NYT: Velká Británie zešílela (A ČR za Zemana taky?)

3. 4. 2019

čas čtení 8 minut


Co mají nejefektivnější státníci společného? Probudí se každé ráno a ptají se sami sebe na tutéž otázku: " V jakém světě žiju? Co jsou nejvýznamnější trendy v tomto světě? A dokážu vzdělat své občany o tomto světě a jak upravím svou politickou strategii tak, aby moji lidé měli co největší prospěch z těchto trendů a co nejlépe se vyhnuli jejich záporným dopadům?

Problém s úsilím realizovat "dokonalý brexit" je, že idiocie se nedá napravit


Francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseau pojmenovala svou kočku "Brexit". "To proto, že mě každé ráno probudí zuřivým mňoukáním, že chce ven. Když otevřu dveře, zůstane nerozhodně stát na místě, a když jí pak vyhodím ven, dívá se na mě zlobně."

V Londýně zuří v současnosti všude politická fraška. Ve skutečnosti to moc legrační není. Ve skutečnosti je to tragické. Jsme svědkem toho, že se jedna země rozhodla spáchat ekonomickou sebevraždu, ale nedokáže se dohodnout ani na tom, jak se zabít. Je to epochální selhání politiků, píše v deníku New York Times trojnásobný držitel Pullitzerovy ceny Thomas L. Friedman.

Toxický vzduch zkrátí život dnešních dětí o 20 měsíců

3. 4. 2019

čas čtení 2 minuty



Délka života dětí narozených dnes se v průměru v důsledku vdechování toxického vzduchu na naší planetě v průměru zkrátí o 20 měsíců. Největší dopad bude mít toxický vzduch v Asii. Vyplývá to z nové rozsáhlé studie State of Global Air (SOGA), vydané ve středu. 


Znečištění vzduchu způsobilo v roce 2017 každou desátou smrt. Na znečištění vzduchu umírá více lidí než na malárii a na silniční nehody. Počet mrtvých v důsledku znečištění vzduchu je srovnatelný s počtem mrtvých, kteří umírají na kouření.

Rozhovor Britských listů 212. O lidech, kteří na východní Ukrajině zachraňují důchodce a děti

29. 3. 2019

čas čtení < 1 minuta


Víte, že nepříliš daleko od vás, na východní Ukrajině zuří už řadu let krutá válka? Jan Čulík hovoří s fotografem a novinářem Petrem Tomanem o jeho otřesných osobních zkušenostech z této oblasti. Rozhovor se vysílá v Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 29. března 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Nový výzkum ukazuje, že převratné objevy ve vědě dělají malé týmy a jednotlivci, nikoliv velké týmy

3. 4. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Často slýcháme z vědeckého prostředí jako samozřejmý argument, že moderní věda je nutně postavena na týmové práci, že její objevy jsou kolektivním dílem atd. Je přece tak složitá, tak mohutná, že to bez týmů nemůže jít. Kdo zná reálné dějiny vědy, včetně vědy 20. století, ví, že opak je pravdou. Jasně to potvrdil výzkum, publikovaný 21. února v časopise Nature (redakce se dokonce rozhodla tento výzkum dát jako obrázek na obálku čísla – obrázek je zachycuje žraloky v hejnu sardinek a pod ním je napsáno „The ecology of research“).

Rovnováha sil mezi velmocemi jako podmínka sociálního pokroku?

3. 4. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Čas od času se vyskytující zkratkovitá úvaha se uhání tvrzením, že právě v době soupeření s komunistickým blokem vzniklo na Západě moderní sociální zabezpečení, které prý mělo za úkol snížit přitažlivost systémových alternativ. Postupně byl však tento systém z velké části odbourán. Chceme-li přinutit západní politiky k výraznějším ústupkům v oblasti sociálního zabezpečení, tvrdí někteří, je opět třeba, aby Západ čelil věrohodné výzvě. Bude-li tedy ohrožen třebas Putinovým Ruskem, donutí ho to aspoň konečně řešit sociální otázku, domnívá se část levičáků.

