30530

Nejbližší volby v ČR mohou být ty prezidentské

Budoucnost ČR v rukou nejvyššího pana názorového vůdce

17. 10. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 8 minut


Prezident Miloš Zeman poprvé otevřeně doporučil své nástupce. Je možné, že je to jen další kost, po které se vrhne veřejná diskuse, aby se následně ukázalo, že byla předem dokonale ohlodaná a že se mezi tím hodovalo jinde. V souvislosti s množícími se a z odlišných stran přicházejícími spkeulacemi o zhoršujícím se zdravotním stavu prezidenta, i v souvislosti s jeho viditelně gradující fyzickou nemoucností (naposledy při návštěvě Varšavy), pojďme brát věc vážně. Může se stát, že v ČR proběhnou mimořádné volby, a to ještě před těmi krajskými, jejichž regulérní termín je stanoven na podzim 2020. Mimořádné prezidentské volby mohou velmi významně rozhodnout o tom, jakým směrem se bude odvíjet politická orientace ČR v následujících několika letech. Za dané situace to může rozhodnout o tom, zda se ČR stane ještě více kořistí oligarchických skupin, nebo zda si zachová, jako jedna z mála postkomunistických zemí, svou liberálně demokratickou povahu a tedy významně větší naději na jinou než druhořadou evropskou budoucnost.

Turecko není stabilizačním faktorem na Blízkém východě

17. 10. 2019 / Daniel Veselý

čas čtení 4 minuty

Boris Cvek ve svém článku Erdogana bohužel asi musíme jen prosit a poslouchat částečně vystihl podstatu syrského konfliktu, potažmo jádro uprchlického problému. Přijde mi absurdní, že se Evropská unie třese strachy před 3,6 miliony syrských uprchlíků a nechá se přitom vydírat bezskrupulózním autoritářem, který se běžně dopouští válečných zločinů na Kurdech, ať už v Sýrii nebo na domácí půdě. Kdyby byl Bílý dům schopenvykonávat rozumnou diplomacii, mohl turecké invazi do Sýrie zabránit spoluprací na politické dohodě mezi syrskými Kurdy, jež by vzala Turecku záminku k invazi. Jakkoliv je diplomacie obtížným řemeslem, hrozí-li rozsáhlá etnická čistka a masové vraždy, vždy se to vyplatí aspoň zkusit. Nyní už je zapotřebí na Turecko nemilosrdně tlačit: aby stáhlo svá vojska, jakož i sunnitské žoldáky a zabijáky ze Sýrie. Na místě jsou tvrdé mezinárodní sankce a další opatření, kupříkladu přerušení vojenské spolupráce s Ankarou.

Rozhovor Britských listů 241. Byla jsem kosmopolitní zločinec v poststalinském Rusku

11. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Jaké to bylo být Gruzínka a studovat technologii v Leningradě v padesátých letech? Jan Čulík hovoří s inženýrkou Linou Gvenetadze, odbornicí na elektroniku a švagrovou nedávno zemřelého spisovatele Ludvíka Vaculíka, o jejích zkušenostech ze studia v poststalinském Sovětském svazu, o životě v Gruzii a o tom, jak se seznámila se svým budoucím manželem Emilem Vaculíkem a jak se dostala do Československa. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 11. října 2019.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

U Trumpa byl "prezident Mozzarella"

17. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta


Trump: Kurdové "nejsou andělé". Má strategie je "brilantní"!

17. 10. 2019

čas čtení 3 minuty



Donald Trump vysoce pochválil své rozhodnutí stáhnout americké jednotky ze Sýrie, což umožnilo vojenskou ofenzívu Turecka. Označil je za "strategicky brilantní". Zdůraznil, že Kurdové, které zradil, "jsou nyní daleko ve větším bezpečí", a vůbec, "nejsou to andělé".

Trumpovy výroky byly v ostrém rozporu s oficiálním hodnocením amerického ministerstva zahraničí i amerického ministerstva obrany. Obě ministerstva konstatovala, že ofenzíva Turecka je katastrofou pro regionální stabilitu a pro boj proti Islámskému státu.

Výše zmíněné Trumpovy výroky také podrazily cestu amerického viceprezidenta Mikea Pence do Ankary, který se tam pokouší přesvědčit  Erdogana, aby svou vojenskou ofenzívu zastavil, anebo čelil americkým sankcím.

