Proberte se...

Co uděláte s varovným stavem českého vzdělávání?

7. 3. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 8 minut

Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous

Vážená paní, vážený pane,

připojuji se tímto k dalším lidem, kteří jsou znepokojeni varovným a dlouhodobým stavem českého vzdělávacího systému. Poslední výroční zpráva OECD, Education at a Glance 2018, upozorňuje na to, že český vzdělávací systém charakterizují vlastnosti, jejichž dlouhodobý dopad může způsobit vážné společenské i ekonomické problémy (1).

Dostupnost vzdělání se v ČR neřídí tolik individuálními předpoklady dětí, ale socioekonomickým statusem jejich rodiny. Pokud rodiče mají základní nebo učňovské vzdělání, jejich dítě má mizivou naději na to, že bude studovat na VŠ. Učitelé jsou za svou práci odměňováni nikoliv nedostatečně, ale přímo nedůstojně. Jejich průměrný věk velmi rychle roste. Mladí lidé nepřicházejí, a pokud, nevydrží (2). Nikdo přesně neví, kolik mladých a potentních učitelů raději volí jinou profesní dráhu, ačkoliv by za jiných podmínek byli ve školách jako učitelé (3).

Publikujeme aktualizovanou výzvu českým politikům, aby sdělili voličům, co chtějí dělat s varovným stavem českého vzdělávacího systému. Výzvu dostalo na 200 účastníků TEDx v Českých Budějovicích (2. 3. 2019). Jedním z největších problémů českého vzdělávacího systému totiž je, že česká veřejnost, zmatená medializací zástupných problémů, nevnímá ty podstatné a je se stavem vzdělávání většinově spokojena...

Audit vzdělávacího systému EDUin každoročně hodnotí kladné a záporné stránky veřejného vzdělávání. Ty záporné vysoce převažují (4). ČR patří mezi země, které ve srovnání v rámci OECD a EU investují do svého vzdělávacího systému jedno z nejmenších procent z HDP. Jak ukazuje každoroční srovnání OECD Education at a Glance (5), jde o desítky miliard korun, o které je tak český vzdělávací systém každý rok chudší než vzdělávací systémy společensky a ekonomicky rozvinutých zemí.

Podle dostupných výzkumů jde ve vzdělávání zejména o kvalitu učitelů (6). Na nich v prvé řadě závisí výsledky školního vzdělávání. Učitelé v ČR jsou přitom placeni takřka nejhůře, použijeme-li srovnání v rámci OECD a EU. Oproti jiným VŠ vzdělaným lidem pobírají čeští učitelé výrazně podprůměrnou mzdu, jak dokazuje analýza think tanku IDEA (7). Zároveň současný systém odměňování učitelů slibuje jen mizivou perspektivu růstu. Zároveň mají ředitelé škol malou šanci odměnit výrazněji dobré učitele a odlišit je tak od průměrných a špatných.

Za těchto podmínek nelze očekávat žádné změny k lepšímu. Jakýkoliv krok, který budete chtít ve vzdělávání prosadit, narazí na přirozenou hranici způsobenou ostudně nízkými učitelskými platy. Zároveň je vysoce pravděpodobné, že právě vzdělávání bude už v krátkodobém a střednědobém horizontu zcela zásadním faktorem další prosperity této společnosti.

Jak ukazuje analýza OECD Employment Outlook 2017 (8), ČR patří mezi země s největším předpokládaným procentem změn, jež na pracovním trhu vyvolá v příštích 10 až 20 letech automatizace. To znamená, že velká část práceschopné populace se bude muset v následujících dekádách stále učit nové dovednosti, aby se dokázali uplatnit. Současní žáci by se měli zase učit, jak z rychle se měnících podmínek umět těžit.

Toto ale současný vzdělávací systém neposkytuje. K tomu potřebujeme učitele, kteří patří mezi elitu této společnosti. Bez vyšších platů učitelů, bez vyšších platů ředitelů škol jako klíčových lidí, kteří dokážou efektivně ovlivnit chod škol, a bez možnosti dát jim do rukou motivační nástroje, které jim pomohou odměňovat dobré učitele, jak poukazuje expertní materiál Vzdělávání přede-vším zpracovaný 17 organizacemi působícími ve vzdělávání (9), pravděpodobně čeká tuto zemi místo prosperity celkové snížení životní úrovně a trvalá ztráta konkurenceschopnosti.