Nová karibská krize - ve venezuelské variantě

3. 4. 2019

čas čtení 4 minuty

Spor venezuelského prezidenta Nicolase Madura a lídra opozice Juana Guaida vede ke krizi, která se může stát nebezpečnější než karibská, k níž došlo v říjnu 1962, napsal Aleksandr Šarkovskij. Schyluje se ke konfrontaci mezi USA a jejich spojenci na jedné straně a státy podporujícími Madura, jejichž seznam začíná Ruskem, Čínou a Kubou. Donedávna Čínu v souvislosti s venezuelskou krizí ve Washingtonu připomínali epizodicky, ale poslední události hovoří o tom, že Peking je spolu s Moskvou odhodlán tvrdě bránit své zájmy v bolívariánské republice.

Probrexitové reklamy od "obyčejných občanů" na Facebooku financuje částkou 30 milionů Kč firma spojená s Borisem Johnsonem

3. 4. 2019

čas čtení < 1 minuta


Kampaň reklam na Facebooku, prosazující tvrdý brexit, údajně zorganizovaná řadovými občany, tajně organizují zaměstnanci lobbistické firmy Lyntona Crosbyho, bývalého poradce Borise Johnsona. Je to kampaň, která přesvědčuje poslance Dolní sněmovny, aby prosadili tvrdý brexit bez dohody s EU. Dosud se usuzovalo, že jde o aktivismus řadových britských občanů. Nyní vyšlo najevo, že je to koordinovaná kampaň, financovaná milionářskou firmou.

Facebook stále u takovýchto politických reklam nevyžaduje podrobné zveřejnění, kdo je financuje. Uvádí jen jediné jméno člověka, který reklamu zadal.

Podrobnosti v angličtině ZDE
 

Carole Callwadr dostala prestižní novinářskou cenu

3. 4. 2019

čas čtení 1 minuta

Carole Cadwalladr z týdeníku Observer získala prestižní novinářskou cenu Novinář roku 2018 pro technologie.


Cadwalladrová spolu se Shamirem Shanim odhalili kriminální chování firmy Cambridge Analytica, která zmanipulovala prostřednictvím sociálních sítí britské voliče před referendem o brexitu, a kriminální chování organizace brexitérů Vote Leave, v jejímž čele stáli čelní představitelé Konzervativní strany, bývalý šašek-ministr zahraničí Boris Johnson a šašek-nynější ministr životního prostředí Michael Gove.

Přestože byly tyto zločiny dokázány, Cadwalladrová a Shani mají   v podstatě zákaz vystupovat v rozhlase a v televizi BBC - ve společnosti BBC rozšířil management příkaz, aby se informace o potvrzení výše zmíněné kriminality nemedializovaly.

Bude zajímavé, jestli po udělení této prestižní ceny vpustí společnost BBC vynikající novinářku Cadwalladrovou do vysílání, anebo se dál bude chovat zbaběle a hloupě.

Brexit: Mayová se po sedmihodinovém "jednání" kabinetu pokusila svalit vinu na Corbyna

2. 4. 2019

čas čtení 4 minuty

Guy Verhofstadt: Je dobře, že Theresa Mayová nyní chce usilovat o nadstranický kompromis. Je sice pozdě, ale je to lepší než nikdy.



Po sedmihodinovém úterním "jednání" britské vlády, kdy byly až do večerního veřejného prohlášení Mayové ministrům zkonfiskovány mobily, oznámila britská premiérka, že požádá o "krátký" odklad brexitu a "bude usilovat o kompromisní plán odchodu Británie z EU" za spolupráce s Jeremym Corbynem a Labouristickou stranou.