29541

Americká sněmovna reprezentantů odsuzuje hlasy demokratů iu republikánů Trumpovu politiku ve vztahu k Sýrii

Trump k tureckému útoku na Kurdy: "Nás se to netýká"

17. 10. 2019

čas čtení 2 minuty


Americký prezident Donald Trump se domnívá, že ofenzíva turecké armády vůči Kurdům na území Sýrie, která přímo souvisí se stažením amerických jednotek, jež do té doby podporovaly kurdské milice v boji s lsámským státem, "není věcí USA". Zároveň soudí, že kurdské milice jsou schopny bojovat s tureckou armádou vlastními silami. Prohlásil to na tiskové konferenci následující po setkání s italským prezidentem Sergio Mattarellou v Bílém domě. V ostrém kontrastu s tímto tvrzením je cesta amerického viceprezidenta a ministra zahraničí do Turecka s cílem vyjednat zastavení bojů.

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Juncker: Dohody o brexitu "bylo dosaženo"

17. 10. 2019

čas čtení 5 minut

Aktualizace: Juncker prohlásil, že "nedovolí žádný odklad brexitu", protože byla uzavřena dohoda. Komentátoři to interpretují jako nátlak na Dolní sněmovnu, aby v sobotu Johnsonovu dohodu o brexitu přijala. Reportéři v Bruselu a činitelé EU poukazují na to, že Juncker nemá žádné rozhodovací pravomoci ohledně znemožnění odkladu brexitu. Pravděpodobnost, že by v sobotu Dolní sněmovna Johnsonovu smlouvu o brexitu schválila, je velmi těsná. Počty poslanců, kteří by ji podpořili, dosud nejsou dostatečné, zejména pokud dohodu nepodpoří DUP. Johnsonova dohoda je daleko tvrdší než cokoliv, co vyjednala Mayová, labouristé namítají, že chybí ochrana spotřebitelských a zaměstnaneckých práv a v Dolní sněmovně sílí požadavek, aby bylo uspořádáno druhé referendum. Zda se prosadí, je otázka.

Aktualizace: "Bylo dosaženo dohody o brexitu." DUP to odmítá.

Aktualizace: Ve čtvrtek ráno vydala severoirská strana DUP prohlášení, že Johnsonovu dohodu o brexitu podpořit nemůže.

Zdá se že osud celého Spojeného království a jeho 67 milionů obyvatel nyní spočívá na deseti poslancích z DUP, kteří jsou přesvědčeni, že svět byl stvořen za šest dní, že homosexuálové budou hořet v pekle a že papež je Antikrist.

Po výrazných ústupcích Borise Johnsona Evropské unii se zdá, že se jeho vyjednávání o dohodě o brexitu s Evropskou unii snad blíží k úspěšnému cíli. Probrexitoví fundamentalisté v jeho Konzervativní straně nyní podporují Johnsonův návrh dohody, aby Severní Irsko i nadále dodržovalo celní a regulační předpisy Evropské unie, aby na irském ostrově nevznikla pevná hranice, i když Therese Mayové toto řešení odmítli podpořit. Dohoda však není uzavřena, protože Johnson dosud nepřesvědčil severoirské unionistické fundamentalisty ze strany DUP, podporu jejichž deseti poslanců v Dolní sněmovně nutně potřebuje. Šíří se spekulace, že kromě toho, že se Johnson DUP pokusí zkorumpovat nabídkou velkých finančních částek, londýnská vláda také přestane na Severní Irsko naléhat, aby zrušilo zákaz potratů, jimž tento jediný britský region porušuje základní lidská práva.

Severní Irsko: IRA se po brexitu připravuje na nové vraždění

17. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta



"Zaprvé, není to žádná irská hranice. Je to britská hranice. A od svého založení, od svého vzniku, bylo účelem IRA podnikat akce proti veškeré této infrastruktuře britské okupace."

Reportér: "Když říkáte, podnikat akce, že IRA by podnikala akce proti takové infrastruktuře, řekněte nám, co tím myslíte?"

"IRA je armáda. A jako armáda realizujeme ozbrojený boj za účelem politických a sociálních změn. A vzhledem k tomu, jakékoliv instalace či jakékoliv rysy britské okupace v těch šesti okresech v Severním Irsku, ať už to bude na hranici nebo kdekoliv jinde, by byly legitimním cílem útoku. A ozbrojených akcí proti této infrastruktuře a proti lidem, kteří tam jsou posádkou."



30529

A dneska je z něj toto..

17. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Celý případ je Univerzity Home Credit Karlovy je moc zajímavý tím, na co vše odkazuje. Rozhovor s tímhle pánem je vyvrcholením, už pro zajímavou dráhu někdejšího chartisty, který nemoh na vejšku pro rodinné pozadí, dělal pak sanitáře a kotelníka, byl aktivní v opozici a až to padlo, šéfoval Respektu a pak byl relativně dobrým politikem. A pak šup do PPF a dneska je z něj toto. Ředitel komunikace téhle korporace, kterému by člověk stejně jako rektoru Zimovi nedal ani pětikorunu, protože neumí mluvit, protože se už odnaučil myslet. Portrét finanční skupiny a její mentality jak vyšitý. Tolik dokumentarista Ivo Bystřičan k politováníhodnému "kariérnímu" vývoji Vladimíra Mlynáře v návaznosti na rozhovor zaměstance PPF pro DVTV.


