směřují k opětovnému podřízení justice diktátu politických šíbrů ve stranických sekretariátech, jako tomu bývalo už za starého režimu.

Igor Stříž vzhledem ke své minulosti i současným postojům k ní ovšem představuje spíše "prověřený kádr" v tradičním smyslu, jaký tento výraz míval před listopadem 1989, než vhodného kandidáta na špičkový justiční post ve zlomové době.

Prokázal a prokazuje, že mravní integritě a lidským právům, i tehdy formálně uznaným komunistickou legislativou, nadřazuje tupou poslušnost vůči vrchnosti.

2
Vytisknout
6190

Diskuse

Obsah vydání | 13. 7. 2021