45 lidí - včetně pěti dětí - zemřelo u pobřeží Libye, dalších 10 jižně od Kanárských ostrovů
Drsnou
realitu migrační krize pokračující u pobřeží severní Afriky podtrhly
dvě tragédie tento týden, při nichž zemřelo nejméně 55 lidí.
45
osob, včetně pěti dětí, zahynulo, když u libyjského pobřeží vybuchl
motor jejich člunu. Je to letos dosud největší uprchlická katastrofa ve
Středozemním moři, konstatuje OSN.
Španělské úřady potvrdily, že mrtvoly deseti uprchlíků byly nalezeny v částečně potopeném člunu nedaleko Kanárských ostrovů.
Bývalý manažer Trumpovy předvolební kampaně r. 2016 Steve Bannon
byl ve čtvrtek zatčen a obviněn, že se účastnil na rozkradení
finančních darů z internetové sbírky s názvem " Stavíme zeď", která
vybírala peníze na stavbu kontroverzní zdi Donalda Trumpa na hranici s
Mexikem. Bannon zneužil nejméně milion dolarů z této sbírky pro své
osobní výdaje, konstatují federální prokurátoři na Manhattanu.
Otevřená společnost uvržená do situace, která přináší obavy a nejistotu a zároveň je nová a neexistují návody na osvědčená řešení, se nutně snaží s takovou situací vyrovnat. A to i prostřednictvím veřejného diskursu, v němž se střetávají různé postoje a názory, za nimiž stojí různě akcentované zájmy. To je přirozené a žádoucí.
Koronavirus, covid-19, takovou situaci nastolil a postavil českou společnost před dilema v řešení poměru ochrany ohrožených a kolaterálních dopadů takové ochrany, jež nutně znamená omezení osobních svobod. Samo o sobě je to prospěšné, zároveň to ale ukazuje na charakter společnosti, její vztah k veřejnému zájmu a zejména k autoritě, která tento veřejné ý zájem reprezentuje.
Češi mají vůči autoritě vztah nedůvěřivý, historicky ovlivněný tím, že tato autorita nevyvěrá ze společenské shody, je nadřazená, nikoliv podřízená veřejnému zájmu a je represivní, svou pozici udržuje pod hrozbou legitimního násilí. Těžko se pak divit, že tímto způsobem nemálo Čechů nahlíží i na řešení koronavirových omezení. Jinými slovy, nejde o ně, jde o postoj k autoritě a jí svěřené moci obecně. Nebyli jsme doposud schopni se s tímto handicapem vyrovnat.
(For English, scroll below. This interview is in English with Czech
subtitles)
Aleś Michalevič byl hlavním opozičním kandidátem v běloruských volbách
r. 2010, byl proto zatčen a mučen. Dostal politický azyl v České
republice. Teď je zpět v Minsku a v tomto Rozhovoru Britských listů s
ním hovoří Jan Čulík o průběhu a vyhlídkách tamější nynější demokratické
revoluce. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k
dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od
středy 19. srpna 2020.
Aleś Michalevich was the main opposition candidate in the 2010 general
election in Belarus. He was therefore arrested and tortured. He
escaped to the Czech Republic where he was given political asylum. He is
now back in Minsk. Jan Čulík discusses the progress and the prospects
of the ongoing democratic revolution in Belarus in this Britské listy
Interview, which is broadcast on the Czech cable TV station
Regionalnitelevize.cz from Wedesday 19th August 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Dostávají se k nám zprávy od lékařů, že velká část českých
pacientů prostě v existenci koronavirové pandemie nevěří. České
sdělovací prostředky nekriticky dávají prostor pošukům s akademickými
tituly, kteří bez věcné korekce šíří naprosté nesmysly: buď, že byl nový
koronavirus uměle vyroben v laboratoři jako biologická zbraň (vědecky je
prokázáno, že to je blbost), nebo že koronavirus není vůbec žádný
problém, je lehčí než chřipka.
Je pozoruhodné, že se informace o
tom, co vlastně Covid-19 je, a jak na nakažené působí, se ve věcné a
srozumitelné formě zjevně nedostávají do většiny české společnosti,
navzdory tomu, že už na Covid-19 zemřelo skoro 800 000 lidí.
Proč česká vláda informační kampaní lidem nevysvětlí, jasně a stručně, o co jde? O toto:
Tak, a od září máme zase roušky. Správně nebo špatně? Nekritizuji to - jenomže vůbec to nemuselo být a to je to velmi špatné.
Česká
vláda se chová jako kdysi binární robot Karel - zná jenom dvě činnosti,
ano a ne. Zákaz a příkaz. Plošně a bez vysvětlování. Ne že bych se moc
divil, protože tohle je vlastně to řízení státu jako firmy: namísto
nuancovaných postupů a diskusí jen vyhlašování rozkazů z místa
generálního ředitele. "Jste teď všichni moji podřízení, budetě poslúchať
na slovo!"
Jenomže
NEBUDOU. Odpor vůči opatřením doslova houstne ve vzduchu. V březnu jsme
všichni disciplinovaně poslechli, v září to budou bojkotovat, obcházet,
šidit. Proč? Protože opatření jsou ode zdi ke zdi, nejasná,
nesrozumitelný, nezdůvodněná. Mají pocit, že jim vláda lže, že kecá,
mlží a plácá. V březnu jí věřili, dnes už ne.
S prvním uvolňováním covidových opatření se rozbujelo anti-rouškové rebelství stejně statečně a zpozdile, jako se po Sametu rozbujel antikomunismus. Titíž bojovníci, kteří ještě v ´48 srdnatě bojovali s ck mocnářstvím, i dnes mají neochvějný smysl zbabělců, kteří začnou bojovat s nepřítelem, až když je poražen (lhostejno či zdánlivě či doopravdy). Vykřikovat cosi o náhubcích, rouškové totalitě, symbolickém umlčování, o účinnosti roušek jako plotu tito bojovníci umí jen tehdy, když jim za to nic nehrozí a čím více dostávají v médiích všeho druhu více prostoru, tím více halasí z plných plic o tom, jak jsou utlačovaní, což je ovšem starý konzervativní zvyk.
Ruský opoziční politik je v bezvědomí v nemocnici poté, co byl zřejmě otráven jedem v čaji. Je na ventilátoru
Čtyřičtyřicetiletý
Navalnyj, otevřený kritik Vladimíra Putina, se vracel do Mosky letadlem
z Tomsku na Sibiři, když se mu udělalo špatně. Letadlo nouzově přistálo
v Omsku a Navalnyj byl odvezen do nemocnice, kde byl ve čtvrtek ráno na
jednotce intenzivní péče v bezvědomí. Na videu, natočeném v letadle je
vidět zdravotníky spěchající na palubu a muže křičícího bolestí.