Otevřený dopis akademickému senátu Univerzity Karlovy

Univerzita Karlova etická

17. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

My, níže podepsaní, studenti a studentky, absolventi a absolventky, vyučující, členky a členové akademické obce, se obracíme na senátory a senátorky Akademického senátu Univerzity Karlovy s naléhavou výzvou. Již delší dobu sledujeme se znepokojením kroky rektora Tomáše Zimy v čele univerzity, z nichž partnerství se společností Home Credit, uzavřené za netransparentních a pro univerzitu značně problematických podmínek, a následně rychle vypovězené pod tlakem akademické veřejnosti, je jen jednou z kapitol jednání rektora UK, kterým dle našeho názoru poškozuje dobré jméno a zájmy nejstarší a nejslavnější české univerzity. Můžeme se jen domnívat, že tak činí zejména pro vlastní osobní prospěch, nikoliv pro prospěch univerzity a rozvoj poznání na ní i v české společnosti jako celku.

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Turecké jednotky ostřelují děti

16. 10. 2019

čas čtení 3 minuty







Jonathan Rugman, Channel 4 News,  Sanliurfa, Turecko : Jsme nyní svědky rostoucích ambicí a oportunismu silné vojenské mocnosti. A nejsou to Spojené státy, je to Rusko. Protože ruské jednotky se přesunují k turecké hranici s cílem udržet mír a s cílem zabránit tureckým jednotkám překročit hranici. Prezident Trump požaduje od Turecka, aby okamžitě začalo dodržovat příměří a posílá v nadcházejících čtyřiadvaceti hodinách do Turecka viceprezidenta Pence se stejným požadavkem.  Ale Američané tady nerozhodují. Rozhodují tady Rusové. Syrští Kurdové jsou vděčni nyní za jakoukoliv ochranu. Musím vás varovat, že někteří diváci mohou považovat některé záběry v mé reportáži za znepokojující.



Sílící odsouzení vojenských akcí Turecka přichází pro tyto děti příliš pozdě. Jsou to syrští Kurdové. Žijí v městě Manbídž. A zranilo je turecké ostřelování. Zatímco prezident Erdogan vzdoruje americkým sankcím, evropskému zákazu vývozu zbraní a veškerému úsilí ho přesvědčit, aby své jednoyky stáhl.

Rozhovory o brexitu ve slepé uličce?

16. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Aktualizace: Naproti tomu Barnier tvrdí, že k dohodě dnes dojde:

Avšak DUP se bouří. Znovu ve středu dopoledne skončili zástupci této strany v Downing Street.

Aktualizace: Podle EU jsou rozhovory o brexitu ve slepé uličce, zbývající otázky se nedají vyřešit na technické úrovni. Je zapotřebí nového mandátu z Londýna. Johnson se snaží přesvědčit DUP. Ti vzdorují.



Vyjednavači v Bruselu  pracovali do 3.30 ráno středoevropského času a měli obnovit rozhovory v 9 hodin ráno ve středu. Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier má sdělit velvyslancům evropské sedmadvacítky ve 14 hodin, zda bude k dispozici dohoda, kterou by Británie mohla podepsat s EU během summitu ve čtvrtek. Boris Johnson má informovat o situaci svou vládu v 16 hodin britského času. Během nočního úterního jednání s fundamentalistickou severoirskou stranou DUP se její činitelé vyjádřili, že dosud dosažené výsledky rozhovorů nestačí.

* * *

"Zde je jasně vidět, kde se jedná o brexitu," poznamenal včera večer jeden novinář.


Boris Johnson prý učinil podstatné ústupky Evropské unii a uznal, že bude muset existovat celní hranice mezi hlavním britským ostrovem a irským ostrovem. Je velká otázka, zda tyto ústupky přijme severoirská strana unionistických fundamentalistů DUP a fundamentalističtí brexitéři v Johnsonově vlastní Konzervativní straně. Johnson se bude pokoušet dostat DUP na svou stranu nabídkou velkých finančních pobídek pro ni.

Johnsonův návrh pro smlouvu o brexitu je velmi podobný návrhu, který Theresa Mayová odmítla jako něco, co "žádný britský premiér nemůže přijmout, protože by to znamenalo rozklad integrity Spojeného království". Někteří pozorovatelé však konstatují, že fundamentalističtí brexitéři jsou nyní více nakloněni tolerovat Johnsonovy ústupky Evropské unie, prý do určité míry odmítali řešení Theresy Mayové v důsledku mizogynie.

