2. 12. 2019
/
Beno Trávníček Brodský
čas čtení
2 minuty
Větší
a lepší auto.
Větší
dům.
Záviděníhodnou
chatu.
Krásnou
chalupu s výhledem.
Dovolenou
na Kanárech.
Tu
zimní v Alpách.
Totéž
pro děti a děti jejich dětí a všechny své... JAAAAA!
Ale
co MY?
Sounáležitost
všech na nějakém území.
Co
MY Češi?
Co
MY Evropané?
Co
MY pozemšťané?
MY
se nějak strašně rychle vytrácí.
Myslet
na to jak se nám bude většinově žít nebo živořit se nenosí.
Když
říkám, že mám nárok na auto za milión současně tím přece
říkám, že dalších "X" lidí nebude mít nárok na
žádné.
Prostě
proto, že zdroje nejsou nekonečné, a když je dobýváme ad
absurdum – výsledky vidíme všude kolem – třeba na přírodě.
Vyberme
si:
Pokora
= střídmost = perspektiva? / Nepokora = poživačnost = kolaps?
To
je klíč k tomu, jestli zachráníme zeleň v krajině; zda budou
vyplaveny díky tání ledovců celé národy; zda bude co dýchat a
co pít a samozřejmě co jíst.
Zatím
nám je stále podsouváno, že když nerosteme a současně nemáme
řízenou inflaci – blíží se ekonomický konec světa!
Je
fakt, že finanční žongléři ho asi dokáží zařídit, když
budou hodně chtít.
Představuji
si občas, co by tito černí kouzelníci dělali, kdyby začala
vítězit filosofie úspor, samotnými lidmi přinesený pokles
poklesu, snižování spotřeby, skromnost, dokonalá opravitelnost
výrobků, jejich kvalita, prostě kdyby se modla konzumu změnila v
modlu klidného, spokojeného, pokorného života.
Nejspíš
by to nedali.
Zbavili
bychom se jich konečně.
Jedině
by museli vyvolat nějakou válku, nepokoj, něco, co by vyvedlo svět
opět z rovnováhy a donutilo ho ke sprintu za konzumem.
Ale
snad jsme už chytřejší a neskočíme jim na to znovu(?)
Blíží
se čas adventní a Vánoce.
Je
to ten nejlepší čas pro úvahy o klidu, pokoji a pokoře.
Nechme
proto černé kouzelníky zmizet.
Navěky.