Barnier: Každou další hodinou je vypadnutí Británie z EU bez dohody nyní pravděpodobnější

2. 4. 2019

čas čtení 4 minuty

 

Michel Barnier, hlavní vyjednavač EU pro brexit, hovořil v úterý dopoledne v Evropském parlamentě. Varoval, že se vypadnutí Británie z EU bez dohody blíží každou další míjející hodinou. Upozornil, že v Dolní sněmovně se dosud hlasovalo jen proti návrhům. Takový způsobem se nedá zorganizovat spořádaný odchod z EU. Pokud se chce Británie vyhnout odchodu z EU bez dohody, existuje jen jediná možnost - hlasovat pro dohodu. A existuje jen jedna, vyjednaná dohoda.

Pravděpodobnost vypadnutí Británie z EU bez dohody je nyní "velmi vysoká". Budoucnost Evropské unie je důležitější než brexit, řekla Angela Merkelová. Barnier s tím souhlasí.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Venezuelský soud se chystá zbavit Guaidóa imunity

3. 4. 2019

čas čtení 1 minuta

Šéf venezuelského nejvyššího soudu požádal zákonodárce, aby zbavili lídra opozice Juana Guaidóa imunity. Jde o první krok ke stíhání za údajné zločiny, jichž se měl dopustit ve snaze svrhnout prezidenta Nicoláse Madura.

Jak konzervativci pohrdají voliči

3. 4. 2019

čas čtení < 1 minuta

K parlamentní debatě o petici, kterou podepsalo více než šest milionů britských voličů a která požaduje zrušení brexitu, se dostavilo méně než šest (!) konzervativních poslanců. Někteří z nich požadovali brexit, případně vypadnutí Británie z EU bez dohody. Idiocie konzervativních poslanců je neuvěřitelná, stejně jako bezbřehá míra jejich neznalostí.


Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Rozpadá se křehký mír v Kolumbii?

3. 4. 2019

čas čtení 1 minuta

Historická mírová dohoda mezi vládou a povstaleckými milicemi FARC čelí zatím nejvážnější zkoušce, napsal Ted Piccone. Dohoda ukončila více jak padesátiletý konflikt, který zabil nejméně 260 000 Kolumbijců a vyhnal z domovů takřka sedm a půl milionu dalších. Tento historický úspěch nicméně narazil na významná úskalí v oblasti politické legitimity a implementace.

Kde vznikne další "islámský stát"?

3. 4. 2019

čas čtení 4 minuty

Dávno před tím, než se v únoru zhroutila poslední bašta "islámského státu" v syrském městě Baghúz, skupina se vracela k podobě konvenční militantně-džihádistické organizace, napsal Bobby Ghosh. Uplatňuje taktiku udeř a uteč a sebevražedné bombové útoky, aby šířila strach. Nyní jde pouze o jednu z mnoha teroristických organizací operujících z ilegality a neustále střídajících úkryty.

V Polsku pálili Harryho Pottera

2. 4. 2019

čas čtení 1 minuta

Evangelikálská polská katolická organizace se na internetu všeobecně stala terčem posměchu

Katoličtí kněží v Polsku spálili knihy, o nichž tvrdí, že podporují čarodějnictví, včetně jednoho románu J.K. Rowlingové ze série knih o Harrym Potterovi. Ceremonii nafotografovali a zveřejnili na facebooku.

Tři kněží v městě Koszalin v severním Polsku odnesli knihy ve velkém košíku z kostela do vydlážděného místa před kostelem. Tam knihy zapálili, zatímco probíhalo modlení. Spálena byla také maska, různé kusy levné bižuterie a deštník Hello Kitty.

Fraška brexitu pokračuje: Dolní sněmovna opět odmítla všechny alternativy

2. 4. 2019

čas čtení 3 minuty

JE ROK 3038. Britská Dolní sněmovna provádí pravidelný každotýdenní rituál "hlasováním odmítnout dohodu Theresy Mayové". Nikdo si už nepamatuje, jak tato starobylá tradice vznikla, ani co to vlastně znamená.


Novinář Faisal Islam, Sky News: Velmi blízko schválení celní unie... Avšak žádné řešení neprošlo.

Alastair Campbell, bývalý tiskový mluvčí Tonyho Blaira: Další dobrý večer pro druhé referendum: podpora pro něj neustále roste.