"Na
začátku letu šel na záchod a už se nevrátil," napsal Pavel Lebeděv,
který také zveřejnil fotografii Navalného pijícího čaj na letišti před
odletem. "Začalo mu být velmi špatně. Málem ho neoživili a stále ještě
křičí bolestí."
Barack Obama pronesl dosud svůj nejostřejší útok proti Donaldu
Trumpovi. Obvinil ho a jeho tým z úsilí potlačit v listopadu
demokratické volby a apeloval na Američany: "Nedovolte jim, aby
zlikvidovali vaši demokracii."
Obama poukázal na to, že Trump,
jako miliardář, podnikatel a celebrita, se nestal prezidentem, protože
toho není schopen, a namísto toho zachází s prezidentským úřadem, jako by
to byla reality show.
V projevu se o demokracii zmínil
osmnáctkrát a zdůraznil vážné varování: "Tato vláda dokázala, že
zlikviduje naši demokracii, pokud to bude potřebovat k vítězství. Proto
musíme být velmi aktivní a podpořit ji."
Ve středu ráno byla na pláži nedaleko Calais nalezena mrtvola
šestnáctiletého súdánského chlapce, který se s kamarádem pokusil v
nafukovacím člunu přeplout do Anglie. Namísto vesel používali lopaty.
Francouzská
ministryně pro občanství Marlène Schiappa uvedla, že mrtvola chlapce
byla nalezena na pláži u Sangatte, nedaleko místa, kde stával nechvalně
známý uprchlický tábor "Džungle".
- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 20. 8. bylo v ČR registrováno 20 686 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 281případů.Postiženy
jsou okresy Plzeň-sever, Klatovy, Strakonice, Praha, Havlíčkův Brod, Uherské
Hradiště, Hodonín, Chrudim, Frýdek-Místek a Opava. V nemocnici je nyní 112osob a celkem zemřelo 404 osob. Číslo R v ČR je 1. Číslo
R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.
- Globální počet koronavirových infekcí přesáhl 22,2 milionu, počet
mrtvých přesáhl 782 000. Nejpostiženější jsou stále Spojené státy a
Brazílie.
- Počet úmrtí v Brazílii přesáhl 110 000 a za posledních 24 hodin bylo registrováno dalších 50 000 nákaz.
-
Počet infekcí ve Francii dosáhl nového vrcholu po ukončení karantény v
zemi. Za posledních 24 hodin bylo registrováno dalších 3776 nákaz.
Prezident Macron vyloučil nové celostátní uzamčení země. Virus se šíří
především mezi mladými lidmi a to v Paříží a v Marseille a kolem těchto
měst.
K tomu, jaký póvl zasedá v českém parlamentě, viz výše.
Zatímco Parlament ČR nepřijal (!!) rezoluci, která měla odmítnout volby v Bělorusku jako nelegitimní a požadovat nové, i ruský ministr zahraničí Lavrov se vyjádřil, že volby v Bělorusku "nebyly ideální".
* * *
Kreml je vůči situaci v Bělorusku opatrný. Níže informace o prvních pořádných výrocích k běloruské krizi, Kreml se drží stranou, přestože kritizuje tzv "vnější zásahy":
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se vyjádřil, že "není zapotřebí" ruského zásahu, ministr zahraničí Lavrov přiznal, že běloruské volby "nebyly ideální".
Ovšem ředitelka zahraniční ruské propagandistické televize RT se v domácí ruské televizi vyjádřila, že opoziční běloruská politička Světlana Tichanovskaja "má inteligenci jen o trochu vyšší než orangutan". "Západ si prý vždycky vybere zrůdu.":
Národní konvent Demokratické strany Spojených států je letos
kompletně virtuální. CNN publikovala seznam pěti nejdůležitějších projevů,
které stojí za to sledovat. Na čtvrtém místě je kongresmanka Alexandria
Ocasio-Cortez (AOC), a to i přesto, že pro ni vymezený čas trval jen jednu
minutu.
To, že AOC dostala prostor k projevu, je od vedení
Demokratické strany vůči progresivnímu křídlu nepochybně vstřícným krokem, ale 60 vteřin
na záznam pro jednu z nejpopulárnějších členek Demokratické
strany a patrně její nejlepší fundraiserku v Kongresu, která za své první
volební období vybrala zhruba stejně jako fundraiserská legenda Nancy Pelosi,
je opravdový despekt.
Je to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.
V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.
Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :)
Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70
000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich
čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české
společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou
závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo
serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o
situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je
role Britských listů nezastupitelná.
V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich
čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár
měsíců zkrachujeme. Pokud si přejete, aby byl i nadále v české
společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme,
přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.
- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 17. 8. bylo v ČR registrováno 20 483 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 282případů.Postiženy
jsou okresy Plzeň-sever, Klatovy, Praha, Havlíčkův Brod, Uherské
Hradiště, Chrudim, Frýdek-Místek a Opava. V nemocnici je nyní 122osob a celkem zemřelo 401 osob. Číslo R v ČR je 1. Číslo
R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.
- Činitelka Světové zdravotnické organizace Maria Van Kerkhove
varovala, že mladí lidé nejsou vůči viru imunní. "Jsme svědky mladých
lidí, kteří končí na jednotkách intenzivní péče," konstatovala na
tiskové konferenci v Ženevě. "Mladí lidé na tento virus umírají."
-
Světová banka požaduje větší rušení dluhů pro chudší země. Její
prezident David Malpass poukázal na to, že z nového výzkumu vyplývá, že
koronavirová pandemia zahnala do chudoby dalších 100 milionů lidí.
- Australský premiér Scott Morrison chce učinit očkování potenciální vakcínou proti COVIDU-19 povinné.
Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.
Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.
Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.
Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty.
Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů.
Nová analýza nadstranického senátního výboru pro výzvědné záležitosti
zveřejnila velké množství nových podrobnosti o vazbách Donalda Trumpa na
Moskvu. Ve zprávě se praví, že Rus, který v roce 2016 těsně
spolupracoval s Trumpovou prezidentskou kampaní, byl kariérní ruský
výzvědný důstojník.
Tato nová analýza senátního výboru pro výzvědné záležitosti
informuje o ohromujících, složitých vazbách mezi Trumpem, jeho vysokými
volebními poradci a ruskými vládními činiteli v měsících před
prezidentskými volbami v roce 2016.
Možná, že by si Češi měli konečně uvědomit, že Trump je v kapse Ruska, a nelézt mu kamsi, poznamenává Jan Čulík.