Jiným vysvětlením, proč by brexitérští fundamentalisté mohli být více ochotni přijmout řešení Borise Johnsona než obdobné řešení Theresy Mayové je, že dobře vědí, že většina britských voličů nyní chce, aby Británie setrvala v Evropské unii, a obávají se, že pokud by Johnsonovy ústupky odmítli, bude se konat druhé referendum o brexitu, které brexit zruší.

Johnsonovo řešení je pro Británii ekonomicky daleko katastrofálnější než odmítnutá dohoda Theresy Mayové.

Ruské jednotky hlídkují na hranici mezi tureckými a syrskými vojsky

16. 10. 2019

čas čtení 3 minuty


Po odchodu amerických vojáků zdůrazňuje přítomnost ruských jednotek roli Moskvy jako mocenského vyjednavače v této oblasti


Ruské jednotky začaly hlídkovat v severovýchodní Sýrii a oddělovat syrské vzbouřence, kteří bojují v zájmu Turecka od armády prezidenta Asada kolem klíčového města Manbidž. Je to jasnou známkou toho, že se Moskva stala po evakuaci amerických vojáků de facto rozhodující silou v této oblasti.

Severovýchodní Sýrie: Lékaři bez hranic museli kvůli extrémní nestabilitě v regionu evakuovat personál

16. 10. 2019

čas čtení 4 minuty

tisková zpráva

Lékaři bez hranic učinili těžké rozhodnutí a pozastavili většinu svých aktivit v severovýchodní Sýrii. Zároveň z oblasti evakuovali mezinárodní personál. Důvodem je extrémně nestabilní situace v důsledku turecké vojenské operace v regionu. Lékaři bez hranic žádají všechny strany konfliktu, aby zajistily ochranu civilistů a poskytly humanitárním organizacím bezpečný a plný přístup k civilnímu obyvatelstvu.

Situace na severovýchodě Sýrie je od středy 9. října extrémně nestabilní, což přinutilo Lékaře bez hranic evakuovat mezinárodní personál z projektů v Ajn Issá, al-Holu, Tal Abjádu, Tal Tameru, Tal Kočeru (Jarubíja), Kobání (Ajn al-Arab) a ve městě Rakká. Toto rozhodnutí bylo pro Lékaře bez hranic extrémně těžké, organizace si plně uvědomuje potřeby tamních lidí.

Čas pro nové osvobození?

16. 10. 2019

čas čtení 13 minut

Praha, červenec 2019. Sedím s Ivanem Havlem v útulném výklenku restaurace rakouskouherského stylu s názvem Monarchie, když přichází Monika Pajerová. Studentská lídryně Sametové revoluce Monika po třiceti letech dosud hýřící energií, blond, s brýlemi, vytahuje z batohu smartphone a skenuje čárový kód na mé láhvi minerálky. Telefon bzučí a zobrazuje zeleně vyvedenou karikaturu Andreje Babiše, oligarchy z agrobyznysu a bývalého informátora tajné policie, který je nyní českým premiérem. Pod jeho zamračenou tváří se skví nápis "Bez Andreje" indikující, že tato lahvovaná voda není produktem žádné z jeho společností. "Je to v pořádku," říká Monika, "můžeš ji vypít!", napsal Timothy Garton Ash.

Brno protestuje proti turecké ofenzívě

16. 10. 2019

čas čtení 6 minut

Demonstrace Za Rojavu na Dominikánském náměstí v Brně

Tisková zpráva NESEHNUTÍ a Solidarity with Rojava Brno ze dne 16.10. 2019

Dne 15. října uběhl týden od začátku turecké ofenzívy s eufemickým názvem Pramen míru v severní Sýrii, která již přinutila k útěku více než 200 000 lidí a vyžádala si nejméně 100 obětí na životech. Mír si však představujeme jinak, než jako bombardování měst a vesnic. Proto dnes NESEHNUTÍ spolu s nově vzniklou iniciativou Solidarity with Rojava Brno pořádá Demonstraci za Rojavu od 18 - 19:30 hodin na Dominikánském náměstí v Brně. Solidární demonstrace na podporu Rojavy probíhají dnes současně v Praze, Brně, Ostravě, Zlíně, Jihlavě I Bratislavě. Demonstrace podpoří zákaz vývozu zbraní do Turecka a vyzve k použití dalších politických i ekonomických nástrojů na turecký režim s cílem zastavit vojenskou agresi. Dalším požadavkem akce je mezinárodní prošetření podezření z válečných zločinů, kterého se na území Rojavy turecké a proturecké ozbrojené jednotky pravděpodobně dopouštějí.