Poslanci Dolní sněmovny v pondělí večer znovu hlasovali při tzv. indikativním hlasování (aby se zjistilo, jaké řešení si Dolní sněmovna přeje pro brexit) o čtyřech možnostech. Všechny čtyři možnosti byly opět zamítnuty.

Možnost C - návrh konzervativního poslance Kena Clarka pro celní unii s EU. Pro: 273. Proti: 276. Většina proti:3.


Možnost D - návrh konzervativního poslance Nicka Bolese pro společný trh 2.0. Členství Británie v Evropské oblasti volného obchodu (EFTA) a v Evropské hospodářské oblasti. Pro: 261. Proti: 281. Většina proti: 21.

Zhnusený poslanec Nick Boles konstatoval, že konzervativci odmítají jakýkoliv kompromis, a proto z Konzervativní strany odchází.



Možnost E - návrh labouristického poslance Petera Kylea, aby měla veřejnost právo potvrdit jakékoliv rozhodnutí o brexitu novým referendem. Pro: 280. Proti: 292. Většina proti: 12.

Možnost G - návrh poslankyně Joanny Cherry od skotských nacionalistů pro zrušení článku 50, pokud by hrozilo vypadnutí Británie z EU bez dohody. Pro: 191. Proti 292. Většina proti: 101.

Podrobnosti v angličtině ZDE


Problémem je především Konzervativní strana: Její poslanci hlasovali PROTI VŠEMU A PROTI VŠEM:

Pozoruhodné je, jak málo toryů podpořilo vůbec něco:

Guy Verhofstadt: Británie nyní skutečně zírá do propasti. Středa bude poslední možností, kdy bude moci Dolní sněmovna učinit takové rozhodnutí, aby katastroficky nevypadla z EU:



 

Interpretujeme to s tou Čaputovou špatně?

1. 4. 2019

čas čtení < 1 minuta


Je společnost hluboce, nesmiřitelně rozdělená? Slovensko ukazuje jiný obrázek

1. 4. 2019 / Jiří Hlavenka

čas čtení 1 minuta


Po posledních parlamentních volbách to v zemi vypadalo jako u Waterloo. Vítěz Smer, což něco mezi společností s ručením omezeným a zločineckou organizací, dále devět procent pro nacionalisty, osm pro fašisty, přes šest dostal televizní bavič s devíti manželkami. Demokratické strany pak zastupuje Sulíkova SaS, což je něco jako ODS kdyby ji vedl Jan Zahradil, dále pestrá směs osobností vedená excentrickým Matovičem a nakonec Sieť R. Procházky, která krátce po volbách implodovala a dnes se motá s preferencemi okolo jednoho procenta. "Normální" stranu abyste hledali s baterkou.

Lze Kunderovo dílo považovat za postmoderní mystifikaci?

1. 4. 2019 / Jan Čulík

čas čtení 51 minut

 1. dubna 2019 je spisovateli Milanu Kunderovi devadesát let. Při této příležitosti přinášíme tento článek, který před časem vyšel v časopise Svět literatury, který vydává Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Kunderovy literární texty jsou složitou, polyfonní strukturou navzájem pozitivně i negativně kontrapunkticky provázaných motivů. Vůdčím principem tohoto typu konstrukce textu je paradox. Vizuálně připomínají strukturu Escherových kreseb, kdy nikdy přesně nevíme, co vyplývá z čeho, co je dole a co nahoře, co venku a co uvnitř. Zvíře požírá svůj vlastní ocas.

Jsem přesvědčen, že jsou dobré důvody uvažovat nad interpretací, podle níž lze Kunderovy texty považovat za mystifikující agnostické hříčky, za provokace, záměrně vystavěné ze zdánlivě přesvědčivých formulací, smyslem jejichž významu je dokázat, že realita je nepoznatelná a jediným, k čemu může člověk na světě při poznávání přijít, je uplatnit svou kritičnost. Jejím prostřednictvím odvrhnout falešná tvrzení, zjednodušené interpretace a záměrně či mimovolně vytvářené mýty.