Po jarní covidovém entrée to vypadalo, že jsme se hezky zklidnili... ve vzduchu přestaly řádit tisíce letadel, na silnicích byl najednou prostor i pro slušné řidiče, kteří se nikam neženou; a celkově se zdálo, že jsme si dali konečně říct a pochopili, že ve věčném stresu a běsu se žít nedá.
Bohužel - jen klam. Jakmile se otěže nařízení uvolnily, opět vypuklo všeobecné šílení, místy snad ještě násobené nuceným půstem.
Teď je za dveřmi roční období, které samo o sobě vybízí ke klidu, rozmýšlení, upořádání si hierarchie hodnot, což bude opět násobeno dopady přítomnosti pandemického viru. Kdy už jindy bychom měli výrazně přibrzdit, občas zastavit, uklidit si v duši i v domácnosti, zabývat se koníčky, na které "není čas" - prostě kritickou dobu využít ke skutečnému životu na úkor běsnění - bláznění - honění se za kdečím, často z pochybných důvodů.
Hlavním cílem je přece vyhnout se nákaze virem, jejíž důsledky, jak vědci postupně zjišťují a zveřejňují, mohou pro kohokoli být nedozírné a dožít se tak v klidu a pohodě funkční, bezpečné a všem dostupné vakcíny.
V roce po sobě následujících krizí krize klimatická mizí z radaru. A nejen to - koronavirová pandemie a z ní vyplývající ekonomická krize zřejmě budou interferovat s naší schopností reagovat na klimatickou krizi. A přesto, jak si povšimlo mnoho jiných, existuje řada podobností mezi pandemií a klimatickou krizí. Také existují poučení, která můžeme z pandemie odvodit a uplatnit je v reakci na změnu klimatu, píše Craig Martin.
Věděli jste, že Magda Vašáryová v USA během Olympijských her v Atlantě
přerušila s Fabianem Golgem veškeré kontakty, když zjistila, že je
homosexuál, a varovala před ním jiné členy českého týmu? A že pracovníci
z Prahy, Brna a Ostravy varovali před zaměstnaci z jiného města jako
před "burany" a nedokázali zvládnout to, co vnimali jako jejich
jinakost? V souvislosti s vyvřením rasismu po požáru v Bohumíně hovoří
Jan Čulík s Fabianem Golgem o tom, jak relativní je rasismus a kde jsou
na škále rasismu Češi. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na
Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a
na kabelu i na internetu, od pátku 14. srpna 2020.
Aktualizace: Špatná zpráva. Pořádková policie je zpět v ulicích Minsku. Některé demonstrace a protesty jsou rozbity. Lidé jsou zase zavíráni. Prohledávání. Zastrašování dělníků. Bělorusko mělo tři dny míru. Dovolilo to Lukašenkovi se přeskupit a znovu zaútočit. Můžeme očekávat další eskalaci.
Ohrožený běloruský prezident Alexander Lukašenko naznačil, že zahájí
novou vlnu útlaku. Je zjevně rozhodnut potlačit protestní hnutí, které
požaduje, aby odstoupil.
Běloruská opozice oznámila, že plánuje
vytvořit "koordinační radu", která bude dohlížet na přechod k novému
politickému režimu v Bělorusku. Lukašenko to označil za "pokus uchvátit
moc".
Poradci Světlany Tichanovské, opoziční političky v exilu,
oznámili v úterý, že plánují utvořit sedmdesátičlennou radu, která se
bude skládat ze zástupců politických stran a prominentních kulturních
osobností, včetně nositelky Nobelovy ceny, spisovatelky Světlany
Alexijevičové. Tichanovská uvedla, že je připravena převzít funkci šéfky
státu, než budou uspořádány nové volby.
Max Ščur je překladatel a literát žijící v Praze. Pochází z Běloruska.
Jan Čulík s ním mluví o nedělních všeobecných volbách v Bělorusku, které
zjevně zfalšoval prezident Lukašenko, o celkové situaci v tamější zemi a
o bezpečnostními jednotkami brutálně potlačovaných demonstracích, při
nichž bylo používáno českého vojenského materiálu. Tento Rozhovor
Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici
satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 12.
srpna 2020.
Čerstvý běloruský vtip vypráví o policistech, kteří na ulici vyskáčou z vozidla a ihned začnou mlátit náhodné kolemjdoucí. "Já jsem volil Lukašenka!", ohradí se jeden z nich. "Lžeš, toho nevolil nikdo!", zařve policajt a praští ho obuškem.
Nová měření v prvních 200 metrech vod Atlantického oceánu nalezla, že je
tam v asi 5 procentech oceánu mezi 12 až 21 miliony tun mikroskopických
částic tří nejběžějších typů plastů. Znamená to, že je v Atlantiku asi
200 milionů tun těchto nejběžnějších plastů.
Předchozí odhady,
založené na kalkulacích množství nezpracovaných městských odpadků v
pobřežních oblastech, byly, že do Atlantiku bylo za posledních 65 let
vypuštěni 17 až 47 milionů tun plastů.
Politikové by měli uvažovat, co proti tomu dělat. Obrovské množství plastů v mořích ohrožuje mořskou flóru a faunu. Lidé dosud vědí velmi málo, jak to ohrožuje jejich existenci.
Podle současných trendů by se množství plastů v oceánech mělo v nadcházejících 20 letech ztrojnásobit.
Když americký prezident na Twitteru navrhl, že by listopadové volby měly být zrušeny, dal jasně najevo, že jde o to udržet ho v úřadě jiným způsobem, napsal Timothy Snyder.
Jak běloruská krize nabírá na tempu a pohybuje se nepředvídatelnými směry, analytici a stratégové NATO se snaží zjistit, jak může ovlivnit bezpečnostní situaci Polska a baltských států. Klíčovým územím v tomto mixu je Suwalská průrva.
Lidé žijící na území dnešních USA mohou k roku 2100 zažívat až třicetinásobný nárůst extrémních teplot, uvádí analýza publikovaná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.
Cchaj Siao, která byla vyloučena z elitní Ústřední stranické školy, tvrdí, že prezidentova "neomezená moc" udělala z Číny "nepřítele světa", píše Lily Kuová.
Být v Polsku dnes pravičákem a zároveň katolíkem je v současnosti
opravdu těžké. Všichni se vás snaží nejrůznějšímí možnými způsoby
urážet. Například všude ty duhové vlajky. Nestačilo, že jedna duhová
vlajka byla umístěna na postavu Ježíše ve Varšavě, teď byly ozdobeny
tímto způsobem i jiné pomníky. A policie to bere velmi vážně. Poté, co
byla zesměšněna za to, že policie vyslala sedmičlenný forenzní tým, aby
vyšetřil problém umístění duhové vlajky na památník spisovatele
Bolesława Pruse, vysvětlila na Twitteru, že "urážet sochy" je vážný trestný čín, který má policie prostě
povinnost vyšetřovat ex officio.