Jak američtí poradci vycvičili teroristy do války proti spojenci v NATO

16. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Lara Seligmanová se právě neobvykle otevřeně rozepsala o tom, jak američtí poradci cvičili oddíly kurdské YPG do boje proti turecké armádě ZDE. Hysterické zděšení po zahájení turecké invaze, s níž bylo třeba kvůli americké podpoře YPG pět let dopředu najisto počítat, tak je usvědčeno z naprosté vyumělkovanosti a vylhanosti. Nejen že Američané nejsou ani v nejmenším překvapeni tím, co se děje. Velmi aktivně pomáhali s přípravou na takovou eventualitu.

Exctinction Rebellion a Británie jako policejní stát

16. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Po mnoha dnech neúspěšných zásahů londýnské policie proti demonstrantům z Extinction Rebellion (bylo už zatčeno více než 1300 aktivistiů) se nezákonně policie rozhodla zakázat aktivistům demonstrovat v Londýně kdekoliv.

Zatkla nesmyslně i muže, který vystupoval jako brokolice, zdůrazňoval význam toho, že by lidé měli kupovat jen zeleninu pěstovanou v místě, nikoliv dováženou letecky ze vzdálenosti tisíce kilometrů:

Amnesty International upozorňuje, že totální policejní zákaz demonstrací v Londýně je protizákonný:


Skotská premiérka ve svém projevu na výročním sjezdu své strany citovala Václava Havla

15. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

 

Ve svém projevu na výročním sjezdu skotských nacionalistů v Aberdeenu proneseném ve středu citovala skotská premiérka Nicola Sturgeon Václava Havla (což se v posledních letech zrovna neděje):

"Byl to český spisovatel, posléze politik, Václav Havel, který řekl:

'Samotná vize nestačí, musí být spojena s rizikem něco podniknout. Nestačí se na schody dívat, musíme po nich jít.'"


Zdroj ZDE 

Maďarský Úřad na ochranu spotřebitelů pokutoval Coca Colu, že v reklamě použila dvojice LGBT

16. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Úřad tvrdí, že firma Coca Cola "poškodila morální rozvoj dětí tím, že v Maďarsku šíří reklamu, v níž vystupují páry LGBT".Naprosto šokující.


Interpretační poklesek i vítězství

15. 10. 2019 / Pavlína Antošová

čas čtení 5 minut

Lermontov, Valerik

Když pojednáváme o výročích, bývají čísla jako 205 považována spíše za záminku. Ale u osobností formátu Michaila Jurjeviče Lermontova jde o záminku nanejvýš vítanou. Počínaje patnáctým říjnem 2014, kdy si veřejnost připomněla 200 let jeho narození, se pochopitelně odehrály další události. A ty se k památce tohoto nejtypičtějšího romantika ruské literatury vztahují buď s nahořklou ironií, nebo s jímavou přesvědčivostí. Potvrzují tak nejen proměnlivost výkladů, ale samozřejmě i trvalou platnost Lermontovova díla.

EU určila Johnsonovi lhůtu do dnešní půlnoci

15. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Irský premiér: Neshody mezi oběma stranami jsou "stále ještě dost velké", zejména, co se týče otázky celních opatření. 


Aktualizace: Boris Johnson znovu ustoupil a přijímá celní hranici v Irském moři. Toto ustanovení odmítla Theresa Mayová jako "dohodu, kterou žádný britský premiér nemůže přijmout", protože by to "znamenalo rozpad Spojeného království". Boris Johnson však bude muset na svou stranu získat severoirské unionistické fundamentalisty ze strany DUP a brexitové extremisty v Konzervativní straně. Snaží se dohodnout, že Severní Irsko legálně zůstane součástí britského celního území. Johnson se bude moci vychloubat,  že "celé Spojené královsví odešlo z EU". Paříž a Berlín chtějí návrh dohody "velmi podrobně zkoumat". ZDE  

* * * 

Vyjednavač EU pro brexit Michel Barnier určil Borisi Johnsonovi lhůtu do úterní půlnoci, do níž musí Johnson přijmout požadavky EU a souhlasit s hranicí v Irském moři, mezi irským ostrovem a hlavním britským ostrovem, jinak nedojde k dohodě. 

Barnier sdělil britské vládě, že odrazovým můstkem pro vyjednávání musí být tzv. severoirská podmínka, v jejímž rámci by Severní Irsko zůstalo v jednotném evropském trhu pro zboží. Hranice by musela probíhat Irským mořem mezi irským ostrovem a hlavním britským ostrovem. Tuto podmínku odmítla Theresa Mayová.

Evropská unie odmítla Johnsonův návrh duálního systému celní kontroly v severoirských přístavech a na severoirských letištích, podle něhož se mělo jinak proclívat zboží podle toho, zda je určené pro Severní Irsko či pro Irskou republikui. Barnier požaduje, aby Johnson přijal řešení podobné severoirské podmínce. Jedná se o tom, že by Severní Irsko bylo de jure součástí britského celního území, ale de facto by bylo v Evropské unii. 

