Předek moderního člověka se po odchodu z Afriky křížil s pěti archaickými skupinami. Tak vznikla diverzita dnešní populace

26. 7. 2019

Článek publikovaný v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) napsali výzkumníci z Australského centra pro pravěkou DNA (ACAD) při University of Adelaide. Zmapovali lokaci minulých křížení tím, že kontrastovali úroveň materiálu po archaických předcích v genomu současné populace z celého světa.

"Každý z nás v sobě nese genetické stopy těchto minulých míšení," říká hlavní autor studie, doktor Joao Teixeira. "Tyto archaické skupiny byly rozsáhlé a geneticky diverzifikované a přežívají v každém z nás. Jejich příběh je integrální součástí toho, kým jsme se stali."

"Například všechny současné populace vykazují kolem 2 % neandrtálských genů, což znamená, že neandrtálské míšení s předky moderních lidí proběhlo krátce poté, co opustili Afriku, patrně před 50 000 - 55 000 lety kdesi na Blízkém východě."

Ale zatímco předkové moderních lidí cestovali dále na východ, setkali se mísili se s nejméně čtyřmi dalšími skupinami archaických lidí.

"Ostrovy Jihovýchodní Asie již byly zalidněným místem, když ti, které nazýváme moderními lidmi, právě před 50 000 lety poprvé dosáhli regionu," vysvětluje Teixeira. "Zdá se, že oblast již obývaly nejméně tři další archaické lidské skupiny a předkové moderních lidí se s nimi smísili, než archaičtí lidé vymřeli."

S použitím dodatečné informace o rekonstruovaných migračních trasách a fosilních vegetačních záznamů výzkumníci navrhli mísení s archaickými lidmi skupiny "vyhynulých hominidů 1" v blízkosti Jižní Asie.

Další křížení proběhlo ve Východní Asii, na Filipínách, na Sundském šelfu (který tehdy spojoval Jávu, Borneo a Sumatru s východoasijským kontinentem) a možná nedaleko Flores v Indonésii. Zde šlo o skupinu označovanou jako "vyhynulí hominidé 2".

"Věděli jsme, že příběh o odchodu z Afriky nebyl jednoduchý, ale zdá se, že je mnohem složitější, než jsme si představovali," říká Teixeira.

Podrobnosti v angličtině: ZDE