Přední zákonodárci obou stran ve výboru Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené složky odsoudili údajné plány Bílého domu omilostnit bývalého zaměstnance CIA Edwarda Snowdena, které označili za "výsměch zaměstnancům pracujícím v oblasti národní bezpečnosti", informuje Leo Shane III.
Je české zdravotnictví nelidsky posedlé jen samo sebou, že se čeští
psychiatři většinou vůbec nedokáží postavit do bot lidí, kteří byli
mučeni nebo zažili hrůzy útlaku a pronásledování a trpí vážnými osobními
traumaty? Že by ten útlak v Československu za komunismu zas nebyl tak
vážný, že my vůbec nerozumíme, co se těmto lidem stalo a děje, a nejsme
často ochotni pomoci? Proč tomu tak je, že česká psychiatrie, na rozdíl
od zahraniční, pomoc obětem mučení přicházejícím do ČR skoro vůbec
neposkytuje? O tom hovoří Jan Čulík s psychiatryní Kateřinou Duchoňovou,
která srovnává poměry v ČR se svými zahraničními zkušenostmi. Tento
Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k
dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od
pátku 17 . července 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Podle názoru náměstka polského ministra zahraničí Pawła Jabłońského by se Evropská unie neměla omezovat jen na sankce proti běloruským úřadům, protože by tím zemi jen hlouběji zatlačila zemi do náruče Ruska.
Spojené státy podepsaly s Polskem dohodu o přesunu amerických vojáků z Německa do této východoevropské země. Smlouva také dělá z Polska nové velitelství 5. sboru americké armády.
Tento
komentář byl psán pro Český rozhlas Plus. Jde již o druhý autorův text, který
Čro Plus odmítl zveřejnit.
Jednotlivé
země se vůči koronavirové krizi staví po svém, nicméně drtivá většina
z nich se snaží nějakým způsobem vypořádat se smrtícím patogenem.
Hovoříme-li o mnohem závažnější krizi – o pozvolném klimatickém rozvratu – státníci
a politikové už tak horlivou iniciativu nevyvíjejí.
Máme
k dispozici velké množství informací, a proto dobře víme, že obě krize, jak
pandemie, tak klimatická nouze, spolu do značné míry souvisejí. Patogen lze
chápat jako důrazné varování lidstvu, které by mělo radikálně přehodnotit svůj
postoj nejen vůči životnímu prostředí, ale i vůči tomu, na jakých principech funguje
růstem posedlá společnost. Drancování panenských končin nás vystavilo neznámým
a nebezpečným virům, třeba ebole.
Evropská unie jedná o možných sankcích proti Bělorusku,
Rusko protestuje proti "jasnému pokusu EU zasahovat do vnitřních
záležitostí země"
Náměstek běloruského ministra vnitra
přislíbil, že do pátku do rána budou propuštěni všichni zadržení,
zatímco se hromadí důkazy o bití a mučení zadržených osob policií.
Ve
čtvrtek večer sdělil Alexander Barsukov reportérům před vazebním
střediskem v ulici Okrestina: "Všechny propustíme do šesti hodin ráno."
Představte si sousední dům v plamenech a žádné hasiče, které byste mohli zavolat, abyste se vyhnuli hrozícímu neštěstí ohrožujícímu vaši rodinu. Tak Egypt vnímá Libyi od brutálního konce bývalého libyjského lídra Kaddáfího a jeho režimu v roce 2011, napsal Magdi Abdelhadi.
Zanedlouho budou v České republice krajské a doplňovací senátní volby.
Má česká sociální demokracie pro tyto volby nějakou účinnou strategii,
nebo je prohraje? O tom mluví Bohumil Kartous s bývalým premiérem České
republiky Vladimírem Špidlou. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá
na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním
vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 7. srpna 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Představte si, že jste mladí a zdraví, nekouříte, nemáte žádné
nemoci a pak se jednoho dne ráno probudíte s pocitem, že vás dusí
neviditelná síla. V březnu letošního roku to bylo mou realitou.
Vrátila
jsem se z Evropy a asi o 10 dní později jsem začala mít chřipkové
příznaky. Přes noc jsem zeslábla a nemohla jsem řádně dýchat. Bylo to,
jako kdybych v horách běžela do kopce a byla zcela nesportovní, až na
to, že jsem se nepohybovala.
O čtyři měsíce později mé příznaky
stále ještě nezmizely. Srdce mi buší, i když odpočívám. Nemohu zůstat
déle na slunci - vyčerpám tím svou veškerou energii. Mám
gastrointestinální problémy, zvoní mi v uších a bolí mě na prsou, píše Margot Gage Witvlie, epidemioložka z Texasu.
Přicházejí data, z nichž vyplývá, že koronavirus nejvíce poškozuje srdce
Původně
si lékaři mysleli, že SARS-CoV-2, virus, který způsobuje COVID-19, v
první řadě poškozuje plíce. Nyní víme, že není v podstatě žádná část
lidského těla, kterou tato infekce nepoškozuje. A přicházejí data, z
nichž vyplývá, že nejvíce tento koronavirus poškozuje srdce, píše v deníku New York TImes kardiolog Haider Warraich.
Sedmadvacetiletá
hvězda, hráč baseballu z Boston Red Sox Eduaměl začít v této sezóně v
roli prvního přihazovače. V červenci byl nakažen koronavirem. "Mám
pocit, že je mi 100 let," řekl reportérům. "Takhle nemocen jsem nebyl
nikdy v životě a už nechci nikdy takto onemocnět." Jeho příznaky časem
zmizely, ale o několik dní později byl po 20 přihozeních tak unaven, že
mu jeho tým řekl, ať jede domů a odpočívá.
Více než 170 000 lidí zemřelo už ve Spojených státech na koronavirus. Jak vědci získávají více informací, zdá se, že na koronavirus umírá něco mezi 0,5 až 1 procentem nakažených osob. Jenže jak je k dispozici už větší množství informací, jedna věc začíná být jasná: příliš se soustřeďujeme na mrtvé a menší pozornost, chybně, věnujeme lidem, kteří nezemřou, jenže se nikdy řádně neuzdraví.
Hovoří se o případu nejméně sedmi elitních univerzitních atletů, kteří onemocněli myokarditidou, zánětem srdečního svalu, který může mít vážné následky, včetně náhlé smrti.
Tento týden jsem četla výše citovaný článek od José Esteban Muñoze, když mě zaujala část, kterou jsem si vypsala a označila.