Podrobnosti v angličtině ZDE

 


Finsko: Do summitu EU se dohoda o brexitu nedá stihnout

15. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Naděje Borise Johnsona, že se mu podaří zajistit dohodu o brexitu a předložit ji vrcholné schůzce EU, která začíná ve čtvrtek 17. října, nyní vypadají marné, poté, co Antti Ribbe, finský premiér a v tomto půlroce předseda Evropské unie konstatoval, že bude zapotřebí "více času".

Očekává se, že jednání v Bruselu ohledně nového Johnsonova návrhu pro brexit budou pokračovat i přiští týden, což by mohlo znamenat, že by se další vrcholná schůzka EU musela konat příští týden.

Skotsko vysadilo proti globálnímu oteplování 22 milionů stromů. Bude to nyní dělat každý rok

15. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Skotsko vysadilo 22 milionů stromů proti globálnímu oteplování. Před 100 lety bylo jen 5 procent území Skotska pokryté lesem, v důsledku rozsáhlého odlesňování kvůli infrastruktuře a zemědělství. Dnes rostou stromy na 19 procentech území Skotska. Všech 22 milionů stromů vysadili lesníci během jediného roku. Dokáží vysadit denně 2000 stromů.

Mairi Gougeon, ministryně pro záležitosti venkova a pro životní prostředí:
Vysadili jsme stromy na 11 200 hektarů a to je asi 22 milionů stromů, které absorbují asi 9 a půl tuny uhlíku.

Stromy také absorbují velké množství vody, a přirozeným způsobem brání území před povodněmi. V důsledku globálního oteplování je nyní Británie daleko více ohrožována povodněmi než dříve.

Skotsko plánuje až do roku 2025 každoročně zalesnit 15 000 hektarů území.


O radikální změně režimu na Blízkém východě

15. 10. 2019

čas čtení 3 minuty



Chvíle, kdy se situace na Blízkém východě radikálně změnila, nastala náhlým tichem. Nedlouho před 19. hodinou v neděli večer přestal v severovýchodní Sýrii fungovat internet. Kurdové v tomto regionu v té chvíli se už půlhodinu snažili zpracovat zprávu: Asadova vláda měla převezmout dvě města, Manbidž a Kobane. Vážné dopady toho, co to znamená, lidem rychle došly.

Regionální hlavní město Kamišli se rychle vyprázdnilo: ulice, kde bývalo množství minibusů a zákazníků, byly najednou tiché a prázdné. Internet přestal fungovat, a tedy i mobilní telefony a k dispozici nebyli ani žádní úřední činitelé, kteří zmizeli i s dopravou. Těch několik málo lidí, kteří zůstali, věděli přesně, co to znamená. Byl to okamžik, kdy došlo k převzetí moci. Byla to chvíle, od níž bylo nutno se bát, píše Martin Chulov.

Dva koaliční poslanci navrhují, aby elektrárny mohly plýtvat uhlím

15. 10. 2019

čas čtení 6 minut

Tisková zpráva Hnutí DUHA, Frank Bold a Greenpeace


Dnes startuje schůze Poslanecké sněmovny a v seznamu druhých čtení - které jsou v návrhu programu už na dnešní večer - je také novela zákona o hospodaření energií. Poslanci Petr Dolínek (ČSSD) a Pavel Pustějovský (ANO) předložili dva různé pozměňovací návrhy k aktuálnímu znění novely, které fakticky ruší současnou povinnost provozovatelů starých uhelných elektráren investovat při rekonstrukcích do zvyšování účinnosti. [1]. V praxi jde o přihrávku pro byznys Pavla Tykače, který se snaží prodlužovat provoz elektrárny Chvaletice a vyhnout se zvyšování účinnosti, ale také snižování znečištění ovzduší [2].

Obrat o 180 stupňů: Trump nyní požaduje od Turecka příměří a nařizuje sance, zatímco násilí eskaluje

15. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Andrew Stroehlein:  "Požaduji, aby se ty koně OKAMŽITĚ vrátily do stáje, a až zjistím, kdo ty vrata stáje otevřel..." řekl Stabilní Génius...




ITV: Jak děsivé dopady má turecká invaze v Rojavě:
Donald Trump v pondělí telefonoval s tureckým prezidentem Erdoganem. Požadoval od něho okamžité příměří v Sýrii. Zároveň oznámil celou řadu trestů pro Ankaru, kterou kritikové považují za Trumpovu snahu alibistickou snahu zachránit svou tvář.

O Trumpově rozhovoru s Erdoganem informoval viceprezident Mike Pence, s tím, že brzo pocestuje na Blízký východ: "Spojené státy nedaly Turecku zelenou, aby provedlo invazi do Sýrie," tvrdil Pence reportérům v Bílém domě.

