Myšlenky v předvečer makového dne

10. 11. 2018 / Richard F. Vlasák

čas čtení 4 minuty



Připnuli jste si také červený mák do klopy, ztišíte se rovněž, až se zítra tam u vás rozhoupou zvony? Zítra to bude sto dlouhých let, kdy skončila Velká válka.

Čtyři generace se vystřídaly, svět zažil ještě jeden "pekelný" konflikt, a pak jednu válku, které se ze zdvořilosti k oběma hlavním strůjcům SSSR a USA nazývala a nazývá studená, byť v oblastech jižní Ameriky nebo Afriky, nebo Maďarska, Polska nebo naší vlasti rozhodně studená nebyla. Myslím na dlouhé seznamy na všech návsích, tam u nás na jihu Čech, nebo tady ve Falci, nebo tam na hradbách hrdého Lucemburku, tam v Provence nebo na skotské vysočině. Jsou to seznamy smrti a oplakávání.


Všude tam tátové od rodin, bráchové sotva vousatí, nebo ke konci i děti a starci odešli, aby se už nikdy nevrátili. Pavlu Bäumerovi ze známého Remarquova románu zítra vypadne tužka a do svého skicáře už slavíka nenamaluje. Na západní frontě byl klid. Ptá se mne, jak tohle může Bůh dopustit. Ptá se mne jako ředitelka naší školy v Niederkirchenu: "Existuje čert, pane vikáři?" Opáčil jsem: "Čert ne, ale zlo v nás." Měl jsem říci, že je živen hloupostí a strachem. Ale, když vám někdo klade takovou otázku, nebýváte ani pohotoví a ani duchaplní.

K té "duchaplnosti" mne přivedl až nedávný zážitek. Jeden můj známý, přítel, chtělo by se říci, ale nějak mi to slovo těžkne na jazyku, sdílel takové to video, v němž nás všechny opanují nájezdníci z jiných kontinentů a podívejte, jak hezky se žilo v tom Švédsku atp. Toho mého přítele nezajímalo, že kriminalita v zemi „tří korunek“ klesá, neptá se, kým jsou tvořeny zločinecké bandy.Je mu jedno, že právě krajní pravice šíří tyto spoty již léta bez ohledu na migraci; že ona má na svědomí dva švédské předsedy vlády. On se chce bát. A zastup jeho "přátel" s ním.

Připadáte si jako ve zlém snu, jako by dospělý člověk věřil na upíry, ježibabu nebo čerta a na just bude věřit dál. Víte, on má právo na vlastní názor, jak zdůrazňuje. Někdo mu zapomněl na našich skvělých školách vysvětlit, jak jsou taková "videa" montována a proč. Někdo mu zapomněl říci, jako paní ředitelka v té mé škole, že upíři, čerti nebo ježibaby neexistují.

Mít na něco vlastní, svobodný názor je obrovské privilegium probojované také tisíci těmi, na něž zítra budeme vzpomínat. Mít na něco svobodný názor, znamená, ptát se, prověřovat, a ano nedůvěřovat - jinými slovy používat rozum. Komu tohle strachování prospívá? Těmhle jinak laskavým a skvělým tátům od rodin? Těmhle nadšeným studentíkům? Ne, ani trochu.

Je to jen "žrádlo", aby se neptali, proč nemůžu mít stejný plat jako soused, proč nemůžu mít dávno dostavěný dům, proč nemůžu žít jen jako člověk. Ó, jen se tak trochu mít jako v té reklamě. "Makej a boj se" nahradilo "Modli se a pracuj". Právě jako před sto lety, velkého odpůrce války Jean Jaurèse zavraždili, protože lidem říkal, aby se nebáli ježibab (Turků), čertů (Němců) a upírů (Rakušanů), bývá i nyní rozum nahrazován logikou strachu.

Víte, já nemám rád horory a katastrofické filmy, ještě věřím v lidskost, rozum a v Pána Boha. Proto ten červený mák ve klopě, a právě tady ve Falci, a říkám si, aby si naši potomci za sto let nemuseli připínat jiný symbol, bude-li ještě jaké příště...



0
Vytisknout
9773

Diskuse

Obsah vydání | 13. 11. 2018