Na
začátku koronavirové pandemie měla jsem onen pocit, že jsme všichni
byli ve hře na jevišti, měli jsme na sobě kostýmy, drželi jsme v rukou
rekvizity a říkali text své role ze známého scénáře. Náhle ten scénář a
ta slova zmizela. A my jsme se octli v absurdním postavení, v
kostýmech, které nám už nepadly. V tu počáteční chvíli, v březnu, bylo najednou podivné, a často člověk měl pocit, že chybné, nešlo pokračovat
ve všem, jak to bývalo do té doby. Výraznost té krize odhalila kontury
intelektuálních struktur a praxe, které jsme neodolatelně nosili s
sebou, ale vědomě jsme to nechtěli dělat. Kultury, tradice, struktury
myšlení přežívají prostřednictvím opakování, jejich zvnitřnění, citací -
je to živoucí a ztělesněná praxe. Když koronavirus odhalil, co to
vlastně děláme, co to ještě pořád děláme - byly to a jsou to okamžiky,
kdy je nutno překoncipovat to, jaký vztah máme sami k sobě a k sobě
navzájem. Takže se tedy vracím k Muñozovým slovům:
Od minuty 7.30 (předtím reportáž z Běloruska od voleb 9. srpna až do pondělka 17.8.):
Moderátor Jon Snow: Putin by mohl tolerovat to, že by přišel o Lukašenka. Mohl by tolerovat ale ztrátu Běloruska?
Andrej
Kortunov, generální ředitel ruské Rady pro mezinárodní záležitosti.
Myslím, že nemůže přijít o Bělorusko, protože Bělorusko na Rusku závisí,
obě země jsou navzájem integrovány. I Arménie, která měla nedávno svou
vlastní revoluci, byla nucena dál udržovat velmi těsné partnerství s
Moskvou. Takže myslím, že bez ohledu na to, kdo se v Minsku dostane k
moci, bude nucen spoléhat v první řadě na Rusko jako na hlavního
partnera Běloruska.
Moderátor: Řekl byste, že je nemožné, že by vládla Tichanovskaja?
Tzv. antikomunisté dále zuří proti všem, kdo nejsou ochotni připustit, že komunistický režim v Československu byl po celých čtyřicet let obdobím temné hrůzy brutálního útlaku.
Český filmový archiv průběžné, a záslužně, bohužel bez anglických titulků, takže je to pro širší mezinárodní užití nepoužitelné, zveřejňuje na YouTube další a další své filmy.
- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 17. 8. bylo v ČR registrováno 20012 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 121 případů. Postiženy jsou okresy Plzeň-sever, Klatovy, Praha, Havlíčkův Brod, Uherské Hradiště, Chrudim, Frýdek-Místek a Opava. V nemocnici je nyní 104osob a celkem zemřelo 397 osob.Číslo R v ČR je 1. Číslo
R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.
- Počet mrtvých v USA přesáhl 170 000, nakaženo bylo 5,4 milionů
Američanů. Průměrný týdenní počet nových nákaz denně je 52 182.
-
Americké školy nejsou schopny řádně otevřít, střediska pro kontrolu
nemocí CDC identifikují rychlý nárůst infekce mezi školáky. ZDE
-
Austrálie zaznamenala v pondělí dosud nejvíce mrtvých, a to 25 ve státě
Victoria. Kromě tří úmrtí umírali lidé v pečovatelských domovech.
Novinář S.V. Dáte čekal na svou příležitost dlouhých pět let, než
se mohl včera Trumpa zeptat, zda lituje svého systematického lhaní
americkému lidu. Trumpa to zarazilo.
S.V. Dáte dal Trumpovi ve čtvrtek na tiskové konferenci v Bílém domě jedinou otázku:
"Pane
prezidente, po tři a půl letech [svého prezidentství] litujete vůbec
všeho toho lhaní, jehož se dopouštíte vůči americkému lidu?"
Lidé zatčení v Bělorusku během několika posledních dní
demonstrací hovoří o systematickém brutálním zacházení a mučení, Je
zjevné, že Lukašenkova pořádková policie terorizuje tisíce Bělorusů,
kteří se účastnili v těchto dnech protestů.
Osoby zadržované
na policejních stanicích, ve věznicích a v provizorních vězeních svědčí o
rituálním bití. Až 55 žen bylo nacpáno do cely určené pro dvě osoby.
Muži jsou nuceni stát dlouhé hodiny ve stresových pozicích. Na veřejnost
vycházejí audio a videozáznamy, které potvrzují zprávy o rozsáhlém
mučení, jímž se Lukašenko snaží udržet se u moci.
Jednatřicetiletý
stavebník z Minsku byl zatčen v 18 hodin v neděli, několik hodin před
uzavřením volebních místností, poté, co si nafilmoval kolonu pořádkové
policie v Minsku.
V prvním ze tří rozhovorů mluví Jan Čulík se světoznámým novinářem,
někdejším středoevropským zpravodajem Hlasu Ameriky Jolyonem Naegelem o
jeho novinářských zkušenostech a o tom, co v něm vyvolalo tak velký
profesní zájem o Československo, Českou republiku a střední Evropu.
Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která
je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu,
od pátku 31. července 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Abychom
rozuměli některým situacím, výzvám či poselstvím, uchylujeme
se nejednou k metaforám. Někdy potom jako kdybychom byli
„jenom“ v nějakém hledišti, majíce před svými zraky
„doprovodné jeviště“ s jeho svérázným scénářem,
režií, výraznými herečkami a herci, a rovněž rozmanitě
působivými kulisami a komparsem; přičemž čas může mít kromě
svého aktuálního společného průběhu nebo „vypnutí“ během
našeho spánku rozmanitě do jeviště promítnuté další – více
či méně realistické – průměty. Ne že bychom si „v mezích
možností“ nevybírali, co a jak budeme sledovat; anebo čím se
pokusíme sami vstoupit na jeviště s nějakou „návaznou
rolí“ jako svým „angažmá“; ne-li i jinde jako případní
„vykladači“ či „zvěstovatelé“. Abychom sami nezabloudili,
své vnímání a jeho interpretaci si musíme vždycky nějak dříve
zjednodušit, než se do té navenek „globální hry“ podle
možností svých a svého životního prostředí nějak zapojíme.
(Do některých jakoby „úkolů“ nás automaticky vtáhne
autoritativní režim nebo „osudový“ pobyt mimo civilizaci.)
Washington Post publikoval rozsáhlou reportáž o Christopheru
Blairovi, 46, který v roce 2016, v době prezidentské kampaně před
zvolením Donalda Trumpa prezidentem, jako vtip pro své levicové přátele
založil novou ironickou stránku na Facebooku. Nazval ji America's Last Line of Defense, Poslední linie obrany Spojených států.
Začal tam publikovat nejabsurdnější konspirační teorie.