Vážená paní, vážený pane,

vzhledem k tomu, že působíte v roli, z níž můžete hodně ovlivnit, považuji za důležité, abyste na tuto skutečnost adekvátně reagovala či reagoval. Očekávám, že budete prosazovat okamžité a výrazné navýšení investic do vzdělávacího systému tak, aby v řádu let došlo minimálně na dorovnání průměru OECD z hlediska investovaného procenta HDP. Zároveň očekávám, že primárně budou tyto prostředky použity na navýšení platů učitelů tak, aby se střední hodnota jejich platu přiblížila co nejdříve střední hodnotě platu vysokoškoláka v české ekonomice. Meziročně jde při počtu učitelů (10) a současné střední hodnotě platu učitelů (3) o investici v desítkách miliard Kč. Při uvažovaném narovnání dlouhodobého deficitu v podobě navýšení investic do vzdělávání na průměr OECD a při současné hodnotě HDP (11) je třeba navýšit roční rozpočet českého veřejného vzdělávání o 100 miliard Kč.

Pokud se Vám zdá, že je to hodně a že to není možné, pak prosím vezměte v potaz následující. Nejde o náklady. Jde o zásadní investici do budoucnosti, na které se můžete i Vy zásadním způsobem podílet. Podle analýzy Světové banky mají právě investice do vzdělávání nejvyšší míru návratnosti, jak pro jednotlivce, tak pro společnost (12). Vyšší než investice do bydlení či infrastruktury. Pokud si tento cíl vezmete za svůj, můžete se zasadit o to, aby politika v ČR opět nabyla vyšší smysluplnosti a tedy i důvěry.

Prosím proto o Vaše vyjádření, zda a jak se o to chcete zasadit. I podle toho se budu v dalších volbách rozhodovat a také přesvědčovat voliče v mém okolí.

S poděkováním a důvěrou

...

Zdroje:

(1) Education at a Glance 2018, Czech Republic, https://read.oecd-ilibrary.org/education/education-at-a-glance-2018/czech-republic_eag-2018-42-en#page1

(2) Statistika ministerstva školství k růstu průměrného věku učitelů a poklesu kohorty mladých učitelů ve školách, http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/genderova-problematika-zamestnancu-ve-skolstvi

(3) Průzkum společnosti Scio mezi uchazeči o studium na VŠ, https://www.scio.cz/download/TZ-ucitele-a-pedagogika.pdf

(4) Audit vzdělávacího systému v ČR, https://www.eduin.cz/wp-content/uploads/2019/01/infografika-digital.pdf

(5) Education at the Glance 2016, http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/education/education-at-a-glance-2016_eag-2016-en#.WbBOicgjHIU#page203, str. 201

(6) Z dlouhodobého mezinárodního výzkumu ekonoma Erica A. Hanusheka (Stanford University) o dominantním vlivu učitelů na výsledky vzdělávání, http://hanushek.stanford.edu/publications/valuing-teachers-how-much-good-teacher-worth

(7) Nízké platy učitelů: hodně drahé šetření, IDEA, https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Studie_10_2017_Platy_ucitelu/mobile/index.html#p=6, str. 7 a 17

(8) OECD Employment Outlook 2017, http://www.keepeek.com/Digital-Asset-Management/oecd/employment/oecd-employment-outlook-2017_empl_outlook-2017-en#.WbBb-8gjHIU#page109 (str. 107)

(9) Vzdělávání přede_vším, expertní materiál s návrhem hlavních priorit vzdělávací politiky pro další 4 roky, http://www.eduin.cz/wp-content/uploads/2017/08/EDUIN_TEXT_VOLBY_2017-1.pdf

(10) Počet učitelů dle jednotlivých typů škol, Český statistický úřad, https://www.czso.cz/documents/10180/20541835/30000414k04.pdf/1c36bae7-8e79-48c2-a3c5-1e808158d603?version=1.1

(11) Údaje Světové banky o vývoji HDP v ČR, https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.MKTP.CD?locations=CZ

(12) Analýza Světové banky k návratnosti investic do vzdělávání, http://documents.worldbank.org/curated/en/442521523465644318/Returns-to-investment-in-education-a-decennial-review-of-the-global-literature

0
Vytisknout
8546

Diskuse

Obsah vydání | 12. 3. 2019