Trumpova rána Mattisovi pod pás

21. 12. 2018 / Karel Dolejší

Donald Trump v noci oznámil, že Jim Mattis kvůli názorovým neshodám koncem února opustí funkci ministra obrany ZDE. Mattis byl šéfem Pentagonu, který vykazoval značnou nezávislost na úřadu prezidenta, kvalifikovaně rozhodoval o svém rezortu a když bylo třeba, korigoval i Trumpovu zahraniční politiku. Všeobecně je považován za hlavního strůjce utlumení Trumpových útoků proti NATO.

Nicméně podraz v podobě nenadálého rozhodnutí o stažení ze Sýrie byl zřejmě i pro Mattise příliš velkým soustem. Svévolné Trumpovo rozhodnutí poškodí pověst USA na Blízkém východě ještě mnohem důkladněji, než Obamova zrada syrských povstalců.

Syrskou revoluci ovšem nezradil jen Obama, ale také v ČR často nekriticky oslavovaní Kurdové z milic YPG. Jejich příležitostná lokální spojenectví s Asadem se postupně vyvinula ve spoluúčast na obléhání Aleppa a později v úplnou vojenskou spolupráci v oblasti Afrinu na severozápadě Sýrie.

Nejpravděpodobnějším výsledkem Trumpova rozhodnutí opustit kurdské spojence v Sýrii se stane jejich plné sblížení s Asadem sponzorované Moskvou. Není tedy divu, že se Putin rozhodl Trumpa za stažení ze Sýrie výslovně pochválit. Rusko se může těšit na splnění dlouhodobé ambice vnitrosyrského arbitra. Bude-li toho v budoucnu někdy třeba, použije opět Kurdy jako páky proti Íránu, který má stále ještě na Asada větší vliv. A protože Teherán bude přece jen ochoten i přispět na poválečnou obnovu země, jeho vliv v porovnání s ruským spíše dále posílí než zeslábne.

Jakkoliv nevítané jsou dopady Trumpova rozhodnutí na samotném Blízkém východě, nastartování Mattisova odchodu se přímo dotkne i evropské bezpečnosti. Nejen proto, že se Francie s Británií budou horempádem snažit vymanit ze syrské kaše a pohltí to načas nemalou část jejich diplomatických a logistických kapacit. Také proto, že jasný postoj k posilování NATO na východním křídle byl právě výsledkem Mattisova působení, přičemž neexistuje žádná záruka, že jeho Trumpem vybraný nástupce bude a) prosazovat stejnou prioritu, b) disponovat dostatečnou kompetencí a autoritou, aby ji také skutečně prosadil.

Po dvouletém působení Donalda Trumpa na postu prezidenta je ministerstvo zahraničí v těžké krizi a diplomatický sbor ztrácí nejlepší lidi. Nyní začíná také rozklad ministerstva obrany vyvolaný svévolným a nikterak věcně odůvodněným přístupem prezidenta ke koncepcím ministra obrany a stanoviskům jeho vlastních bezpečnostních poradců.

Kdyby byl Donald Trump nepřímo vydírán Moskvou, aby splácel, co jí dluží, nebo dokonce sám ruský agent, co myslíte, že by dělal jinak, než jak to právě dělá?

0
Vytisknout
5262

Diskuse

Obsah vydání | 28. 12. 2018