Vymyslel si
zprávu o tom, že Kalifornie přijala zákon šaria, že bývalý prezident
Bill Clinton se stal hromadným vrahem, že se bývalý americký prezident
Barack Obama vyhnul vojenské službě ve válce ve Vietnamu, když mu bylo
devět let. Psal o tom, že George Soros je nacista, že děti v Kalifornii jsou nuceny dodržovat ve třídě zákon šaria, všechny přestaly jíst slaninu a dvě z nich začaly mluvit jazykem Allah. "Přestaňte nutit děti, aby se modlily k neexistujícím bohům!" Vymýšlel si historky o klečících amerických sportovcích, o hnutí Black Lives Matter, o imigrantech, o Sorosovi, o Michelle Obamové.
Na stránkách začal uvádět l stále výraznější varování, že to jsou všechno lži. Dokonce záměrně začal psát s hrubými gramatickými chybami, aby upozornil na idiotství toho, co zveřejňuje. Nepomohlo to. Jeho stránky byly stále populárnější. Někdy uvažoval: Namísto toho, abych lidi probudil, nezatlačuju je hlouběji do blbosti?
Bývalo donedávna zvykem, že malá Česká republika na mezinárodní scéně hystericky ječí na všechny kolem: Že prý ani za nic nebude přijímat jediného uprchlíka, že po koronavirové krizi nechce podporovat ze společného rozpočtu jižní křídlo EU. Momentálně zmíněné dupání nožkou umíněného dítěte není tolik znát. Nic to však nemění na oné formě "trucnezávislosti", na níž si současné české politické elity zakládají. A pražská návštěva amerického ministra zahraničí Mikea Pompea tento týden trend jedině potvrdila.
Studentka FAMU Hannah Saleh se rozhodla v rámci své bakalářské práce vytvořit sbírku Školní Freeshop pro potřebné rodiny, které nemají dostatek prostředků na zajištění školních materiálních potřeb pro děti, a zároveň vytvořit v rámci bakalářské práce návod, jak takovou charitativní iniciativu organizovat. Jde o zajímavý příklad sociálně funkční inovace, která propojuje předpokládanou roli univerzit, profesní kvalifikaci a podporu veřejného zájmu. Autorka projektu v rozhovoru pro Britské listy mimo jiné říká:
"Přestože mají Češi dlouhodobě nízké povědomí o vlastnictví nejvýznamnějších tuzemských médií, Index zaznamenává v posledních letech nárůst těch, pro které je důležité vědět, kdo stojí za jejich oblíbenými tituly nebo stanicemi. Za poslední dva roky vzrostl počet těchto lidí skoro o třetinu, a to na 34 procent. Jde především o muže s vysokoškolským vzděláním, kteří pocházejí z větších měst."
Pozn. Boba Kartouse: Toto je uvedeno v článku, jenž publikoval Český rozhlas s titulkem upozorňujícím na údajně nejvyšší důvěryhodnost rádií ve srovnání s dalšími typy médií. Obsah je převzat z ČTK, která vychází z výsledků aktuálního průzkumu veřejného mínění. Problém je v tom, že zadavatelem je PR agentura, jež má z podstaty věci zištné cíle. Údajná důvěra v rádia je v článku vysvětlována zaměstnancem PR agentury skutečně velmi nejapně, podle soudu zaměstnance nabízejí rádia publiku přesycenému informacemi "výběr toho nejdůležitějšího". Tento výrok má vysvětlovat jak důvěru v obsah rozhlasových stanic typu ČRo Plus, které se zabývají detaily společenské diskuse (nehodnotím kvalitu), tak zábavních rozhlasových stanic, na nichž mluvící hlavy vytvářejí naprosto zmatenou představu o dění na základě dlouhodobě hodnocené percepce sentimentu, bez jakékoliv vazby na zdroj či podstatu. Důvěryhodnost takového průzkumu je pak nutně sporná. A to i přes dílčí zjištění, která zdánlivě potvrzují větší míru mediální gramotnosti českého publika.
Aktualizace: Všechny letošní britské maturitní výsledky v Anglii budou založeny na hodnocení učitelů, potvrdila v pondělí v 17 hodin českého času britská vláda. Učinila spektakulární obrat o 180 stupňů poté, co předtím tvrdošíjným trváním na snížení známek prostřednictím hrubého algoritmu rozzuřila studenty, učitele i politiky. ZDE
Jenže to zase vyvolá chaos na univerzitách, které uzavřely své přijímací procedury pro nové studenty podle dosud vyhlášených výsledků. Žít v Anglii pod vládou Borise Johnsona je jako žít v blázinci.
* * *
Jak už jsme informovali, v Británii se v důsledku koronavirové
pandemie letos nekonaly na středních školách maturitní zkoušky. Už to
samo bylo pitomým rozhodnutím, protože se zkoušky mohly konat o něco
později, v sociálně distancovaném prostředí, tak, jako v celé řadě
jiných evropských zemí.
V Británii jsou maturitní zkoušky
písemné, otázky zadává centrální maturitní úřad, zcela nezávislý na
jednotlivých školách, a zkoušky jsou v normálních letech také opravovány
nezávislými známkovači, kteří nemají nic společného se školou, kde
student vystudoval. Výsledky jsou pak studentům po mnoha týdnech - v
polovině srpna - oznámeny individuálně poštou.
Ministr
zahraničí Tomáš Petříček je liberálními kritiky Babišovy vlády považován za
jednoho „z dospělých“ ve Strakově akademii. Petříček totiž navázal na havlovskou
lidskoprávní linii, aniž by ji kontaminoval drulákovskými fantasmagoriemi: na
Twitteru srdnatě laje postkomunistickým režimům, které jsou na ostří nože se
Spojenými státy, a cudně mlží či mlčí o zločinech Bílého domu a jeho spojenců. Ministr
Petříček měl jedinečnou příležitost dokázat, že česká diplomacie existuje; že
má svůj vlastní názor – a že není nesvéprávným vazalem nejproblematičtější velmoci. Totéž
platí i pro premiéra Babiše a prezidenta Zemana, kteří se se šéfem americké
diplomacie Mikem Pompeem setkali ve středu.
Když novinář Jolyon Naegele informoval předem v roce 1989 ve vysílání
Hlasu Ameriky, že Gustáv Husák bude odvolán ze svých funkcí, české
komunisty to neuvěřitelně rozzuřilo a snažili se proti němu učinit
razantní kroky. Nešlo to. A věděli jste, že koncem osmdesátých let byl
konflikt mezi slovenskou a českou StB? Jan Čulík pokračuje v rozhovoru s
jedním z nejvlivnějších novinářů v posledním desetiletí komunistické
éry, Američanem Jolyonem Naegelym, mluvícím dokonale česky i celou řadou
dalších slovanských jazyků. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na
Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním
a na kabelu i na internetu, od středy 5. srpna 2020.