Spisovateľ v pasci politiky

1. 4. 2019 / Igor Daniš

čas čtení 19 minut

(K  90. narodeninám Milana Kunderu)

Milan Kundera neustále vzbudzuje a stále asi bude vzbudzovať dilemu, či je český alebo francúzsky spisovateľ. Kam ho zaradiť? On sám to vyriešil tým, že francúzske preklady česky napísaných románov a hier označil za rovnocenné k českým originálom (rovnaká autenticita), a želá si, aby bol radený medzi francúzskych spisovateľov. Má to racionálny podklad. Avšak jeho český pôvod, témy a štýl sa nedajú ignorovať, odtrhnúť od Česka. Druhá otázka, ktorú si kladieme v Česku a Slovensku je, prečo sa nevrátil po roku 1989 do Československa, resp. Česka. On sám to v doslovoch k svojim česky vychádzaným románom vo vydavateľstve Atlantis vysvetľoval tým, že aj keď sa chcel vrátiť, nebol schopný opäť vymeniť domov. Uviedol ďalej, že by sa musel vracať k českým otázkam, diskusiám a dal preto radšej prednosť preto svojej spisovateľskej budúcnosti, ktorá sa kráti. Je to logické vysvetlenie. Kundera bol v 80. a 90. rokoch doslova literárnou, intelektuálnou a umeleckou celebritou. Čelil by neustálemu dotieraniu obdivovateľov, čitateľov, bývalých známych, kamarátov a médiám. Pýtali by sa ho na všetko možné od literatúry, cez život vo Francúzsku, na dopady jeho románov, hodnotenia iných spisovateľov a ich diel až po aktuálnu politickú situáciu, názory na konkrétne politické riešenia a konkrétnych politikov. S písaním by sa musel asi na čas rozlúčiť. Jeho normálny život v Česku by bol po dlhší čas nemožný. Nakoniec ani Josef Škvorecký so Zdenou Salivarovou, aj keď neboli také svetové hviezdy ako Kundera sa do Česka natrvalo nevrátili a svoj domov si ponechali v Kanade.

Slovenské prezidentské volby: Nepodařilo se mobilizovat voliče "návratu do minulosti"

1. 4. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Pokud sledujete Hüblův a Krobotův seriál Zkáza Dejvického divadla, ve čtvrtém dílu jste mohli zaznamenat "představení pro seniory". Řídký divadelní text byl vystavěn především jako lešení nabízející odrazové můstky k notoricky ohraným odrhovačkám. Po oponě dvojice herců ve foyeru imitovala duo Eva a Vašek, zatímco umělecký šéf s harmonikou hrál babičkám na přání ("Jetelíček!"). To vše jen proto, aby zákazník byl dostatečně připraven na zlatý hřeb večera: Prodej sady japonského nádobí za pouhých 58 000 korun.

Nevysvětlené hřbitovní pročištění

1. 4. 2019 / Pavlína Antošová

čas čtení 2 minuty

V Pardubicích, kde jsem šestnáct let bydlela, se podle svých časových možností starám o dva hroby. U jednoho z nich se mi v těchto dnech naskytl neutěšený a hlavně nečekaný pohled: Nejen prořezané největší stromy, ale i zcela pusté mezihrobní plochy. Místo keřů a trávy pouze oholený písčitý povrch. Na nástěnkách u vstupní brány přitom nikdo o tomto razantním opatření neztratil ani slovo. V Pardubicích, kde jsem šestnáct let bydlela, se podle svých časových možností starám o dva hroby. U jednoho z nich se mi v těchto dnech naskytl neutěšený a hlavně nečekaný pohled: Nejen prořezané největší stromy, ale i zcela pusté mezihrobní plochy. Místo keřů a trávy pouze oholený písčitý povrch. Na nástěnkách u vstupní brány přitom nikdo o tomto razantním opatření neztratil ani slovo.

