Berlínský experiment s regulací nájemného po roce kolabuje

12. 3. 2021

čas čtení 4 minuty

"Bojím se o Berlín," říká Rolf Buch, který se narodil a vyrostl v Porýní. Šéf největší evropské firmy s residenčními nemovitostmi Vonovia má za to, že městská politika zastropování nájemného dosáhla velmi málo dobrého, ale způsobila vážné vedlejší škody. I pokud Spolkový ústavní soud v příštích několika měsících prohlásí zastropování nájemného za neústavní, jak mnozí očekávají, Berlín se nevrátí před bod nula. Protesty budou pokračovat, obává se Buch.


Tváří v tvář rostoucím nepokojům kvůli nájemnému, které Berlíňané považují za nedostupné, městská rada kontrolovaná koalicí sociálních demokratů, zelených a Die Linke, zavedla pětileté zastropování nájemného pro všechny nájemní byty postavené před rokem 2014, které začalo platit před rokem. V první fázi, která vstoupila v platnost 23. února 2020, bylo nájemné zhruba 1,5 milionu bytů zmrazeno na úrovni k červnu 2019. Když 23. listopadu odstartovala fáze dvě, nájemci měli povinnost snížit veškeré nájemné, které převyšovalo o více jak 20 % seznam nově definovaných maximálních hodnot, které jsou stanoveny mezi 3,92 - 9,80 euro za metr čtvereční - v závislosti na kvalitě bytu a vybavení. Všechny budoucí smlouvy se mají držet stanovených maximálních hodnot.

Ministr spolkové země Berlín za Die Linke považuje plán za úspěch, protože nájemné v hlavním městě kleslo. SPD počátkem března předložila plán zastropování nájemného po celé zemi v rámci programu pro příští celostátní volby v září. A nedávná studie Německého institutu pro ekonomický výzkum zjistila, že nájemné v bytech postavených před rokem 2014 kleslo o 11 %.

Nicméně problémem, jak bylo možno snadno předpovědět a jak také bylo předvídáno, je, že zastropování výrazně zhoršilo nedostatek bytů ve městě: Počet reklam na byty se snížil o polovinu. Podnájemníci se samozřejmě svých bytů s regulovaným nájemným drží jako klíšťata. Nájemci užívají byty pro vlastní potřebu, prodávají je, nebo je prostě udržují prázdné v naději, že soud nové předpisy zruší. Mezitím nájemné a prodejní ceny v neregulované části trhu a ve městech nedaleko Berlína, jako je Postupim, rostly mnohem rychleji, než v jiných velkých německých městech.

Díky bývalému postavení dotovaného ostrova ve Východním Německu prodělal berlínský realitní trh extrémní cenové fluktuace. Mnoho let po sjednocení byly nájmy v Berlíně stále mnohem nižší, než v jiných velkých německých městech. Nabídka nádherných starých bytů s vysokými stropy, vysokými okny a velkými salony byla hojná. V polovině 90. let počet obyvatel Berlína klesl a městští plánovači předpokládali, že trend bude pokračovat. Pak ale přišla vlna přistěhovalců a mladých Němců, které přitahovaly nízké nájemné, proslulá umělecká scéna, nonstop otevřené noční kluby a kvetoucí pracovní trh. V posledních letech přišlo v průměru ročně do Berlína 30 - 40 000 lidí, což vneslo napětí do sociálních služeb jako školky a kliniky. Nájemné vyletělo vzhůru. Za posledních deset let se více jak zdvojnásobilo. Příjmy s nárůstem krok nedrží.

Berlín může čelit těžkému podzimu, pokud ústavní soud zastropování zruší. Nájemci mohou získat právo na náhradu za nájemné, o něž přišli, předpokládá se přitom nárůst nezaměstnanost a insolvence kvůli pandemii. Přibývá podpisů pod petici z roku 2019, která žádá přinutit společnosti vlastnící více jak 3 000 nemovitostí, aby je prodaly zadluženému městu.

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
6240

Diskuse

Obsah vydání | 16. 3. 2021