Aktualizace: Běloruský prezident Alexander Lukašenko požádal Vladimíra Putina, aby mu pomohl potlačit rostoucí vlnu protestů v Bělorusku, která vedla k naprostému rozkladu jeho legitimity. Lukašenko se pokusil využít Putinova obrovského strachu z revoluce v samotném Rusku a tvrdil mu, že pokud Lukašenkův režim v Bělorusku padne, je ohrožen i Putinův režim v Rusku. "Tohle není hrozba jen Bělorusku - jestliže Bělorusové nevydrží, tato vlna pronikne i tam," řekl Lukašenko v televizi v sobotu svým poradcům a tvrdil, že protesty jsou organizovány ze zahraničí.
"Obě strany vyjádřily důvěru, že všechny problémy, které vznikly, budou brzy vyřešeny," praví se v transḱriptu telefonátu mezi Lukašenkem a Putinem, který Kreml zveřejnil v sobotu.
Demonstranti v Bělorusku v neděli uspořádali obrovskou demonstraci proti Lukašenkovi, jíž se účastnily desetitisíce lidí:
V ČR
byl na začátku týdne jistě pozoruhodný host, Mike Pompeo; jako
jedna z čelných osobností USA. Nemalou mediální odezvu
získala především jeho středeční návštěva (12. 8.)
v Senátu ČR; i když třeba na domácí české politické
scéně si nelze nevšimnout odlišné atmosféry z Pompeovy
navazující návštěvy prezidenta Zemana (a následných „ohlasů“,
vč. komentáře premiéra Babiše). Teď jen „mimochodem“
dodejme, že nynější předseda Senátu ČR Miloš Vystrčil se
chystá k cestě na Tchajwan.
A že Miloš Zeman v souvislosti s tím, co „jaksi bylo
ve vzduchu“, následně taky prohlásil, že ČR s ohledem na
Čínu hodlá prezentovat „pragmatická“ hlediska (jinak řečeno:
přednostně ekonomické zřetele před politickými).
Is the Czech political scene returning to Stalinism?
(English subtitles. For English, scroll below)
Mezi populistickými excesy na české politické scéně nyní vznikl další
pozoruhodný extrém. Takzvaní "demokraté", antikomunisté brutálně
zaútočili na nezávislost práce historiků, když odmítl děkan pražské
filozofické fakulty UK Michal Pullmann vyvěsit fotografii Milady Horákové
s nápisem "Byla zavražděna komunisty". Jak v padesátých letech jsou
organizovány rezoluce za Pullmannovo propuštění. Zjednodušené ideologické
interpretace ať zprava, nebo zleva, jsou však nesmírně nebezpečné,
protože společnost přece musí mít možnost nezávisle zkoumat svou
minulost. Realita je složitá a žádná jediná pravda neexistuje.
Nejdůležitější jsou otázky, ne odpovědi. O nejnovější, velmi
znepokojující kulturní válce na české politické scéně hovoří Jan Čulík s
historičkou Muriel Blaive. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na
Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a
na kabelu i na internetu, od pátku 24 . července 2020.
A new political extreme has arisen on the Czech political scene amongst
the current populist excesses. The so called "democrats", i.e
anti-communists, have brutally attacked Dr. Michal Pullmann, historian
and Dean of the Arts Faculty of Charles University in Prague, for
refusing to display the image of Milada Horáková, a non-communist
politician executed in the 1950s, with an inscription "Murdered by
Communists". Letters are being sent to the university management,
demanding that Dr. Pullmann be sacked. It is an unprecedented attack
against the integrity of historical research in the Czech Republic.
Simplified ideological interpretations are extremely dangerous, whether
they be left-wing or right-wing. Surely any society must have the right
independently to examine its past. Reality is complex and there is no
single, unique truth. Questions are much more important than answers.
Jan Čulík discusses this latest, very disturbing culture war with the
historian Muriel Blaive. The interview is broadcast by the Czech cable
TV station Regionalnitelevize.cz from Friday 24th July 2020.
Asi nejlepší analýza "kauzy Pullmann", upozorňuje Ivo Baran:
Žadatelé o azyl, kteří přepluli na malých člunech z Francie
do Británie, svědčí o zraněních, která jim způsobila francouzská
policie. Britská ministryně vnitra konstatovala, že mnoho uprchlíků usuzuje, že
Francie je rasistická.
Četní žadatelé o azyl uvedli, že jedním z
důvodů, proč se uprchlíci pokoušejí dostat přes kanál La Manche do
Británie, je snaha uniknout před násilím francouzské policie, které je
zvlášť traumatizující pro osoby, které ve svých domovských zemích
přežily mučení.
Žadatelé o azyl v Británii a ve Francii
popisují zranění, která jim spáchala francouzská policie. Britská
ministryně vnitra Priti Patel informovala, že mnoho uprchlíků se
rozhodlo vydat se na nebezpečnou cestu malými čluny přes kanál La
Manche, protože jsou přesvědčeni, že Francie je rasistická země.
Zdá se, že Britové ztratili schopnost věcně a strategicky uvažovat a
efektivně jednat. Je to nepořádné, neukázněné a líné myšlení, které tak
dobře známe z východoevropských zemí.
Dnes zuří v Anglii obrovská kontroverze, která měla svou
předzvěst už minulý týden ve Skotsku. Dnes byly v Anglii zveřejněny
"výsledky" maturitních zkoušek, které se ale kvůli koronaviru nekonaly, a
celýM 40 procentům studentů maturitní komise snížila původní hodnocení o
jednu nebo dokonce dvě známky. Přestože ve srovnání s předchozími lety
jsou letošní maturitní výsledky průměrem asi o dvě procenta lepší než v
předchozích letech, mnoho škol je s těmito výsledky nesmírně
nespokojených, jsou rozčílené a uvádějí, že mají horší výsledky než za mnoho předchozích
let.
Přátelé, chtěla bych vám oznámit, že pokračuje projekt VOWA (Victims of War Aid, naše organizace založena na pomoc obětem válek). Aktivity se budou dělit do tří základních skupin.
Publikujeme příspěvky Markéty Všelichové, která byla za údajně "teroristickou" činnost ve prospěch kurdské menšiny vězněna několik let v Turecku.
Brání stereotypní mytologické představy o vlastní národní minulosti
Čechům v porozumění své historii i své současné situaci? Proč nemají
Češi tradici geopolitického přemýšlení a co se proti tomu dá dělat? Na
tato témata, ve světle nedávné kontroverze týkající se skandálních útoků
na historika Michala Pullmanna, hovoří Jan Čulík s politologem
Václavem Žákem. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální
televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu
i na internetu, od středy 29. července 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Aktualizace: Dělníci skandují po Lukašenkově projevu v továrně: Odstupte!