Zatímco Slovenská republika jde progresivně nahoru, Češi zůstávají věrni tradici

1. 4. 2019 / Jan Molič

čas čtení 2 minuty

 Zvolení prezidentky Čaputové je jen další logický krok na cestě vzhůru, tedy dál, chcete-li. Naopak Češi zůstávají dlouhodobě věrni tradici: Zeman, Mynář, Okamura, Babiš a zase ten Klaus (Er ist wieder da!) Tradiční je taky ohýbání všeho jak to jenom jde (Ústavy i zad) a přikyvování na všechny strany (USA, Bruselu, Rusku nebo Číně). Nijak se nevymezit, nemít tvář, nebo spíš mít úplně všechny tváře - podle potřeby.

Proti populistickým nesmyslům musíme ve vlastním zájmu nyní opravdu rázně vystupovat

1. 4. 2019

čas čtení 4 minuty

Vy, já i skoro všichni občas pociťujeme frustraci, trpkost a sebelítost, píše Nick Cohen. To nejsou výjimečné emoce. Žijeme ale v mimořádné situaci, kdy mocní plánovitě u občanů pěstují paranoiu a zneužívají ji. Proměňují ji z běžné každodenní frustrace v globální ideologii. Nehovoří se o tom, že pěstování frustrace vede k rozkladu obyčejné morálky. Deprimující série experimentů, které provedl Daniel Jolley a jeho kolegové na Staffordshire a na Kent University, dokázala, že víra v konspirační teorie vede postiženého člověka k větší ochotě páchat trestné činy. Nikoliv děsivé trestné činy proti lidskosti, jaké páchá bělošský supremacista, který masakruje muslimy, protože se dočetl na internetu, že globalistická elita chce bělochy v jejich vlastních zemích proměnit v menšiny, anebo islamistický konspirační teoretik, který masakruje Pařížany, protože je přesvědčen, že sionisté a křižáci připravují spiknutí za účelem zničení islámu.

Bývalá šéfka kampaně Vote Leave: Nemůžeme prokázat svou nevinu, protože jsme zlikvidovali svá data

1. 4. 2019

čas čtení < 1 minuta

Gisela Stuart, bývalá šéfka probrexitové organizace Vote Leave, která byla pokutována oficiální britskou Volební komisí za systematické porušování volebního zákona, částkou 61 000 liber, se vymlouvala v neděli v britské televizi, že organizace Vote Leave bohužel nemůže prokázat svou nevinu, protože všechna svá data a záznamy už zlikvidovala.

Její výroky vyvolaly na twitteru celou řadu reakcí. Jako:

"Nemůžeme prokázat svou nevinu, protože všechna data byla zničena."

Pamatujte si, děti, je v pořádku páchat trestné číny, pokud zlikvidujete všechny důkazy:



První kolo ukrajinských prezidentských voleb zřejmě vyhraje mladý komik

31. 3. 2019

čas čtení < 1 minuta

 

Podle průzkumů provedených u východů z volebních místností získal komik Vladimir Zelenskij  30,4 procent voličských hlasů, zatímco dosavadní prezident Petro Porošenko jen 17,8 procent. Bývalá premiérka Julia Tymošenková se umístila jako třetí z 14,2 procenty hlasů. Ostatní hlasy si mezi sebou rozdělilo více než třicet kandidátů.

Zelenskij dosud nikdy nekandidoval do žádného politického úřadu.

Porošenko je miliardář podnikatel, který byl zvolen po povstání na Euromajdanu v roce 2014 a neúspěšně se snaží ukončit válku s Ruskem podporovanými separatisty na východní Ukrajině. Je relativně nepopulární

Zelenskij hraje ukrajinského prezidenta v televizním seriálu jménem "Služebník lidu". Je to populární satira o učiteli, který se dostane do nejvyššího úřadu v zemi.

Podrobnosti ZDE
 

Hospodaření OSBL v únoru 2019

5. 3. 2019

čas čtení 2 minuty

V únoru 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 44 193.14 Kč, výdaje však byly 74 091.50 Kč. Prosíme o větší finanční podporu.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu. 

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


24353