Konec agenta MDZ prostřednictvím syrského řezníka
27. 2. 2019 / Karel Dolejší
Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf považovaný za jednoho z hlavních architektů dohody o íránském jaderném programu z roku 2015 (JCPOA) oznámil v po...8. 3. 2019
Totalitární vlády, napsala Hannah Arendtová, "bez výjimky nahrazují všechny prvořadé talenty, bez ohledu na jejich sympatie, těmi potřeštěnci a blázny, jejichž nedostatek inteligence a kreativity je pořád nejlepší zárukou loajality". Zaríf tomuto pravidlu vzdoruje a západní představitelé a analytici se obávali, že jeho odchod přetne poslední spojení se Západem.
Ve skutečnosti se nikam nechystal. Íránská revoluční elita včetně nejvyššího lídra ajatolláha Alího Chameneího, Zarífovu rezignaci rychle odmítli. Ministr zahraničí se rychle vrátil do práce a znovu vyvolal otázku, jakou roli vlastně v autokratickém režimu zastává.
Obdivovatelé Zarífa považují za obratného diplomata a tvrdého nacionalistu neustále ohroženého zastánci tvrdé linie. Jiní tvrdí, že je patologicky neupřímný, bezmocný aparátčík využívaný teokratickou elitou k manipulaci důvěřivých Američanů a Evropanů. Pro Chameneího spočívá Zarífova mimořádná užitečnost ve faktu, že platí obojí - sympatická postava, která může změkčit obraz íránské politiky bez toho, aby ji doopravdy změnil. Tak jako měl Leonid Brežněv Andreje Gromyka, Saddám Husajn Tárika Azíze a Muammar Kaddáfí Músu Kúsu, íránští autokraté chápou, že vyslání umírněného emisara do světa chrání jejich moc, místo aby ji podkopávalo.
Podrobnosti v angličtině: ZDE
Diskuse