Analytikové předpovídají, že bude Lukašenko svržen
Izolován
od Západu a v obklíčení masových protestů se běloruský prezident
Alexander Lukašenko opakovaně telefonicky obrací s prosbou o pomoc na
Vladimíra Putina. Telefonoval mu v sobotu i v neděli a chtěl od něho
potvrzení, že Rusko mu poskytně vojenskou pomoc proti hrozbám ze
zahraničí. Varoval také své běloruské stoupence, že je prý Bělorusko
"pod tlakem ze zahraničí".
"Litva, Lotyšsko, Polsko i naše rodná
Ukrajina, jejich vedení nám nařizuje uspořádat nové volby," řekl
Lukašenko v projevu. "Pokud bychom to splnili, propadneme se do propasti
a zahyneme jako národ, jako stát, jako lid."
Aktualizace: Stávka v jednom z největších běloruských podniků (pondělí). Viz níže:
Členům Rady ČT zákon ukládá, ze nesmi pusobit ve prospěch nějakého
politického hnutÍ, píše na Facebooku Jiří Dolejš. Tak co hledá Xaver Veselý na nedělním srazu nácků ve
středočeském Příčově a ještě se fotí s Vandasem, šéfem extremistické
Dělnické strany?
"Nikdy jsem nečekala, že vytisknu velkou ceduli Kostel je zavřený,
modlíme se za vás, odcházím." S Martinou Viktorií Kopeckou, farářkou
Československé církve husitské, která zároveň působí ve Světové radě
církví, hovoří Bohumil Kartous o náboženské víře a o mezilidských
vztazích v době koronavirové pandemie, kdy jsme si najednou všichni
uvědomili, jak silně jsme všichni závislí na internetu. Ohrožuje to naše
normální mezilidské vztahy? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na
Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním
a na kabelu i na internetu, od středy 22 . července 2020.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Donald Trump na středeční tiskové konferenci jako obyčejně vyzval k otázce Chanel Rionovou, hlavní korespondentku konzervativní televize One America News. Její otázka neměla nic společného s koronavirem nebo ekonomickým oživením, o němž Trump vypráví, ale místo toho se týkala obskurní webové stránky antifa.com, informuje Hunter Walker.
Britská pobočka mezinárodní zmrzlinářské firmy, vyrábějící
známou zmrzlimu Ben & Jerry, se na Twitteru otevřeně postavila proti
ultrapravicové hysterii Johnsonovy vlády, která propadá hysterickým
záchvatům kvůli tomu, že za klidného a teplého počasí přijíždějí z
Francie do Británie na nafukovacích gumových člunech stovky uprchlíků.
Zaútočil na ni proto konzervativní ministr James Cleverley.
Hej,
Priti Patel (ultrapravicová Johnsonova ministryně vnitra), my si
myslíme, že skutečnou krizí je to, že nám chybí lidskost pro lidi, kteří
prchají před válkou, globálním oteplováním a mučením. Dali jsme pro vás
dohromady sérii tweetů:
Pokud se nejvyšší velitel bude snažit ignorovat výsledky voleb, budete čelit rozhodnutí, píšou předsedovi Sboru náčelníků štábů Marku Milleymu armádní důstojníci na penzi Nagl a Yingling.
Historik Mark Semjonovič Solonin, původním povoláním letecký konstruktér ZDE, pro lebeděvovsko-gorbačovský list Novaja Gazeta komentuje poslední polské informace o havárii vládního speciálu u Smolenska v dubnu 2010 ZDE. Upozorňuje na fakt, že vyšetřovací zpráva mezistátní letecké komise (neplést s Mezinárodní organizací pro civilní letectví ICAO) z roku 2011, která se i pro řadu českých komentátorů stala nedotknutelným fetišem, obsahovala nesmírné množství logických rozporů a dokonce popírala fyzikální zákony.
Britské ministerstvo vnitra uvedlo, že až 20 lidí, kteří
připluli do Británie na malých člunech, bude deportováno do Evropské
unie
Ve středu mělo z Británie odletět mimořádné letadlo
deportující žadatele o azyl, kteří nedávno připluli do Británie na
malých člunech. Letadlo mělo odletět navzdory zásahu britského vysokého
soudu, který zasedal časně ráno ve středu, a navzdory dalším
intervencím, které vedly k tomu, že nejméně 19 lidí bylo z letadla opět
odstraněno.
Britské ministerstvo vnitra se vyjádřilo, že až
dvacet lidí bude letadlem deportováno do Francie a do Německa. Deportace
dalších 19 lidí byla odložena. Do středy do večera nebylo uvedeno, zda
letadlo skutečně odletělo.
Trump oznámil, že odmítá poskytnout dodatečné financování
americké poště, aby mohla doručit poštou odeslané volební lístky v
listopadových volbách. V době vážné koronavirové pandemie američtí
voliči nebudou chtít jít hlasovat do volebních místností, aby se
nenakazili. Je zjevné, že se Trump úmyslně snaží ochromit americkou
poštu, aby zvýšil své šance na volební vítězství.
Trump ve
čtvrtek odmítl schválit 25 miliard dolarů pro americkou poštu. V
televizi Fox News ve čtvrtek řekl: "Když nedostanou ty peníze, nebudou
moci realizovat hlasování poštou."
Pomatený pseudonacionalista a ryzí šovinista Hampl a jeho esence tuposti
symbolická pro reprezentanty digitálního oportunismu. Je typické, že se
snaží podobnými nesmyslnými srovnáními relativizovat rozdíly mezi
demokracií a různými formami despocie, protože si tím otevírají dveře ke
zpochybňování samotných základů současné demokracie, poznamenává Bohumil Kartous.
Jan Čulík k tomu dodává: Podmínkou civilizované demokratické společnosti, v níž se dá bez útlaku žít, je, že taková společnost má systém zákonů a stát jejich dodržování vynucuje.
V červenci 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské
listy celkovou částkou 42 719,87 Kč, výdaje byly 61 731.50 Kč.
Děkujeme
mnohokrát čtenářům za vydatnou podporu v červnu 2020. Bohužel, v červenci 2020 jsme se dostali do výrazného deficitu.
MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů
finančně přispívají, - ale jak
vidíte z výše uvedeného grafu, směřujeme k nule. Trvale potřebujeme
poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.
Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz.
STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ
MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno
zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo
účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo
nám. 10, Praha 2.Čtenáři mohou přispět
na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po
jednoduché registraci odesláním částky na adresu
redakce@blisty.cz.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské
sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové
účely osobám, které v ČR platí daně.