Volební výsledky v Polsku a v Maďarsku poskytují určitou naději

15. 10. 2019

čas čtení 2 minuty



Analytikové poukazují na to, že taktika spolupráce proti nacionalistickým stranám, zdá se, funguje


Polská populistická strana Právo a spravedlnost vyhrála nedělní parlamentní volby s menším úspěchem, než se očekávalo, a v nedělních komunálních volbách v Maďarsku zaznamenala Orbánova strana Fidesz vážnou prohru. Vyplývá z toho podle analytiků, že je zjevné, že iliberální východoevropské populistické strany nejsou úplně neporazitelné.

Bulharsko si globálně zničilo pověst rasistickými scénami při fotbale

15. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

Kvalifikační zápas pro Euro 2020 v Soffi byl kvůli rasistickému skandování bulharských fanoušků dvakrát přerušen

 

Kvalifikační zápas Anglie-Bulharsko pro Euro 2020 v Sofii byl málem zrušen v důsledku toho, že bulharští fanoušci skandovali rasistické nadávky zaměřené proti Tyronu Mingsovi a dalším černošským fotbalistům.

Rozhodčí Ivan Bebek nejprve zastavil hru na stadionu Vasila Levského v pondělí večer v 27. minutě poté, co vedoucí anglického fotbalového družstva Gareth Southgate upozornil činitele UEFA, že se z tribuny ozývá rasistické skandování. Hra byla znovu přerušena při poločase a rozhodčí zápas však nezrušil, jak měl povinnost podle protokolů UEFA.

Někteří fanoušci zdravili nacisticky zdviženou pravicí a měli na sobě svetry s nápisem "Mafie EUFA: Žádný respekt".

Anglie zápas vyhrála 6:0.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Erdogana bohužel asi musíme jen prosit a poslouchat

14. 10. 2019 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Dobře, říkám si: pojďme oslabit Erdoganovu pozici, abychom proti jeho invazi do severní Sýrie mohli něco dělat. Vezmeme si ty tři miliony uprchlíků do EU? Zapomněli jsme, že kancléřka Merkel, a není to tak dávno, jela prosit sultána, aby nám tu nikoho nepouštěl?

Já nevěřím Erdoganovi, že turecké vojenské operace v severní Sýrii provádí ze soucitu s uprchlíky, to ani náhodou. Dokonce se děsím toho, že kdyby ty lidi chtěl vskutku dostat na to území, tak jen zvýší jejich potřebu za každou cenu z Turecka utéct. Erdoganovi jednoznačně jde o boj s Kurdy, to je cíl a je tak nějak v souladu s dlouhodobou tureckou politikou.

Americká ultrapravice zveřejnila ostudné video, na němž Trump násilně útočí na média

14. 10. 2019

čas čtení 1 minuta

 

Video, na němž Donald Trump střílí na novináře a své politické odpůrce, bodá je a brutálně na ně fyzicky útočí, bylo promítáno minulý týden na konferenci pro jeho stoupence v Miami.

Na konferenci protrumpovské organizace American Priority měli mluvit někteří vrcholní stoupenci Donalda Trumpa, včetně jeho syna Donalda juniora a jeho bývalé mluvčí Sarah Huckabee Sanders.

Španělsko odsoudilo katalánské separatisty k dlouhým vězeňským trestům

14. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Foto: Demonstrace proti odsouzení katalánských politiků k dlouhým vězeňským trestům

Skotská premiérka Nicola Sturgeon:
Tito politikové byli odsouzeni za to, že usilovali o právo pro občany Katalánska pokojně rozhodnout o své budoucnosti. Každý politický systém, který vede k takto děsivému výsledku, vyžaduje naléhavou změnu. Myslím na ně, vyjadřuji s nimi a s jejich rodinami solidaritu.




Devět vedoucích katalánských politiků nebylo sice odsouzeno za organizaci "násilné vzpoury" během jejich úsilí před dvěma lety o nezávislost Katalánska, avšak byli odsouzeni k dlouhým vězeňským trestům za "protistátní vzbouření" a za "zneužívání veřejných finančních prostředků".

Volby primátora v Budapešti vyhrál kandidát opozice

14. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta



Po sečtení 74 procent hlasů vedl v primátorských volbách v Budapešti kandidát opozičních stran  Gergely Karacsony 50.1% hlasů  nad Orbánovým kandidátek Istvánem Tarlosem, který získal 44.8% hlasů. Nedlouho poté přiznal Tarlos porážku.

Vypadalo to, že opoziční strany vyhrají primátorské volby v asi deseti z třiadvaceti největších maďarských měst v maďarských komunálních volbách. V roce 2014 tam získaly jen tři primátorská křesla.

