V případě koronaviru je věda konfrontována s geopolitikou

16. 3. 2020

Svět čelí stále vážnější medicínské hrozbě ze strany nového koronaviru známého jako SARS-CoV-2. Virus způsobuje respirační onemocnění označované jako COVID-19, které se jeví jako mnohem méně smrtící než dřívější SARS, který se po světě rozšířil v letech 2002-2003. To zvyšuje pravděpodobnost, že by virus mohl infikovat mnohem větší populace, protože mnoho lidí je schopno jej inkubovat a přenášet bez symptomů. Ačkoliv má v zemích s rozšířeným testováním odhadovanou smrtnost mezi 0,5 % a 3 %, pokud se virus rozšíří na celou populaci, může zabít miliony lidí. Lidé starší 60 let a s předchozími zdravotními problémy jsou zvlášť zranitelní.

Rychlost šíření a vážnost krize mnohé překvapila - ale nikoliv virology. Jak se světová ekonomika globalizovala, riziko, že nová infekční choroba dokáže prorazit regionální karanténu narostlo. Epidemie se často objevují v historických érách expanze, jako epidemie neštovic, která zasáhla římské impérium.

Zatímco globalizace zahájila éru prosperity pro střední a vyšší třídy, ustoupilo se od investic do vědeckých studií a vládních programů určených ke zvládání nakažlivých chorob. Současná americká administrativa byla nachytána nepřipravena a zdá se, že potlačila informace Centra pro kontrolu chorob a infekcí (CDC) o jeho selháních. Navíc CDC brání medicínským laboratořím ve využití testů na koronavirus, které mají k dispozici. Kritici tvrdí, že se tak snaží uměle snižovat údaje o počtu potvrzených infekcí.

Tvrdím, že Trumpova administrativa koronavirus nepolitizuje. Je tomu tak, že strach z koronaviru prokázal, že vědecký výzkum má svou politickou složku. Výsledky, které ohrožují ekonomické nebo politické zájmy mocných skupin, s sebou nesou riziko, že budou aktivně potlačeny. Vědecké poznání koronaviru a jeho zadržování je bezprostředně spojeno s otázkami svobody šíření informací, občanskými svobodami a lidskými právy.

Šíření koronaviru je vědecký fakt. Jde o skutečný organismus s genomem, který byl zmapován (ačkoliv nadále mutuje). Avšak způsob, jakým zdravotnické a vědecké instituce, média, státní agentury a mezistátní organizace testují virus, shromažďují statistiky a sdílejí nebo potlačují zprávy o tom je politický. Tito aktéři musejí zpracovat nové informace a sladit je se svými často konkurenčními cíli. Jazyk může mít mocný vliv na úsilí potlačit šíření choroby.

Pokud se vlády nakonec rozhodnou, že je nezbytné zavést přísné karantény, nejetičtější by bylo provádět plánování a rozhodování spolu s veřejností tak brzy, jak je to jen možné. Obyvatelstvu by to dalo čas přizpůsobit své zvyky novému režimu. Další pozitivní kroky by zahrnovaly nový režim státního i soukromého systému poskytování sociálních služeb, který podpoří lidi zůstávající doma, jako ti, kdo jsou na nemocenské.

Podrobnosti v angličtině: ZDE