Účast v nedělních maďarských komunálních volbách byla téměř 50 procent, téměř nejvyšší účast v místních volbách od návratu Maďarska k demokracii r. 1990.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Kolaps amerického postavení v Sýrii začal za Obamy

14. 10. 2019

čas čtení 7 minut

Jinými slovy, PKK splňovala dvé klíčové Obamovy politické touhy: Vyhnout se urážce Íránců a přímé účasti amerických jednotek v bojích. Byl to proxy, který Asadovi neškodil.

   

Počátek třetí turecké inkurze do Sýrie označované "operace Pramen míru" a zaměřené na oblasti východně od Eufratu představuje kulminaci americké politiky zahájené za minulého prezidenta Baracka Obamy, v níž USA pokračovaly za Donalda Trumpa, píše Kyle W. Orton. Tím se nestává o nic méně tragickou pro nevinné polapené uprostřed zmatku. Znamená to však, že emotivní pózování na sociálních médiích a pokusy představitelů z dob Obamovy éry svalit vinu za syrskou katastrofu na Trumpa jsou ještě grotesknější než obvykle.

Turecko má legitimní bezpečnostní obavy, ale musí vojenský zásah v Sýrii udržet omezený

14. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

V dubnu 2016 během slyšení před senátním výborem pro ozbrojené síly tehdejší americký ministr obrany Ashton Carter pod tlakem senátora Lindseye Grahama připustil, že YPG je pobočkou PKK, skupiny uznané za teroristickou organizaci Spojenými státy a Evropskou unií.

Komentář amerického ministra zahraničí Mike Pompea z 10. října, že "Turci mají legitimní bezpečnostní obavy" na hranici se Sýrií, ostře protiřečí tomu, co se ve Washingtonu a dalších hlavních městech má za samozřejmé, píše analytik Atlantické rady Matthew Bryza.

Asadova armáda přesune na kurdská území "dvě divize"

14. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

V příštích několika dnech budou dvě divize syrské armády rozmístěny v Hasace (včetně Kámišlí) a Dajr-az-Zauru v rámci dohody mezi SDF a Damaškem. Operaci velí brigádní generál Suhajl al-Hasan, informuje zpravodaj arabské BBC Feras Kilani. 

Syrský režim vyslal vojáky do oblasti, kde probíhá turecká protiteroristická operace

14. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

Asadova armáda rychle převzala kontrolu nad oblastmi, které dosud spravovala kurdská administrativa v Rojavě.

Asadův režim pronásleduje množství Kurdů. Jak nyní přebírá jeho režim kontrolu nad kurdskými oblastmi, množství kurdských aktivistů bude nyní chyceno, uvězněno a mučeno. A co se týče zahraničních věznů z Islámského státu, které nyní přebere Asadova vláda, západním vládám to vadit nebude. Můžou si nad nimi umýt ruce a říci, že Asadův režim je legitimní vládou v Sýrii a západní země s ní nemají žádné diplomatické styky.


Níže uvedené informace jsou z tureckého tisku:

Vojáci syrského režimu se vydali na sever, aby konfrontovali probíhající tureckou protiteroristickou operaci, oznámila v neděli syrská státní televize.

Kurdové mají předat syrská města Manbídž a Kobane Asadovi

14. 10. 2019

čas čtení 3 minuty

Foto: Turecko v neděli bombardovalo město Ras al Airi


Více než 700 osob s vazbami na Islámský stát uprchlo z vazebního tábora v severovýchodní Sýrii, zatímco kurdské jednotky, které dosud tuto oblast ovládaly, dosáhly dohody s Asadovým režimem ve snaze zastavit krvavou, pět dní trvající ofenzívu Turecka.

Kurdští bojovníci ovládající region Rojava mají podle dohody vyjednané Ruskem předat města Manbídž a Kobane Damašku, uvedli činitelé v neděli večer.

Asadovy jednotky "po dohodě s SDF vstoupily do města Hasaka"

14. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Síly režimu Bašára Asada po dohodě se Syrskými demokratickými silami (vojenskými jednotkami, které kontroluje kurdská strana PYD a její vojenské křídlo YPG - KD) v neděli vstoupily do většiny čtvrtí města Hasaka na severovýchodě Sýrie. 

Asadisté postupují na město Manbídž

14. 10. 2019

čas čtení < 1 minuta

Syrská armáda odpoledne dorazila do okolí města Manbídž drženého dosud silami SDF. Město patří k dlouhodobým cílům turecké operace v Sýrii. Zpravodajská síť NPA potvrzuje vstup režimních sil do obcí al-Farat, Arab Hassan, al-Dandalíja a al-Džamúsíja v odhadované vzdálenosti 70 km od Manbídže. 

Hospodaření OSBL za září 2019

14. 10. 2019

čas čtení 2 minuty

V září 2019  přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 66 175,04 Kč, výdaje byly 84 130,50 Kč.

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.


22989